Kadaň

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 25. 7. 2016 11:25

Zveřejněno 16. 9. 2013 14:07

Rozhodnutím Ministerstva školství a osvěty z 19. ledna 1948 bylo schváleno zřízení samostatné náboženské obce Církve československé v Kadani a ta se řádně ustavila na ustavujícím shromáždění konaném dne 11. dubna 1948 po bohoslužbách, které vykonal br. předseda okrsku J. Mlčkovský v kreslírně měšťanské školy v Kadani.

Ustavující schůze rady starších se konala 20. května 1948. Předsedou byl zvolen František Ouředník, otec současného předsedy rady starších. Nová náboženská obec se utvořila odloučením od n. o. v Mostě s počtem 1599 členů. Obvod nové náboženské obce tvořily všechny místní obce správního okresu Kadaň. Spadala pod pražskou diecézi. Farářem byl ustanoven Jiří Foitl, který zde působil do r. 1955. Po něm nastoupil Josef Dolejš, dále Jiří Kalenský, Rudolf Védl, Michael Štojdl, Jiří Adámek, Zdeněk Břeň, Roman Roka, Soňa Janotová.

Kostel ap. Petra a Pavla, majetek bývalé německé církve evangelické, postavený v roce 1903, byl i se zahradou přidělen rozhodnutím Ministerstva školství a kultury ze dne 16. dubna 1958 do vlastnictví CČS a v pozemkové knize je zapsán jako vlastnictví náboženské obce Církve československé v Kadani. V květnu 1947 navštívil Kadaň br. biskup Miroslav Novák. Dne 14. října 1951 br. biskup Šimšík vykonal první bohoslužbu v opraveném kostele.

Od r. 2003 kostel prošel rozsáhlými opravami od interiéru po novou střechu, zasklení vitráží, zhotovení nových kupolí, opravou krytiny věže a fasády. Nyní se dělá nové oplocení. Nejdříve se začalo s opravou interiéru, abychom důstojně oslavili sté výročí otevření kostela za účasti tehdejšího pražského biskupa Karla Bicana. Na všechny opravy přispělo Město Kadaň a Severočeské doly, bez jejichž pomoci by se nemohly uskutečnit. S ohledem na potřeby členů církve při uložení uren s popelem zemřelých se rada starších rozhodla zřídit v kostele kolumbárium. První urny byly uloženy 1. listopadu při večerních bohoslužbách v roce 1958. Kolumbárium dnes využívají nejen občané Kadaně, ale i širokého okolí.

Podle humanistické tradice to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad" a „An", což se vykládalo jako „zářící oheň". Osady si totiž ohni přes řeku dávaly znamení. Císař Karel IV. udělil roku 1366 královskému městu Kadaň právo úplné samosprávy a povolil v r. 1374 obyvatelům města Kadaně zakládat vinice kolem města. Na jaře 1421 bylo město dobyto Pražany a stalo se součástí pražského městského svazu. Kolem 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska II. křížové výpravy. Kadaňské obyvatelstvo se statečně bránilo, ale mohutné přesile nemohlo odolat. Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiniánský mnich Martin Luther. Koncem června 1534 se Kadaň stala místem setkání římského a českého krále Ferdinanda I. s předními politiky Svaté říše římské. Uzavřené politické dohody vstoupily do dějin pod názvem „Kadaňský mír". Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 proběhly také v Kadani a okolí konfiskace majetku a násilná rekatolizace převážně utrakvistického (luteránského) obyvatelstva.