Jílové u Prahy

Kategorie: Náboženské obce
Aktualizováno 1. 8. 2016 8:50
Zveřejněno 16. 9. 2013 13:35

Náboženská obec Jílové u Prahy
Husův sbor, Jílové u Prahy čp. 302
254 01 Jílové u Prahy

Telefony: ,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

vCard
Pozn:

Pravidelné bohoslužby v neděli v 9.00 hodin, 3. neděli v měsíci ve 13.00 hodin v Jesenici, ve 14.15 hodin v Kamenném přívozu, v 15.30 hodin v Krhanicích. Aktivity: biblické hodiny, duchovní péče o děti a mládež, práce se seniory.

 


Farář Polinský Lubomír, Mgr.
Telefony: 241 950 511, 774 291 827
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

Předseda rst: Bejčková Jaroslava

V březnu 1920 byl v Jílovém svolán tábor lidu, na kterém promluvili bratři Hoffer a Emil Dlouhý-Pokorný. Na základě jejich slov se do CČS přihlásily během několika dnů dvě třetiny obyvatel. Bohoslužby byly konány v katolickém kostele sv. Vojtěcha na náměstí. Samostatná náboženská obec byla ustavena v roce 1923. Díky faráři J. Mrkusovi získala n. o. pozemek na stavbu sboru v roce 1931 a vlastní stavba započala o čtyři roky později. Architekt kostela A. Budil z Krhanic stavbu dokončil v r. 1936 a slavnostního otevření se účastnil patriarcha dr. G. A. Procházka. Z období komunistické vlády 1948–1989 se dochovalo jen málo záznamů z utlumeného života n. o. Díky působení faráře L. Polinského (od roku 1972) se život do obce opět vrátil a na bohoslužby sem docházejí i věřící z Jesenice, Horních Jirčan, Psár apod. Do přímé působnosti náboženské obce v Jílovém spadá domov důchodců, vybudovaný z tehdejší iniciativy vinohradského sboru. Současný farář získává zpět důvěru lidí v církev nejen duchovní činností, ale i mnohými počiny v oblasti společenské (koncerty) a dokonce v oblasti veřejné (několikrát byl zvolen za nezávislé do zastupitelstva města).

Jílové vzniklo sloučením hornických osad, jejichž počátky jsou spojovány se získáváním zlata. Jméno osady odvozeno od prapůvodního názvu Eule. Za první nespornou datovanou zprávu o Jílovém je považována listina Oldřicha Zajíce z Valdeka ze 13. září 1331. Z dějin Jílového zůstane ve 14. století asi mnohé utajeno, neboť písemné materiály zničily časté požáry ve městě. Je však jisté, že právě Karel IV. vydal privilegium, jímž potvrdil Jílové kolem roku 1350 jako královské město a obdaroval je řadou městských práv a výsad. Konec slávy pro jílovské dolování znamenají až husitské války. Některé doly byly zatopeny. K mírnému oživení těžby došlo až za vlády Vladislava Jagellonského. Další úpadek města přinesla třicetiletá válka. Do této doby mělo město 120 domů. Během třicetileté války jich byla polovina zničena ohněm nebo zpustošena. Proto řada staveb byla založena až v 18. a 19. století. Mezi budovy, které dnes existují a pocházejí z období předhusitského, můžeme počítat kostel sv. Vojtěcha z první poloviny 13. století, radnici ze 14. století a poslední stavbou z téhož století je dům Mince, dnes sídlo regionálního muzea. Zlato přilákalo do Jílového i známého alchymistu Edwarda Kelleyho, který se vetřel do přízně císaře Rudolfa II., v roce 1590 získal několik statků v okolí Jílového a skoupil řadu budov. Do bitvy na Bílé hoře většina jílovských vyznávala nekatolické náboženství. Po bitvě dochází k náhlému zvratu, který silně ovlivnilo i založení jílovského minoritského kláštera v roce 1623. Klášter se rozhodně velkou měrou podílel na rekatolizaci města, která byla dokončena v 18. století. Tehdy se téměř všichni obyvatelé Jílového i okolí hlásili ke katolické víře.

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/