Kdo jsme, jací jsme a kam jdeme

Sváteční slovo biskupa Církve československé husitské Davida Tonzara, odvysíláno v České televizi 19.8.2012.

Kdo jsme, jací jsme a kam jdeme

Stojíme u Památníku Jana Žižky z Trocnova – hejtmana husitských vojsk, zemana, kterého jedni milují a druzí dehonestují. Pro jedny je Jan Žižka hrdý český vojevůdce, pro druhé lapka válčící za peníze. Žižku je však potřeba v první řadě vidět jako člověka, který uslyšel Slovo Boží a rozhodl se hájit pravdu Boží i se zbraní v ruce. Toto stanovisko nakonec přijala i Univerzita Karlova. Den před výročím 21. srpna 1968 a před obsazením Československa „spřátelenými" armádami mi hlavou běží myšlenka ze zpráv Československého rozhlasu: „Včera 20. 8. 1968 ve 23.00 hod. překročila vojska SSSR, NDR, PLR, MLR a BLR státní hranice ČSSR". Byla svolána Rada bezpečnosti OSN, ale Češi zůstali sami. Češi byli mnohokrát napadeni. Několikrát přijali agresora, několikrát se také bránili. Je vždy na rozhodnutí každého člověka, aby věděl, co udělat v pravou chvíli. Zda přijmout nebo postavit se proti agresorovi.

Trosky malých pevností, které se táhnou kolem řeky Stropnice kousek od místa narození Jana Žižky z Trocnova, nám připomínají naši minulost. Jsou jejím mementem, ale mohou se stát i poučením pro současnost. Zda se člověk má bránit nebo přijmout ataky, které přicházejí. Člověk, ať už to byl Žižka, Masaryk, Beneš či Dubček, se mohl ve své situaci rozhodnout. I my sami se častokrát ve svých životech rozhodujeme. A je jen na nás, jaké rozhodnutí učiníme. V tuto chvíli se můžeme zamyslet nad mottem z tohoto kamene: „V nejtěžších dobách v Žižkových stopách".

Co to znamená pro mě osobně? Jak se budu v budoucnu chovat. Co budu chtít po lidech kolem mě. Nemusím hned soudit a ve chvílích, kdy nejsem spokojen, říct, člověče, tebe nenávidím, tebe chci zlikvidovat. Ale mohu se snažit svou službou proměnit srdce toho člověka k lepšímu. Dnes nemáme cenzuru, kterou by nějaký stát omezoval, než vlastní projev. Ale onou cenzurou v nás samých je naše svědomí. A tak se snažme, abychom jednou před Boží tváří mohli vydat dobrý počet ze své činnosti tady na tomto světě. Máme svobodu, ale svoboda není anarchie. Myslím na text z listu Galatským apoštola Pavla: „Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým".

Odkaz do archivu České televize je zde.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)
Share
Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/xk6

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

21.září 2019, so, 10:00
Sekrání Novokřtěnců 2019
24.září 2019, út, 18:30
Přednáška o dr. Neumannovi
27.září 2019, pá, 20:00
Koncert Pavla Helana
28.září 2019, so, 17:00
Koncert na Zderaze

                          -- reklama --

r pisne

125x125

psyche


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde