Kázání na druhou postní neděli

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 13. 3. 2022 0:10

Filipským 3,17-4,1
Lk 13,31-35

Dnešní neděle podle tradičního rozdělení církevního roku je druhou postní nedělí. Starokřesťanská církev ji označila slovem „ remeniscere“ podle prvního slova šestého verše dvacátého pátého žalmu v latinském překladu. „Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti.“

Celá církev se za to modlí. Církev je do značné míry zproblematizována. Jsme nuceni abychom si revidovali svůj pohled na církev a abychom se vždy znovu ptali, zdali úkol, který je nám svěřen, skutečně plníme. Posláním církve v tomto světě je zvěstování. Má svěřenou zprávu, kterou má vyřizovat lidem. Ale to zvěstování není jen slovy, ale také i skutky. A právě dnešní doba nám to připomíná, že slova jsou málo, že ani ta nejkrásnější slova nemusí ještě nic znamenat, když za nimi nestojí pravda, život.

Můžeme my, kteří se hlásíme ke Kristu a vyznáváme jeho jméno, říci o sobě, že je na nás vidět to světlo, které patří k podstatě Boha samého? Není mezi námi také mnoho takových, kteří říkají, že s Bohem obecenství mají, ale ve skutečnosti lžou? My se musíme bát neupřímných, nepravdivých křesťanů. Naše okolí nás sleduje a jestliže takoví křesťané budí pohoršení kolem sebe, pak se o nich může říci: vždyť oni nejsou lepší než druzí, ale horší než druzí. Je tedy na nás, kteří vyznáváme Krista, abychom si byli vědomi toho, že se na nás dívají lidé a že podle nás budou posuzovat evangelium, které církev světu zvěstuje.

A znovu opakuji. Když se probírají příčiny odklonu od církve, shodně se odpovídá: ti, kteří se k víře a církvi hlásili, nežili a nežijí podle toho, co ústy vyznávají. Často byl a je jejich život pravým opakem toho, co Bůh přikazuje.

A co my, kteří chodíme na bohoslužby? Řeknete si, že je to s námi lepší? Zajisté, je to lepší, pokud opravdu toužíme po Slovu Božím a jemu věříme. A opět. Záleží na tom, zda je vidět v celém našem životě, že máme bázeň před Bohem. A tu je naše největší slabina. Je potřeba, aby každý z nás sám za sebe uznal svou vinu před Bohem. Vždycky je v našem životě něco křivého, nenáležitého, co neobstojí před Božími přikázáními. Ani nejzbožnější život není před Bohem zcela světlý. Kdo si to myslí, upadl do duchovní pýchy.

Podstatou Boha je slitování a milosrdenství. Není to bezradnost nebo bezmocnost, ale projev Jeho dlouhoshovívající lásky a rádi ji budeme vztahovat i na sebe. Ať nikdo není na pochybách, že Bůh má moc zničit. Vždyť známe biblické výpovědi o vyhnání z ráje, o potopě, o Sodomě, o Egyptských.

Je pro nás pomoc? Neodvrátí se od nás jednou Bůh úplně? Neopustí nás a nepropadneme zkáze s celým světem? Nebo je to zbytečná otázka? Nepotřebujeme spíše uklidnění a potěšení v rozvráceném a nebezpečném světě? Ne. Jen se nevyhýbejme úzkosti. Právě úzkost nad hříchem a nevěrností a nad jejich důsledky může být začátkem lepších dnů pro nás. Všechny požehnané obraty v životě jednotlivců i církve začínaly velkou úzkostí. Tedy napřed vyznat před Bohem hřích a vinu a s úzkostí Ho hledat. Tak to musí začít. Teprve pro takovou církev je naděje.

A tato naděje je založena na věrné Boží lásce v Ježíši Kristu. Neboť Bůh není bezradný nebo bezmocný, ale ponechává nám po čas, Jemu známý a Jím stanovený, otevřené dveře Svého srdce. Mohou zhynout církve a nevěrní křesťané, ale nezhyne Jeho Církev, obecenství vskutku věřících, věrných Božích lidí, ono tělo, jehož hlavou a životem je vzkříšený a živý Kristus. Můžeme se radovat z toho, že v Jeho slově lásky a odpuštění jsou otevřeny dveře i největšímu hříšníku a nejbídnější církvi.

Pane Bože, děkujeme Ti, že dřív než jsme se narodili, Pán Ježíš přemohl za nás nepřítele našich duší. Bereme často pokušení na lehkou váhu a propadáme do hříchu. Smiluj se nad námi a připravuj nás Svým Duchem v postní době, aby moc kříže Kristova a Jeho vzkříšení se zmocnila naše církev a abychom každý nejen ústy, ale svým životem vyznával, že Ty v Ježíši Kristu jsi naším Pánem. Tvůj pokoj ať naplňuje Zemi v této neklidné době.

Soňa Janotová, NO Kadaň