Kázání na neděli 29.5.
- Podrobnosti
- Kategorie: Kázání a promluvy
- Zveřejněno 29. 5. 2022 0:00
Modlitba za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří
Milé sestry a milí bratří,
tento čtvrtek jsme si asi mnozí při bohoslužbách připomněli oslavení či nanebevstoupení Páně. Odchází, aby jeho učedníci mohli být vyzbrojeni mocí z výsosti. Měli na tuto moc čekat. Při tomto Ježíšově odchodu neprožívají smutek, ale radost. S radostí se vrací do Jeruzaléma a jsou stále v chrámu a chválí Boha. Takto čekají, až přijde zaslíbená moc z výsosti.
Tuto neděli však evangelijní text podle Janova evangelia 17, 20-26 nás uvádí do událostí před Ježíšovým dílem utrpení, ukřižování a smrtí. Než ho vojáci odvedou, Ježíš se modlí modlitbou, kterou také nazýváme velekněžskou modlitbou. V této modlitbě se Ježíš jednak modlí za své učedníky, ale také za ty, kteří skrze jejich slovo (hlásané slovo Boží učedníky) uvěří v Ježíše Krista.
O tom jak tato modlitba je vyslyšena před víc jak dvěma tisíci lety jsme mohli číst nebo slyšet v prvním čtení a to ve Skutcích apoštolských 16, 16 – 34. Apoštol Pavel a Silas jsou neprávem uvězněni pro vyhnání zlého ducha z mladé otrokyně. Zbičují je. Zavřou do cely. Žalářník jim dá nohy do klády. Prožívají nesmírnou bolest a utrpení. Vždy mne zarazí, že i přes tu nesmírnou bolest a utrpení začnou zpívat a chválit Boha. Bůh odpovídá zemětřesením. Cely se otevřou. Vězni mohou utéct. Když se žalářník probudil, myslel si, že vězni utekli. Hrozila mu smrt, tak se rozhodl, že se za bije. Apoštol Pavel však na něho křičí: „Nedělej to! Jsme tu všichni! Jeho slova žalářníka zastavují od sebevraždy. Pln strachu běží k vězňům. Před Pavlem a Silasem padne na kolena. Pak je vyvádí ven a ptá se jich jak může být zachráněn. Oni mu řeknou slova spásy a radostnou zvěst evangelia: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě“. Žalářník a jeho rodina uvěří zvěstovanému slovu Božímu. Celá rodina se z toho raduje, že mohli uvěřit v Pána Ježíše.
Slova Ježíšovi modlitby za ty, kteří v něho uvěří skrze slova učedníků se naplňují mnohdy zázračně i v současnosti. V Ježíše Krista jsem uvěřila v Ostravě. Uvěřila jsem slovům o Ježíši Kristu jednoho misionáře na přednášce !Boží dobrota v utrpení“ pořádaného studenty ze studentském křesťanského hnutí Studenti pro Krista (v současnosti In-line). Patřím také k těm, kteří uvěřili v slovo, které kázal nebo promlouval věřící - učedník.
O tom jak se může šířit slovo od jednoho člověka k druhému, jsem mohla zažít na jedné akci křesťanských žen. Vystoupilo postupně asi sedm sester... jedna sestra uvěřila při studiích a pak o Ježíši mluvila své známé... po čase ta známá osobně uvěřila v Ježíše Krista a prožila radost. Řekla to své kamarádce. Ta začala o tom všem přemýšlet a také po čase uvěřila v Pána Ježíše. Tuto událost si nenechala pro sebe a své svědectví šířila dál...
Ježíšova velekněžská modlitba působí stále. Ježíš se modlil tehdy, ale i v současnosti za každého z nás, abychom mohli v Jeho slovo uvěřit a také být schopni jeho slovo šířit dál , aby do nebeského království přišli další učedníci.
Mnohdy ani nevíme koho Boží slovo oslovilo. Jak v jeho srdci působí. Někdy stačí, aby naše modlitby se propojily s Ježíšovou modlitbou a nový učedník, jak se v jedné z našich písní zpívá, se k církvi přidává. Mnohdy jsme možno i překvapeni, jak zvěstované slovo osloví neznámého člověka.
Je úžasné, že Ježíšova modlitba za ty, kteří skrze slovo učedníků v něho uvěří se vyplňuje stále.
V současnosti to nejsou davy jako o Letnicích, ale jen hrstka lidí či jeden člověk. Z historie církve však máme povzbuzení. Jsou to příběhy evangelistů či misionářů, kteří ve své době vyrůstali a byli mezi hrstkou věřících jako např. George Müller, Charles Spurgeon či Kathryn Kuhlmanová, a pak jejich služba přivedla ke Kristu nakonec velké množství lidí.
Henrieta Neprašová, farářka v Ústí nad Labem