Kulturní aktivity
Kázání na 5. neděli po Zjevení
Iz 6,1-8 (9-13); 1.Kor15,1-11; Lukáš 5,1-11
S Bohem a bez Boha.
Tak by mohl znít název, který by se hodil ke všem třem čtením Páté neděle po Zjevení. V proroku Izajáši ze Starého zákona zaznívá silná chvála Hospodinu zástupů a zároveň konstatování, jak je člověk nedokonalý a nicotný proti Boží slávě a Božímu působení.
Pavel ve svém Listu Korintským jde ještě dál. Připomíná slovo Kristovo a zmiňuje jak se Kristus zjevoval učedníkům . Sám sebe přirovnává dokonce k nedochůdčeti. Tedy k někomu , kdo není vůbec hoden Boží přízně. Přiznává se ke svému pronásledování křesťanů a jedním dechem dodává, že to co se mu stalo, bylo milostí Boha, bez něj by nebyl nic, byly by pouhým pronásledovatelem, někým, kdo ze svých lidských sil vykonává jakési rozkazy, dané také člověkem.
Nedělní kázání z Krče
Jr 1,4 – 10 1K 13,1 – 13 L 4,21 – 30 Ježíšovo kázání v Nazaretě
(možné jiné 1. a 2. čtení: 1Kr 17,8 – 16 a 2Kr 5,1 – 3. 9 – 14)
/poznámky k Jr 1,4 – 10: prorok Jeremjáš byl osloven – zasažen Bohem; „stalo se k němu slovo Hospodinovo“ – Boží slovo je činem; Bůh oslovuje člověka v určitém čase a na určitém místě – ve 13. roce kralování judského krále Jóšijáše, tedy v r. 627 – 626 př. Kr. – v době složité a závažné; na prorokovy obavy zní Boží slib: Já budu s tebou! Vysvobodím tě. Křesťanská církev vztahuje slova 5. verše také na Ježíše Krista./
Sestry a bratři,
Pán Ježíš v synagóze v Nazaretě četl ze starozákonního svitku Izajášovo proroctví o Mesiáši, který jednou přijde. A na to Ježíš řekl: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ Jinými slovy – starozákonní proroctví se nyní naplnilo, já jsem ten dlouho očekávaný Mesiáš. Posluchači v synagóze mu nejprve přisvědčovali, než jim došlo, co vlastně řekl. Vždyť tohoto Ježíše z Nazaretu známe od jeho dětství! Což to není syn tesaře Josefa? Pochází z obyčejné, chudé rodiny Josefa a Marie. Cožpak může být tesař Ježíš Mesiášem?! Zde je výstižné Ježíšovo slovo: Žádný prorok není vítán ve své vlasti. Nebo: Prorok nemá vážnost ve své vlasti. (J 4,44) Ano, platí to obecně. Například učitel, lékař, farář by asi neměli působit tam, kde vyrůstali, kde je lidé znají odmalička. Všichni jim tykají – to je Pepíček nebo Jaroušek, toho znám, když byl takhle malý... Takový člověk potom v dospělosti nemusí mít takovou úctu a respekt jako nově příchozí.
Svatba v Káni Galilejské Jan 2,1-11 1K 12,1-11
Začíná období církevního roku zvaného Epifanie. tj. času, kdy se Pán Ježíš veřejně ujímá vlády Božího království v našem světě. Jinak řečeno, musel Pán Ježíš přesvědčit o svém poslání nejprve své učedníky. Aby v něj uvěřili. Aby uvěřili, že on je tím po staletí zaslibovaným Mesiášem, Kristem. Tím, kterého zvěstovali proroci.
V dnešním příběhu se ocitáme s Ježíšem a jeho učedníky na svatbě. Byla přítomna i jeho matka. Tato skutečnost vypovídá o tom, že Pán Ježíš účastí na radostné a bujné společnosti jakou je svatba chce ukázat, že nepřichází jako jeden z dalších přísných učitelů Zákona. Ale jako ten, který se při své vyjímečnosti nestraní obyčejného lidského života.
Kázání na neděli 23.1.
Neh 8,1-3.5-6.8-10 1K 12,12-31a L 4,14-21
Sestry a bratři,
podle Lukášova evangelia zahájil Ježíš své veřejné působení vyučováním v synagogách, kam pravidelně o sobotách přicházel. Také při návštěvě Nazareta, ve kterém vyrostl, vypravil se v sobotu na bohoslužbu. Ujal se čtení a pak i výkladu Božího slova, jak bylo tehdy zvykem. A předčítal z proroka Izajáše:
Duch Hospodinův je nade mnou, proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst, zajatcům vyhlásil propuštění a slepým navrácení zraku, zdeptané propustil na svobodu a vyhlásil léto milosti Hospodinovy.
Pomazáním se ve starověku pověřovalo k úkolu, s nímž zároveň pomazaný obdržel potřebné schopnosti a dary Ducha. K vykonávání úřadu a poslání byli takto zmocněni kněží a králové. Mesiáš – Pomazaný představoval ideálního krále, kterého si vybral a obdařil plností duchovních darů sám Hospodin. Takto je dokonce označen i perský král Kýros. Nehemjáš popisuje snahu o obnovu Jeruzaléma, v níž sehrál svou roli také perský král.
Kázání ke 102. výročí vzniku Církve československé husitské
Ámos 5, 21 – 25 Římanům 13, 11 – 14 Matouš 10, 16 - 33
Je za námi vítání nového roku, pomalu si zvykáme na psaní letopočtu plného číslic dvě a máme před sebou narozeniny své církve. Její století jsme museli oslavit ve skromnosti a dnes to není o mnoho jiné. Covidová situace se příliš nemění. A lidstvo nezpokornělo. Zlobí se. Nechce věřit tomu, že není pánem světa. Takže milé sestry a bratři, milí duchovní, milí aktivní laikové, máme mnoho práce, abychom „vyrovnali cesty Páně a přímé činili stezky jeho“.
Když začínám pracovat s menšími dětmi, ptám se jich, jak je to dávno, kdy se narodil Ježíš? „Umíte si to představit? Mohu vám pomoci. Kdy se narodily vaše babička, prababička a pra pra babička? Těch pra bychom museli naskládat asi sedmdesát vedle sebe, abychom se dostali do doby, kdy přišel na svět Ježíš Nazaretský. A kdy jsme se o něm dozvěděli ve střední Evropě? Na to by nám těch pra.......babiček stačilo asi 43.“ A ještě jim to znázorním na šňůře. „Je to dávno, viďte?“
Novoroční kázání
Začíná nový kalendářní rok. Pro mnohé je to čas odkládání starých záležitostí našich životů a začínání nových věcí. Je to také čas velkých očekávání, co nový čas přinese, a také vlastních předsevzetí. Dělat v životě velká rozhodnutí však není úplně snadné. K tomu, abychom mohli cokoli v našich životech změnit, potřebujeme si v prvé řadě ujasnit, jaký výsledek očekáváme a co vlastně doopravdy chceme. Společnost, ve které žijeme, a která nás na vědomé i nevědomé úrovni ovlivňuje, nám nastavuje určité hodnoty, které na první pohled vypadají velmi vznešeně a honosně. Jako například píle, vytrvalost a disciplína, které vedou ke společenskému úspěchu a možná i slávě. Jenže ne vždy je vše nakonec pro člověka snadné prožívat. Kdy jsme slyšeli slova Lukášova evangelia, je tam také jedno zvláštní ALE ...Maria vše v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. Uvědomovala si, že ne vše co na první pohled vypadá jako skvělý předpoklad ke společenskému úspěchu, může být pro člověka v osobním životě příjemné a pohodlné.
Další články...
Podkategorie
-
Aktivity NO
Články o inspiraci NO
- Diecéze
-
Ostatní
Kategorie článků "Ostatní"
-
Pozvánky
Kategorie článků "Pozvánky"
- Kázání a promluvy
Nejnovější z našich rubrik
- Kulturní aktivity(22.11.2024)
- Časopis Husita(09.10.2024)
- Časopis Husita(27.08.2024)
- Časopis Husita(24.06.2024)
- Časopis Husita(29.03.2024)
- Časopis Husita(28.02.2024)
Bohoslužby
10.prosinec 2024, út, 16:30 Praha 4 - Nusle |
10.prosinec 2024, út, 17:00 Praha 3 - Žižkov |
11.prosinec 2024, st, 18:00 Benešov - večerní společná modlitba |
11.prosinec 2024, st, 19:00 Praha 10 - Vinohrady - Studenstká bohoslužba |
12.prosinec 2024, čt, 10:00 Rudná |
12.prosinec 2024, čt, 14:00 Praha 16 - Radotín |
12.prosinec 2024, čt, 14:00 Praha 7 - Holešovice -DD "U studánky" |
12.prosinec 2024, čt, 18:00 Praha 7 - Holešovice |