Synoda duchovenstva pražské diecéze, Zlenice 2013

Kategorie: Diecéze
Zveřejněno 25. 5. 2013 9:12

stredocesky-kraj-zlenice-hotel-hlaska-1aZlenice 22. 5. - 23. 5. 2013

Synoda byla po registraci účastníků zahájena bohoslužbou, kterou vedl bratr patriarcha Tomáš Butta a bratr biskup David Tonzar.

V odpoledních hodinách byl otevřen přednáškový blok diskusními pracovními skupinami (tzv. World café = „Světová kavárna"), zaměřený na osm tématických okruhů, nad nimiž účastníci synody debatovali a jež promýšleli

1. Jak hodnotíte spolupráci mezi náboženskými obcemi ve vikariátech? Existuje spolupráce napříč vikariáty? Co se daří, co je třeba zlepšit a jak?
K oživení spolupráce bylo navrženo znovuobnovení tradice výměny duchovních při májových bohoslužbách, intenzivnější vzájemné sdílení života obcí (př. zasílání pozvánek na diecézní web či do Českého zápasu, vzájemné oslovování mezi obcemi, prezentace náboženských obcí v Českém zápase, sdílení kulturních či pohybových aktivit, podílení se na společných modlitbách za jiné náboženské obce). Byl též navržen projekt tzv. „Adopce na dálku – partnerská náboženská obec", který by sloužil k pomoci např. při spoluorganizaci zájezdů apod. Dále byla vznesena úvaha nad zavedením čtrnácti dnů duchovní obnovy po sedmi letech služby.

2. Kostel jako místo setkávání. Kulturní život náboženských obcí versus duchovní život. Klady, zápory, rizika.
Výstupem této diskusní skupiny byl názor, že kostel není kulturním domem, tedy že kultura je doplňkem duchovního života, která by neměla zastínit podstatu setkávání v kostele. Kostel by měl být vnímán jako místo setkání sebe sama s Bohem, se sebou samým a s „Ty", druhými. Je důležité klást si otázku, zda bych na pořádanou kulturní akci přišel já sám? Byl podtržen důraz na důležitost hudby, sborů a varhan jako součásti kulturně-duchovního života a pečlivou kontrolu prezentovaných textů. Dále zazněl návrh vyučovat v rámci kulturního života biblickou angličtinu nebo vést biblické hodiny v angličtině. Zároveň by každá kulturní akce konaná v kostele měla být uvedena farářem a měla by být představena daná náboženská obec. Duchovní též projevili potřebu vytvoření cenové normy pro mzdy varhaníků či sborů.

3. Svědectví života členů církve. Oživení tradice církevního roku versus občanský rok.
Zde zazněl názor soustředit informace o rytmu církevního roku především do školního vyučování, uvádět v tisku tzv. dobré příklady z minulosti, informovat v tisku o daném liturgickém období či svátcích, zmiňovat v rámci kázání fázi církevního roku. Otevřena a podporována byla rovněž otázka zavedení liturgických barev. Jako svědectví by mohly posloužit portréty duchovních a laiků v časopise Husita či by v rámci bohoslužby (před tužbami) mohl být dán prostor vždy jednomu věřícímu pro osobní svědectví (což je však velmi riziková záležitost z hlediska nemožnosti kontroly opravdovosti).

4. Struktura CČSH – Odpovídá současné situaci? Klady a zápory. Co je třeba zachovat, co je třeba transformovat a jak?
V této oblasti byly nastíněny následující návrhy: urychlit schvalovací mechanismy, nově definovat strukturu církve (kdy rady starších jsou často nefunkční), transformovat úřad ústřední rady a diecézní rady, přehodnotit fungování výročních shromáždění (jež ztratila původní váhu), řešit strukturu církve „shora dolů", posílit církevní právnickou základnu, farář by neměl řešit záležitosti ekonomického rázu, neudržovat dále nefunkční sbory.

5. Kázání na veřejnosti, vyjadřování církve k aktuálním otázkám. Míra angažovanosti CČSH vůči okolnímu světu. Je dostačující? Jakým směrem postupovat?
Duchovní daný stav shrnuli jako nedostatečný, navrhovali dát prostor vzdělaným laikům, reagovat na pozvání k projevům na veřejnosti, posílit spolupráci s akademickou půdou, vytvořit metodické pokyny v této oblasti, vybrat tzv. speciální „putovní kazatele" pro misijní činnost, posílit vystoupení ve sdělovacích prostředcích a tisku případně oslovovat politiky.

6. Husitství = češství? Podpora vlastenectví a národního uvědomění obecně. Je potřeba? Daří se nám to? Co bychom zlepšili a jak?
Tento okruh byl uzavřen následujícími výstupy: zdůraznění osobnosti Mistra Jana Husa např. propagací webových stránek www.hus2015.cz, reedice děl Mistra Jana Husa a J. Milíče z Kroměříže, směřování evangelia k českému člověku, prohlubování znalosti národní historie a její srozumitelné předávání, práce na změně pohledu na husitství ve veřejném povědomí, vést lidi především ke Kristu bez důrazu na konkrétní církev, větší podpora ústřední a diecézní rady v této oblasti.

7. Misijní a diakonická činnost CČSH. Organizace, vize do budoucnosti.
Zde bylo konstatováno, že misii prakticky nekonáme, byla zdůrazněna existence pouze jedné základní církevní školy, konání aktivit v domech pro seniory a záměr konat rekondiční pobyty pro seniory. Je třeba naučit se žádat o granty na vikariátní úrovni a zároveň vymezit větší okruh témat charitativní činnosti. Padl též návrh začít konat misii v tzv. skupinách dětí (nově uzákoněný pojem). Bylo by prospěšné konat dny otevřených dveří, využívat tisk, nástěnky a poutače. Dále by bylo prospěšné poskytovat v rámci far místa pro hosty.

8. Technicko-ekonomické problémy náboženských obcí. Desátky jako způsob ekonomické samostatnosti náboženských obcí.
Zde bylo konstatováno, že náboženské obce jsou až na pár výjimek ekonomicky nesoběstačné. Majetky jsou zanedbané, problémem je velmi malá angažovanost členů církve na provozních záležitostech. Zároveň chybí kvalifikace v oblasti zpracování a čerpání dotačních fondů. Je nutná pomoc ústřední a diecézní rady při hledání dotačních zdrojů. Finanční zpravodajové by měli být ekonomicky vzděláni. Církev by měla investovat do potenciálně výnosných budov. Zazněl návrh zrušit moratorium na prodej majetku. Dále bylo shrnuto, že věková struktura členů církve nedává naději na řešení problému prostřednictvím desátků.

Synodní program pokračoval přednáškou bratra Ing. Milana Líšky na téma „Narovnání a hospodářský život v brněnské diecézi CČSH po přijetí zákona číslo 428/2012 Sb". Bratr Líška zdůraznil potřebu zamyšlení nad moratoriem na prodej církevního majetku. Dále shrnul principy výše zmíněného zákona a následně hovořil o situaci v brněnské diecézi. Vysvětlil pojem investičního trojúhelníku jako poměr mezi likviditou, výnosem a rizikem. Zdůraznil potřebu zaměřit se na investice do vlastního majetku, které budou přínosem do budoucnosti. To znamená pronajímat farní prostory, vytvářet půdní přestavby a následně je využít pro bydlení, obchod či služby. Adaptace půdních prostor je velmi výhodná (s návratností investice 5 – 10 let). Investice by bylo vhodné rovněž zaměřit do lidských zdrojů, tj. mezd zaměstanců. Bylo konstatováno, že finanční vyrovnání neudrží církev při životě. odpNarovnání a hospodářský život (přednáška) (102 MB).

Následovala přednáška sestry Ing. Jitky Bednářové na téma „Sociální činnost pro život seniorů na území brněnské diecéze – Dům pro seniory Betanie, jeho zrod a provoz". Nejdříve seznámila Ing, Jitka Bednářová účastníky se zákonem 108/2006Sb. o sociální péči, který deklaruje dělení sociální péče podle poskytovaných činností včetně jejich úhrad. Informovala dále, že stát poskytuje občanům skrze úřady práce příspěvek na péči PnP (tzv. dopomoc další osoby). Sestra Bednářová hovořila o své dnes již dvacetileté neutuchající práci na vybudování Domu důstojného stáří (registrovaný poskytovatel sociální péče a zdravotních služeb), Villy Martha (zařízení pro duševně postižené seniory) v Hrušovanech u Brna a plánovaného denního stacionáře v Lelekovicích. ppsPéče o seniory v Brňské diecézi CCSH(3.83 MB)

V podvečer se dále konala prezentace Liturgie pro mladé v CČSH, vedené sestrou Mgr. Hanou Tonzarovou, ThD. ve spolupráci s Markem Vávrou (ředitelem ZUŠ Harmonie) a se členy CČSH, kteří docházejí na seminář liturgického zpěvu.

23. 5. 2013

Druhý den synody byl zahájen ranní křesťanskou meditací jako alternativou ranní pobožnosti, která byla vedena bratrem Bc. Vladimírem Volrábem, po níž následovala promluva bratra biskupa k zahájení dopoledního bloku přednášek.

S přednáškou na téma „Nové trendy v misijní činnosti, specifika misie ve městech a na venkově" vystoupila sestra Mgr. Jaroslava Poloňová, Ph.D. z katedry Misiologie vysoké školy ZaSP sv. Alžběty v Bratislavě. Sestra Poloňová zaměřila svou přednášku zejména na evangelizaci jakožto nosný misijní aspekt. Hovořila o dvou tisícileté tradici evangelizace a zároveň osvětlila pojem „nová evangelizace" jako evangelizaci, která se objevuje v místech se starou křesťanskou tradicí, kde však dnes křesťanství mizí a která usiluje o atraktivní šíření křesťanství. Následně sestra Poloňová vysvětlila pojem inkulturace jako vtělování evangelia do kultur národů. O nové evangelizaci zároveň vyšla publikace vzešlá z biskupské synody konané 7. - 28. 10. 2012 v Římě publikovaná v Synodus Episcoporum Bulletin. V centru nové evangelizace stojí snaha „být s lidmi" a zároveň vedení dialogu s ostatními světovými náboženstvími. Mezi nejzásadnější metody evangelizace spadá osobní křesťanské svědectví, kérygma, katecheze, liturgie a svátosti, pouliční evangelizace, evangelizace skrze umění a komunikační prostředky či např. skrze kurzy sebepřijetí. Sestra Poloňová uvedla řadu svých osobních zkušeností a zajímavých příkladů evangelizace (např. poznávání osudů druhých prostřednictvím tzv. živé knihy).docxNové trendy v misijní činnosti(21.18 KB)

Dále vystoupil bratr Mgr. Vladimír Moravec s přednáškou na téma „Současné metody misie", při níž základně rozdělil misii na vnitřní (v rámci církve) a vnější (mimo církev). Jako metody misie zdůraznil nutnost neuzavírat se s činností pouze v rámci České republiky, dále nestavět misii pouze na liturgii, být druhým dostupný a dosažitelný v rámci rozšířených úředních hodin na farách, neslučovat náboženské obce (což vede většinou k jejich úplnému zániku), zdůraznit diakonickou práci (nemá být omezena „pouze" na sociální služby), rozvíjet sborovou kulturní činnost, zaměřit se na středoškolské studenty, rozvíjet laickou činnost, srozumitelně komunikovat a zpětně vyhodnocovat veškeré aktivity. pdfSoučasné metody misie

V závěru vystoupila sestra Kateřina Merglová s krátkým představením sdružení VIA FACTI a s pozváním na brněnskou konferenci konanou 24. 6. - 26. 6., na Sázavskou pouť a na mezinárodní setkání mladých lidí v Taizé.

Synoda byla zakončena poděkováním za službu duchovních, modlitbou a požehnáním bratra biskupa.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 3.88 (4 hlasů)