Vedle proslulých operních komponistů italské provenience, s jejichž tvorbou se průběžně i v rámci našich setkání necháváme pravidelně duchovně obohacovat, nelze opominout originální uměleckou invenci i dalších světově proslulých skladatelů, kteří svým hlubinně inspirujícím odkazem živě promlouvají přes průnik času také k současné generaci svých nadšených obdivovatelů.
A tak velice rád nám všem připomenu jméno jedné z nejvýraznějších osobností v bohatém rejstříku světově renomovaných operních gigantů, a to sice francouzského skladatele Georgese Bizeta ( 1838 - 1875 ). Autor více než dvaceti opusů ( např. Lovci perel / 1863 /, Dívka z Perthu / 1867 /, Džamilé / 1872 / ) se do srdcích i myslích operních fanoušků nesmrtelně fixuje prioritně svým hudebně a dramaticky excelentním dílem, jímž bezesporu zůstává jeho Carmen ( premiéra 1875, Paříž ). Právě v této partituře, která byla motivována novelou Carmen ( francouzského spisovatele a básníka Prospera Meriméea / 1803 - 1870 / ), prezentoval Bizet svůj nesporný cit pro operní divadlo, znělou kantilénu i exotický hudební kolorit. Vytváří tak dokonalou synopsi hektického španělského temperamentu a něžné francouzské melodiky. A ještě malá zajímavost: byla to právě Carmen, která se v roce 1884 stala prvním zahraničním dílem na scéně znovu obnoveného Národního divadla v Praze.
Upřímně proto chci pozvat naše věrné příznivce na velkoplošnou DVD projekci Bizetovy Carmen v jistě vokálně výjimečném představení, které bylo osnováno na scéně pařížské Národní opery ( 1980 ). Jména sólistů, kteří se ujali stěžejních partů logicky garantují opětovně umělecky podnětný zážitek: mezzosopranistka Teresa Berganza ( Carmen ) , Plácido Domingo ( Don Jóse ), barytonista Ruggero Raimondi ( Escamillo ) či sopranistka Katia Ricciarelli ( Micaela ). Dirigentem večera byl Pierre Dervaux.
K této, jak věřím, příjemné kulturní aktivitě se sejdeme v úterý 16. října 2018 ( od 18, 00 hod. ), a to opět v interiéru kutnohorské Střední průmyslové školy, Masarykova 197.
Karel Bican