Kázání na Zelený čtvrtek

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 14. 4. 2022 0:05

Biblické texty: Ex 12,1-4.11-14 1K 11,23-26 L 22,14-30

„Toto je mé tělo, které se za vás vydává. Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ To jsou zásadní Ježíšova slova pro naši víru. Skutečně věřím a z celého srdce vyznávám, že Kristus se vydal na kříž i za mě? Že Spasitelova krev byla prolita i za mé hříchy? Za hříchy světa, ale zcela osobně i za mé provinění? Dokud toto bytostně neprožijeme, dokud si to neuvědomíme, nemůžeme plně prožít pašijový týden ani radost ze vzkříšení.

Ježíšova krev zpečeťuje novou smlouvu. Co to znamená? Už ve Starém zákoně Hospodin uzavírá smlouvu. S Noemem (Gn 9,8-17), s Abrahamem (Gn 17,1-8) a dalšími praotci, s Izraelem skrze Mojžíše (Ex 24,3-8) i skrze Josua (Joz 24,15-18). Kvalitativně novou smlouvu oznamuje prorok Jeremjáš (Jr 31,31-34). Smlouvu, která bude založena na vnitřním pochopení a souhlasu ze strany člověka a na milosti a odpuštění ze strany Boha. Jádrem této smlouvy jsou Hospodinova slova: „Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.“ (Jr 31,33b)
Ježíšovou smrtí se zpečeťuje NOVÁ SMLOUVA mezi Bohem a člověkem. Na Zelený čtvrtek, kdy Ježíš zasedl naposledy v lidském těle se svými apoštoly k jídlu, přeznačuje pesachovou večeři a dává jí nový význam: Tak jako nekvašený chléb a krev beránka (víno) symbolizuje vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví (Ex 12), tak Ježíšovo tělo přibité na kříž a jeho prolitá krev symbolizuje vysvobození od otroctví hříchu a jsou nadějí věčného života pro ty, kdo Ježíše přijmou. Ve Starém zákoně se smlouva mezi dvěma stranami zpečeťovala krví zvířete. Novou smlouvu mezi Bohem a člověkem zpečetil svou krví sám Ježíš Kristus. Tato smlouva je navždy platná! Platí i pro nás dnes. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (J 3,16)

Pán Ježíš trpěl a zemřel za hříchy celého světa. Za hříchy moje i tvoje. Tak nás smířil s Bohem. Díky jeho oběti máme opět naději. Naději pro tento život i život za hranicí tělesné smrti.
Skutečnost svého sebeobětování Pán Ježíš svazuje s nejvšednějšími, ale nejvzácnějšími dary země – s chlebem a vínem. Těmito živly smí být v církvi zpřítomňován Kristus a jeho dílo dodnes. „To čiňte na mou památku.“ (L 22,19b)

Hle, tělo Kristovo za nás vydané a krev Kristova za nás prolitá. Díky, Pane. Amen.

Libuše Kopřivová, farářka v NO Mladá Boleslav