PD CCSH

Kázání na neděli 31.8.2022

Číst dál...Kazatel 1,2-12-14; 2, 18-23
Lukáš 12,13-21

Setkáváme se nad textem příslušejícím podle bohoslužebné knihy CČSH na 8.neděli po svatodušních svátcích. Letos připadly na 6.června.

Texty tohoto následného letního období většinou hovoří o tom „jak žít následování Krista“. Jsou nám předkládány perikopy pojednávající o tom, jak se Kristus potkává s učedníky a přáteli, kteří se ptají či dovolávají jeho zastání, rozsouzení. Tak jako o 6. neděli začínal text evangelia prosbou, dovoláváním se určitého práva, tak je tomu i tentokrát. Marta se obracela na Ježíše prosbou: „Ale Marta měla plno práce...Řekni jí (Marii) přece, ať mi pomůže.“. O této neděli čteme u Lukáše 12,13-21 v perikopě nazvané O boháči a stodolách: „Mistře, domluv svému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“ Nevíme, zda je ten muž v právu, zda v Mistrovi nalezl ochranu proti chamtivému bratrovi, který mu upřel zákonný nárok, či zda sám je chamtivý a žádá si víc, než mu náleží podle ustanovení: „Nejstarší ze synů má mít dva díly, ostatní synové každý po jednom z dílu dědictví.“ Tak jako Martě i dnešnímu žadateli dožadujícího se domluvy, tomu kdo nečiní podle představ, Ježíš kupodivu neudělá rozbor situace, nepátrá po oprávněnosti, ale reaguje podobenstvím. Máme k dispozici to, co pisatel evangelia zachytil a předává nám jako ono podstatné pro naše obecné poučení. Nedozvídáme se řešení kauz, ale dozvídáme se to, co ostatní posluchači a po mnohá staletí čtenáři, mohou obecně použít pro svůj život. Ježíš odpovídá jako ten, kdo už ví, že čas se nachyluje, že hlavní dědictví je „přibližující se království Boží na zemi“.

Číst dál...

Kázání na neděli 17.7.

Číst dál...Lk 10, 38-42

Milí přátelé,

dnešní evangelium zachycuje Ježíše na cestě do Jeruzaléma, kde má naplnit své poslání. Po cestě zastavuje z různých důvodů na mnoha místech. Koná zázraky, uzdravuje, vyučuje... Jeho pověst ho předchází a různí lidé ho zvou k sobě domů, aby mu poskytli nocleh na cestě a pohostili ho. Na mnoha místech ale Ježíš se svými učedníky také zažívá odmítnutí, takže musí setřást prach daného místa z nohou a pokračovat dále... Ve vesnici, kde bydlely sestry Marie a Marta, se Ježíšovi dostalo vlídného přijetí. Marta ho pozvala do svého domu a od první chvíle kmitala, aby se postarala o pohodlí a nasycení hostů. Velmi vlídného přijetí se Ježíšovi v tomto domě dostalo i od Martiny sestry Marie - ta mu zase od té doby, co přišel, sedí u nohou a hltá každé jeho slovo.

Obě sestry Pánu Ježíši projevily to, jaké jsou a obě mu daly to, co umí nejlépe. Nehrály si na nic. Marta mu projevila obdivuhodnou péči, převedla svou praktičnost, kuchařské a vlastně i manažerské umění. A Marie mu věnovala veškerou svou pozornost.

Číst dál...

Milosrdenství chci a ne oběti.

Číst dál...Milosrdenství chci a ne oběti. L 10, 25- 37

Podobenství o milosrdném Samařanovi patří k nejznámějším místům Nového zákona. I dnes je nám samaritán důvěrně známým, ne jako člen konkrétního národa, ale jako pracovník ve zdravotnictví. To slovo samaritán je označením pro člověka, který buď dobrovolně, nebo profesně se věnuje péči o nemocné, raněné či jinak strádající lidi.

A přece se právě toto místo Bible stávalo nejčastěji po vykladačské stránce mylně vykládaným textem. Toto podobenství zaznamenávají hned tři evangelia,ale Lukáš na rozdíl od Marka a Matouše v textu vynechal termín „ přikázání“. Správně pochopil, že mít někoho rád, to nejde na rozkaz, na povel. Nehledejme v textu žádné argumenty pro snižování židovství oproti křesťanství, ani téma na diskuzi víra kontra skutky.

Číst dál...

Kázání na neděli 3.7.

Číst dál...Iz 66,10-14 Gal 6, (1-6)7-16 Lk 10,1-11.16-20

Sestry a bratři,

Pokoj Vám. Slyšeli jsme čtení z Lukášova evangelia a můžeme říci, že nám to pěkně začíná: „Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky.“ – co nás asi napadne jako první? No, moc nadějné to nebude.

Když se však oprostíme od našich strachů a začneme text vnímat v celistvosti, zjistíme, že již v prvním verši je zdůrazněno, že nás jako dělníky na poli Evangelia vysílá Pán. A to je to důležité a zvěstné – označení Ježíše jako Pána. Pán nás posílá jako učedníky, Pán tu jedná. A není to historická událost, která se odehrála kdysi kdesi, ale jde o svědectví v každé době, i dnes pro nás. Je totiž snadné vidět ty vlky kolem nás, ty těžkosti a nepravosti všedního dne. Je snadné se v tomto vnímání zacyklit a poukazovat na zlořády a je jedno kde – ať v životech lidí kolem nás, ve společnosti, v politice, v církvi – prostěvšude. Ale Ježíš o tom nemluví, jako Pán posílá, jak je psáno, sedmdesát dalších a vysílá je do celého světa. Sedmdesátka je symbolem úkolu pro celý svět – viz. 10. kapitola Genesis – kde je zaznamenám rodopis synů Noeho, z nichž pak po potopě vzešly všecky pronárody na zemi.

Číst dál...

Kázání na 26. června

Číst dál...Lukáš 9, 57 – 62
Když se ubírali cestou, řekl kdosi Ježíšovi: “Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.”
58 Ale Ježíš mu odpověděl: “Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil.”
59 Jinému řekl: “Následuj mne!” On odpověděl: “Dovol mi, Pane, abych šel napřed pochovat svého otce.”
60 Řekl mu: “Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zvěstuj království Boží.”
61 A jiný mu řekl: “Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou.”
62 Ježíš mu řekl: “Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.”

Milé sestry, milí bratři,

četli jsme o třech lidech, kteří se setkali s Ježíšem a chtěli ho následovat. Proti očekávání, že budou vítáni s otevřenou náručí, dostává se jim slov, která znějí skoro odmítavě. Nejde však o odmítnutí, ale o varování. Lukáš dál nepíše, jak se ti lidé nakonec zachovali, zda poslechli Ježíše nebo uskutečnili své původní záměry. Rozhovory mají otevřený konec, a tak si každý čtenář může učinit vlastní závěr, vlastní rozhodnutí, jak se zachovat.

Číst dál...

Kázání na neděli 19. června

Číst dál...Milí přátelé v Pánu Ježíši Kristu,

v dnešním evangeliu se vyskytují tři Ježíšovy výroky týkající se posuzování druhých. A tak se nabízí otázka: „Kritizovat či nekritizovat? Na to odpovídá Ježíš v úvodu dnešního úryvku evangelia, kde čteme: „Může vést slepý slepého (L6,39…)? Z medicínského hlediska je slepota nejvážnější postižení zraku, neschopnost vnímat vizuální informaci. Slepota může být i jiná, která nás může dostat do nebezpečí až zmařit lidský život. Například je nebezpečné chodit se sklopenýma očima směřujícími do mobilu po frekventovaných místech, přecházet silnici, křižovatku či železniční trať. I při velké opatrnosti se může přihodit něco zlého a náš život je ohrožen. V jedné malé chvíli může být poškozen či ztracen. Obrazně řečeno jsou kolem nás různé kluzké a nerovné chodníky, kde člověk občas upadne, na něco šlápne, zakopne, narazí…

Číst dál...

Kázání na neděli 29.5.

Číst dál...Modlitba za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří

Milé sestry a milí bratří,

tento čtvrtek jsme si asi mnozí při bohoslužbách připomněli oslavení či nanebevstoupení Páně. Odchází, aby jeho učedníci mohli být vyzbrojeni mocí z výsosti. Měli na tuto moc čekat. Při tomto Ježíšově odchodu neprožívají smutek, ale radost. S radostí se vrací do Jeruzaléma a jsou stále v chrámu a chválí Boha. Takto čekají, až přijde zaslíbená moc z výsosti.

Tuto neděli však evangelijní text podle Janova evangelia 17, 20-26 nás uvádí do událostí před Ježíšovým dílem utrpení, ukřižování a smrtí. Než ho vojáci odvedou, Ježíš se modlí modlitbou, kterou také nazýváme velekněžskou modlitbou. V této modlitbě se Ježíš jednak modlí za své učedníky, ale také za ty, kteří skrze jejich slovo (hlásané slovo Boží učedníky) uvěří v Ježíše Krista.

Číst dál...

Kázení na neděli 22.5

Číst dál...Jan14,23-29

Milé sestry a bratři!

Častokrát k nám zaznělo slovo Pána Ježíše „Učte se ode mne. “Jako křesťané jsme si tuto výzvu brali k srdci a slíbili jsme si: ano, my se naučíme od svého Pána laskavosti, trpělivosti, mírnosti a pokoře. Naučíme se od něho lásce ke svým bližním, odpouštějícímu a milosrdnému poměru k druhému člověku, přestaneme být zlí, sobečtí a naučíme se být lidmi silné víry. Kdo z nás se ale někdy nezachvěl pod tíhou vlastního hříchu, zejména když si uvědomil velikost Kristovy lásky a oběti na kříži a nezatoužil po upřímném pokání? A přece naše usilovné snahy většinou zklamaly, naše dobrá předsevzetí ztroskotala a zůstaly nesplněné sliby. Vlastními silami jsme nevyrostli do pravé podoby Božího obrazu, jak nám ho ztělesňuje Ježíš Kristus, ale zůstali jsme spíše podobní učedníkům po Ježíšově ukřižování, jednou jsme byli mdlí a slabí ve víře, jindy pochybnostmi ztráceli důvěru. Našim slabým lidským silám přichází na pomoc Ten, který nám dává velké zaslíbení: „ Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.“

Číst dál...

Vidíme nově? - 4. neděle po Velikonocích

Číst dál...Zjevení Janovo 21,1-6: A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, všecko tvořím nové.“ A řekl: „Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.“ A dodal: „Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé.

Je to pár dní, co jsme se sešli při synodě duchovních a dalších pracovníků diecéze. Vikáři, vikářky a biskup i patriarcha nám sdělovali to, co v náboženských obcích zažívají. Co vnímají kladně a co nikoli. Většina příspěvků patřila k těm povzbuzujícím ve víře. Neděsí nás a nemalomyslníme - až na výjimky - z toho, že nejsme nijak zvlášť početní. Soustředíme se na službu, pomoc, budování, opravování a vzájemné sdílení, na modlitby za sebe navzájem. Učíme se pokorně a postupně znovu mezi sebou budovat vztahy přátelství, bratrství a sesterství. Hledáme ve vztazích k druhým kolegům, v náboženských obcích, vikariátech, diecézích a ústředí církve možnosti a cesty, jak podat ruku na usmířenou, jak projevit o druhé zájem a povzbudit je. Když se nám to daří, začínáme vidět nově: Odpuštění – milost Boží je pro každého, ale ve chvíli, kdy ji člověk současně nepřeje druhému, propadá duchovní smrti. Je to dar pro nás a nepřejeme-li jej druhému, přichází trest.

Číst dál...

Služme Pánu, žijme s vděčností i v různě pokřiveném světě

Číst dál...Skutky 9, 1 – 20, Jan 21, 1 – 19

Drazí a milí v Pánu Ježíši Kristu,

když se řekne 1. květen, vybaví se nám v mysli mnoho obrazů a vzpomínek. Od těch čistě lidských či politických až po nejrůznější biblické výjevy.

Víra, naděje, láska – co si tak pod nimi můžeme představit?

Víra v nás vzbuzuje radost z rozvíjející se jarní přírody. Bůh je s námi a stále se projevuje svými úžasnými zázračnými činy.

Naděje v nás vytváří pocit obnovující se síly. Máme radost z dobře vykonané práce a máme skutečně co slavit, protože bez vlastní činorodosti by byl člověk smutný a nešťastný.

Láska je pak završením všeho dobrého. Od nedávno připomínaného Kristova vzkříšení o Velikonocích přechází k „naší lidské“ květnové, tak jak kdysi v roce 1836 vyjádřil i básník Karel Hynek Mácha ve své lyrickoepické skladbě Máj:

„Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj...“

Číst dál...

Kázání na neděli 8. května

Číst dál...Text: J 10,11. 27-30

Mezi nejznámější, a zároveň krásné texty, kde najdeme obraz pastýře a ovcí jsou asi tato dvě místa: Ž 23: „Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku“ a Iz 40,11: „Hospodin... jako pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede“.

V Písmu ale najdeme i místa, kde je obraz pastýře spojen s kritikou zlých politických i náboženských vůdců, jako třeba u Ez 34,2n: „Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe....“, či u Zach 11,15n: „Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo!“.

Číst dál...

1. neděle po velikonocích

Číst dál...Jan 20,19-31

Dnešní první neděle po velikonocích nám přináší text o apoštolu Tomášovi. Biblické postavě, která se dostala do známého úsloví „nevěřící Tomáš“. Tomášův příběh láká k tomu, vidět v něm jakýsi pravzor dnešních pochybovačů a skeptiků.

„Nepochybuj a věř!“ „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Velikonoce jsou za námi, a co bude dál? Možná, že podobně uvažovali učedníci, kteří se sešli ještě ten nedělní večer, co se dozvěděli tu neuvěřitelnou zprávu, že Ježíšův hrob je prázdný. Petr s Janem se byli na vlastní oči přesvědčit, a skutečně v hrobu našli pouze lněná plátna a šátek, kterým byla ovázána Ježíšova hlava, ale dokazuje to něco? Mohou skutečně uvěřit ženám, doopravdy se Marie Magdalská setkala se Vzkříšeným Pánem? Učedníci mají strach a obavy, aby se nestali terčem pronásledování. Všichni je přece vídali denně chodit s Ježíšem. Velký Pátek a Velikonoční neděle, to byl pro ně obrovský zlom jak pochopit a porozumět nastalé události. Do této situace náhle vstupuje Vzkříšený. Je tu ale někdo, pro koho nejsou překážkou ani zavřené dveře, ani sevřená srdce. Vzkříšený Ježíš ve svém oslaveném těle je náhle přítomen uprostřed učedníků. Zármutek a strach se promění v radost – učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Nemůže být pochyb, poznávají ho podle ran po hřebech a kopí. „Pokoj vám“. Přání pokoje byl a je obvyklý židovský pozdrav, šalom alejchem, zde to není fráze, zde je to slovo, které má moc.

Číst dál...

love uk

Nejnovější zprávy z Aktuálně

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

Žádné události

Youtube kanál PD CČSH

yt ch

Nově ve fotogalerii

                          -- reklama --

baner cssh

r pisne

125x125

psyche

ZS ccshpraha25x125


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde