Podobenství o boháči a Lazarovi

• 

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 25. 9. 2022 0:00

Lk 16, 19 – 31 Podobenství o boháči a Lazarovi

Podívejme se na stejnojmenný obraz /najdete na internetu/ vlámského renesančního malíře Franse Franckena, který nám dnešní podobenství přibližuje. Obraz se skládá ze dvou jakoby přímo nesouvisejících částí. V popředí je korpulentní boháč - v Evangeliu beze jména – s nešťastným výrazem ve tváři – se svými pěti bratry a krásnou dámou u téhož stolu, jenž se prohýbá dobrotami. Za tímto výjevem je jakoby částečně zasunut druhý obraz, kde vidíme maličkou postavu nemocného Lazara, atakovaného nějakým sluhou.

Výklad podobenství nelze samozřejmě zjednodušit tak, že bohatí přijdou do pekla a chudí do nebe. Bohatec podobenství žije v bublině okrášlené blahobytem, která, když praskne, nic nezbyde. Časné bytí bez Boha se promění ve věčné bytí bez Boha a to je peklo. Nešťastný výraz muže naznačuje, že i časné bytí bez Boha je pro něj bolestné. Obsahuje strach ze smrti, šedý stereotyp žití. Krásné šaty a vůbec blahobyt nepřinášejí životní štěstí, snad jen momentální požitek. Frustrace a strach přetrvávají. Život bez Boha je stínové žití. Bohatý muž postrádá „Božský základ“ existence a nemá v evangelním příběhu ani jméno. Naproti tomu Lazar je tím, kdo na Boha spoléhá, je s ním. Lazar – Eleazar znamená: Hospodin pomáhá. Lazar, jak čteme, je blízko Bohu a octne se po svém skonu v Abrahamově náručí.

Boháč po své smrti prosí Abrahama, aby byli varováni jeho bratři, aby neskončili jako on. Ale varování není možné. Z věčnosti do časnosti nevede žádné „korzo“. Milosrdný Bůh posílal ke svému lidu proroky s výzvou k návratu, k obrácení k Bohu; ale ti byli odmítáni. Odmítá Ježíš ve 31. verši perikopy „spiritismus“ nebo naznačuje více?

Podobenství o boháči a Lazarovi upozorňuje na stále přítomný atak moci zlého; obchází jako „lev řvoucí“. Je inteligentní, neříká: nevěřte, ale snaží ubrat Bohem daný čas a sugeruje falešné možnosti „štěstí“. Lidé jsou hnáni do vyššího a vyššího výkonu, vyšších obrátek. Čím budete bohatší, budete šťastnější; čím budete mít více předmětů, budete šťastnější; nakupujte, půjčujte si peníze a budete šťastnější, vše doplněno všudypřítomným hlukovým smogem. Politická, obchodní i filozofická propaganda je profesionální a může se stát, že stokrát opakovaná lež se stává „pravdou“. Člověk je, aniž si to uvědomuje, postupně dezintegrován. Ztrácí v této mlýnici svobodu, vzdaluje se Bohu. Do pozadí ustupuje vlastní přemýšlení, usebrání, modlitba, je stále méně času na bohoslužbu, rodinu, lidi kolem. Vzdalováním se Bohu ... v přímé úměře nabírá zlý v životě člověka moci. Vzdálení se od Boha má tragický vliv zvláště na vztahy, které se často rozpadají.

Slyšíme prorocké: vraťte se k Hospodinu. Nenechte se zmást, nebudete-li Bohu blízko, zahynete. Je to výzva k pokání: obraťte se. Otevřete dokořán dveře Boží lásce a jeho moci.

„ Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Jan 3,16

Bohu záleží na spáse každého člověka pod nebem. Jsme zde, abychom slovy i svým životem zvěstovali Evangelium spásy. Pokud bychom tak nečinili, bude – jak je psáno - „volat kamení“.

Pastýřský „úřad“ Ježíš prostřednictvím Petra předává církvi /Jan 21, 15n/. V obecném kněžství církve jsme součástí pastýřské služby. Tato služba je konána v lásce Boží /agapé/, je to Boží láska spojená s Boží mocí. Petr to potvrzuje ... sám již Boží láskou proměněn. Ježíš pak pronáší pověření: „Buď pastýřem mých ovcí!“

Panovníku Hospodine, obnovuj svou církev, aby se její jednota stala viditelnou a bohatství duchovních darů, které jí svěřuješ, ať se dostane ke všem, kdo hladoví a žízní po pravém životě! Prosíme tě o to ve jménu Ježíše Krista našeho Pána. Amen.