PD CCSH

Část druhá - Základy organizace, obecné správy a duchovní správy církve

HLAVA I . ZÁKLADY ORGANIZAČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ A OBECNÉ SPRÁVY CÍRKVE

Článek 6
ZÁKLADY ORGANIZAČNÍHO U SPOŘÁDÁNÍ

(1) Křesťané československého husitského vyznání tvoří Církev československou husitskou.
(2) Základní organizační jednotkou církve je náboženská obec (čl. 17 a násl.) jako církevní právnická osoba, tvořená členy církve zpravidla majícími bydliště v územním obvodu náboženské obce, stanoveném příslušným orgánem diecéze podle této Ústavy a církevních řádů, dále duchovními a kazateli v náboženské obci ustanovenými.
(3) Náboženské obce, mající sídlo v určité územní oblasti státu, kterou stanoví církevní sněm, tvoří diecézi (čl. 26 a násl.), která je jako organizační jednotka církve církevní právnickou osobou.
(4) Jedna či více diecézí, mající sídlo v příslušném státě, tvoří Církev československou husitskou v tomto státě, jako součást celku Církve československé husitské, který je subjektem podle této Ústavy (čl. 50) a církevních řádů.
(5) Ve vnitřním životě církve se vztahují na členy náboženských obcí, náboženské obce, na diecéze, církev a na církevní orgány, působící na území kteréhokoliv státu a na církev jako celek, tato Ústava, církevní řády a usnesení schválená církevním sněmem nebo církevním zastupitelstvem, pokud není v jednotlivých záležitostech v této Ústavě, v církevních řádech nebo v usneseních sněmu či církevního zastupitelstva výslovně stanoveno jinak. Postavení náboženských obcí, diecézí a církve jako právních subjektů se v právních vztazích vůči třetím osobám řídí právním řádem příslušného státu. Za závazky vzniklé z činnosti církve, diecézí a náboženských obcí, působících jako právní subjekty na území příslušného státu, neodpovídá církev působící v jiném státě a naopak.
(6) Náboženské obce Církve československé husitské na území příslušného státu, které nevytvořily diecézi, spadají až do doby vytvoření vlastní diecéze do působnosti církevního zastupitelstva a ve věcech duchovní správy do působnosti patriarchy Církve československé husitské, případně biskupa určeného usnesením církevního zastupitelstva nebo stálého předsednictva církevního zastupitelstva. Pro postavení těchto náboženských obcí jako právních subjektů v právních vztazích vůči třetím osobám platí obdobně ustanovení odst. 5.
(7) Pro usnadnění výkonu činnosti církve v diecézích mohou diecézní rady zřizovat vikariáty, které nejsou právnickými osobami.
(8) Pro členy církve, kteří žijí mimo hranice zřízených diecézí a náboženských obcí, může církevní zastupitelstvo zřídit zvláštní správu, určit její orgány a působnost.
(9) Církev a v jejím rámci církevní právnické osoby spravují své záležitosti příslušnými církevními orgány podle této Ústavy a v souladu s jejími ustanoveními podle církevních řádů.
(10) Podrobnosti o postavení a úkolech církevních orgánů, spolu s dalšími náležitostmi týkajícími se těchto orgánů (např. způsob volby, ustavování, svolávání, usnášení, počet členů, funkční období), mohou v souladu s touto Ústavou stanovit církevní řády schvalované církevním zastupitelstvem, zejména Org anizační řád Církve československé husitské (dále též jen „Organizační řád“), ve věcech duchovní správy Řád duchovenské služby Církve československé husitské (dále též jen „Řád duchovenské služby“) a ve věcech hospodaření Hospodářský řád Církve československé husitské (dále též jen „Hospodářský řád“), v nichž jsou zohledněny právní řády příslušných států, kde církev působí.
(11) Pro činnost diakonickou a misijní zřizuje svým usnesením církevní zastupitelstvo Diakonii a misii, která je jako právnická osoba zřizována v organizačně právní formě určené církevním zastupitelstvem.
(12) V souladu se svým posláním může církev po předchozím souhlasu církevního zastupitelstva, dále diecéze či náboženské obce po předchozím souhlasu diecézního shromáždění, zakládat právnické osoby podle platného právního řádu v příslušném státě (např. nadace, nadační fondy, sdružení, neziskové společnosti, popř. obchodní společnosti či družstva apod.).

HLAVA II. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ O MAJETKU A HOSPODAŘENÍ

Článek 7

(1) Majetek církve v příslušném státě, majetek diecézí, náboženských obcí či dalších církevních právnických osob, zřízených v rámci církve, tvoří jmění církve v rámci příslušného státu. Církev a církevní právnické osoby jsou oprávněny nakládat se svým majetkem při plnění svých úkolů a v mezích své působnosti jednáním svých příslušných orgánů za podmínek, způsobem a v rozsahu podle této Ústavy a na ni navazujícího Organizačního řádu a Hospodářského řádu. Usnesení církevních orgánů a právní úkony, učiněné v rozporu s těmito církevními předpisy, či postrádající předchozí schválení vyšším církevním orgánem podle těchto církevních předpisů, jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám. Orgány celku církve (čl. 50 této Ústavy) mají podle této Ústavy a církevních řádů působnost rozhodovací, schvalovací či dozorčí, nečiní však právní úkony jménem církve.
(2) Jde-li o nemovitý majetek, je církev nebo církevní právnická osoba oprávněna s takovým majetkem nakládat, tedy takový majetek nabývat, převádět, darovat anebo zatěžovat věcnými břemeny či jinými právy, popř. takový majetek či jeho část dávat do zástavy, pouze s předchozím písemným souhlasem ústřední rady; jde-li o nemovitý majetek, s nímž nakládá náboženská obec, je souhlas ústřední rady podmíněn souhlasným vyjádřením příslušné diecézní rady. Nájemní smlouva sjednávaná náboženskou obcí podléhá předchozímu schválení příslušnou diecézní radou.

Článek 8

(1) Církev a církevní právnické osoby hospodaří podle ročních rozpočtů sestavovaných a schvalovaných způsobem, v rozsahu a ve lhůtách podle Hospodářského řádu.
(2) Za řádné hospodaření v církvi a v církevních právnických osobách odpovídají církevním orgány, kterým je touto Ústavou a církevními řády svěřeno rozhodování či jednání v těchto věcech.
(3) Kontrolu hospodaření v církvi a v církevních právnických osobách provádějí církevní revizní orgány ustanovené podle této Ústavy a církevních řádů.
(4) Skladbu základních příjmů a základních výdajů církve, zásady hospodaření v církvi a zřizování společných církevních fondů upravuje Hospodářský řád.

HLAVA III. ZÁKLA DY DUCHOVNÍ SPRÁVY

Článek 9
ZÁKLADNÍ ÚKOLY A POSLÁNÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY

Úkolem a posláním duchovní správy je zejména všestranná duchovní péče o křesťanský život církve a jejích členů, zvěstování Božího slova kázáním, vyučováním i pastýřskou péčí, konání bohoslužeb, pobožností, vysluhování svátostí a mimosvátostných obřadů i další služebná činnost ve smyslu poslání církve, usnesení církevního sněmu, církevního zastupitelstva a diecézních shromáždění.

SLUŽBA DUCHOVNÍCH A KAZATELŮ

Článek 10

(1) Církev svěřuje výkon duchovní správy svým členům osvědčeným ve víře, mravně i občansky bezúhonným, kteří prokáží jak obecnou způsobilost pro duchovenskou službu, tak zvláštní způsobilost studiem teologickým a podle církevních řádů přijali svěcení a byli příslušným církevním orgánem ustanoveni nebo zvoleni do některé z duchovenských funkcí a přijati do služebního poměru k církvi (dále v této Ústavě a v církevních řádech „duchovní“).
(2) Duchovní je podle stupně dosažené způsobilosti ustanoven ke službě jáhna nebo kněze. Pro ustanovení ke službě jáhna je nezbytné předchozí jáhenské svěcení, pro něž se vyžaduje absolvování bakalářského teologického studia. Pro ustanovení ke službě kněze je nezbytné kněžské svěcení, pro něž se vyžaduje absolvování magisterského teologického studia. Výjimky může stanovit Řád duchovenské služby.
(3) Předpoklady a podmínky pro ustanovení a službu v jednotlivých duchovenských funkcích, dále podmínky a způsob externího výkonu duchovenské služby blíže stanoví v souladu s touto Ústavou Organizační řád a Řád duchovenské služby.

Článek 11

(1) Na duchovenské službě se v rozsahu vymezeném Řádem duchovenské služby podle dosažených předpokladů dále podílejí: kazatel, katecheta, pastorační asistent (dále pro účely této Ústavy též jen „kazatelé“). Předpoklady pro výkon služby kazatele blíže stanoví Organizační řád a Řád duchovenské služby.
(2) Kazatelé jsou z hlediska služebního poměru (čl.15 této Ústavy) a odměňování postaveni na roveň duchovním.

Článek 12

(1) Faráři jako duchovní správci v náboženských obcích jsou duchovní s kněžským svěcením, ustanovení v jednotlivých náboženských obcích podle církevních řádů.
(2) Biskupové jako duchovní správci v jednotlivých diecézích jsou duchovní s kněžským svěcením, jimž se na základě provedené volby a ordinace svěřuje funkce biskupa způsobem, za podmínek a postupem podle této Ústavy, Org anizačního řádu a Řádu duchovenské služby.
(3) Patriarcha jako duchovní správce v celé církvi je duchovní s kněžským svěcením, jemuž se na základě provedené volby a ordinace svěřuje funkce biskupa – patriarchy způsobem, za podmínek a postupem podle této Ústavy, Org anizačního řádu a Řádu duchovenské služby.

Článek 13

Talár a štolu je možno používat pouze za podmínek a v souladu s řády církve. Neoprávněné užití se považuje za porušení suverenity a dobrého jména církve.

Článek 14
VEDENÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY

(1) Vedení duchovní správy v rozsahu stanoveném Ústavou a církevními řády přísluší a) v náboženské obci faráři, popřípadě administrátorovi, b) v diecézi biskupovi, c) v celé církvi patriarchovi.
(2) Úkony ve veřejné správě, příslušející ze zákona církvi, vykonávají jménem církve Farní úřady Církve československé husitské, působící při náboženských obcích (dále též jen „Farní úřad“); vedení Farního úřadu přísluší faráři.

Článek 15
SLUŽEBNÍ POMĚR DUCHOVNÍCH A KAZATELŮ

(1) Duchovní a kazatelé (vyjma externích duchovních či k azatelů podle Řádu duchovenské služby) jsou ve služebním poměru k Církvi československé husitské v příslušném státě; služební poměr je právním vztahem k církvi podle této Ústavy a církevních řádů. Do služebního poměru duchovní a kazatele přijímá a ze služebního poměru je propouští svým usnesením ústřední rada vždy jen na návrh příslušné diecézní rady, v jejímž obvodu má duchovní působit či působí, nejde-li o duchovního či kazatele při ústřední radě. Přijímání do služebního poměru, provádění změny služebního poměru a propouštění ze služebního poměru se děje vždy způsobem a za podmínek stanovených v této Ústavě, v Organizačním řádu a v Řádu duchovenské služby.
(2) O změnách služebního poměru, tj. převedení na jinou funkci (v rámci církevní právnické osoby, v níž je duchovní či kazatel ustanoven), přeložení (ustanovení do funkce v jiné církevní právnické osobě) v rámci diecéze či do jiné diecéze, rozhoduje příslušná diecézní rada po předchozím projednání s radou starších příslušné náboženské obce, v případě přeložení do jiné diecéze rozhodují obě dotčené diecézní rady; o přeložení duchovního či kazatele při ústřední radě do rámce diecéze nebo naopak rozhoduje ústřední rada v dohodě s příslušnou diecézí.

Článek 16

Organizační řád a Řád duchovenské služby blíže stanoví úkoly duchovní správy v náboženských obcích, v diecézích a v církvi, postavení a úkoly farářů, biskupů a patriarchy v duchovní správě, dále též postavení a úkoly, které mají v duchovní správě vikáři, tajemníci diecézních rad, ředitelé úřadů diecézních rad a ústředních rad a učitelé na Husitské teologické fakultě UK, jsou-li duchovními Církve československé husitské. Upravují také náležitosti služebního poměru duchovního nebo kazatele, především ve věci jeho vzniku, změny a zániku, spolu s právy a povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru duchovního nebo kazatele. Dále upravují postavení Farního úřadu při náboženské obci a úkoly při jeho vedení.

Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/a3

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

28.březen 2017, út, 17:30
Romsko česká bohoslužba
29.březen 2017, st, 17:00
Pohled Martina Luthera na M. Jana Husa v Lounech
07.duben 2017, pá, 15:00
Knižní bazárek v novém!
12.duben 2017, st, 18:00
Pozvání na koncertní večer
20.duben 2017, čt, 14:00
Katčin módní blešák v Počernicích

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde