Pátý červenec 2018 na KRAKOVCI

• 

Podrobnosti

Kategorie: Aktuality

Aktualizováno 7. 9. 2018 17:51

Zveřejněno 7. 9. 2018 17:35

Ve shodě s tradicí sahající až do 15. a 16. století se v předvečer Husova svátku opět uskutečnila na Krakovci 5. července slavnostní bohoslužba – k uctění památky velkého českého mučedníka, kazatele a reformátora, M. Jana Husa. Liturgii vedl a kázáním posloužil bratr Doc. ThDr. David Tonzar, Th. D., Dr. h. c., biskup pražský, za přítomnosti zástupců duchovenského sboru. Jako součást slavnostního obřadu proběhl křest dvou mladých lidí připravujících se ke vstupu do manželství. Organisátoři akce nabídli návštěvníkům zajímavý doprovodný program: film o Husově žáku a příteli POSLEDNÍ ÚTĚK JERONÝMA PRAŽSKÉHO a výstavu – presentaci uměleckých prací dětí a mládeže vytvořených v rámci Projektu ČESKO – NÁŠ DOMOV V PROMĚNÁCH ČASU, jenž připomněl významné výročí (Republika 1918 a volba TGM, Presidenta Osvoboditele).

Projekt zahrnul literární úvahy, výtvarné kreace, rukodělné práce, fotografický i archivní materiál. Do Projektu vstoupilo více než 600 dětí ze základních škol a více než stovka z věkové kategorie mladší (mateřské školy) i starší (odrostlejší mládež). Významnou roli v něm sehrála zařízení CČSH, DC (Dětské centrum) Srdíčko (pracující při NO CČSH Žebrák) jako vyhlašovatel Projektu a DC Světlušky (pracující při NO CČSH Tmaň).

Své pozdravné slovo nám poskytl Mgr. Jiří Sobek, starosta a kastelán na Krakovci v jedné osobě.

Jsme malým národem a procházíme nejen kritickými údobími svého vývoje, ale i utrpením, možná proto, abychom uzráli, pro úkol kultury ducha. Již několikráte jsme byli na pokraji záhuby, avšak v knize osudu je psáno, že nemáme zahynouti. Dali jsme světu mnoho impulsů obrodného hnutí světových dějin, ve smyslu duchovního vývoje.

První světová válka zrodila naši samostatnost, druhá měla za následek převážně slovanské osídlení země. Dnešní časy, které prožíváme, slouží k rozpoznání kladů a záporů světového názoru i vlasteneckých kvalit a současně ke krystalizaci ryzích charakterů v našem národě.

Otevřeme oči a pozorně se dívejme. Zachovejme také naprostý klid a důvěru v příští dny. Civilizace se žene nezadržitelně vpřed a nastane doba, kdy žádná prestiž té či oné strany, té či oné velmoci, ale láska a úcta k člověku budou vládnout, a duchovní hodnoty budou zdobit hlavy našich hodnostářů. Buďme silní a klidní, současně však opatrní, neboť lidská slabost není vzácností. Vše, co přichází a přijde, řaďme do souvislosti s vývojovým procesem pro růst duší. Uskutečňujme spolu ideu, kterou hlásali naši velikáni, včetně TGM, a to ideu čistého lidství, osobní i duchovní svobody, osvobození ženy i muže. Zatím ve většině nešetříme životy lidské ani zvířat, rostlin, stromů, květů – a jsme šleháni tvrdou botou. Tápeme a bloudíme ve zmatku a nejistotě, klopýtáme o kořeny své zaslepenosti a nevědomosti. Nevíme, kde je klid a mír. Nechápeme Boží tajemství. Nerozumíme životu a sobě. Všechny národy Země jsou spojeny rodným kruhem lidství a člověčenství.

Jsme velmi bohatým národem na duchovní hodnoty. Nedopusťme proto, abychom se na pozadí veškerého možného růstu stali lidskými „zmetky“, otřesme se jako kůň, který ze srsti smetá hejno komárů a ovádů. Vyjděme ze stínů, které nás obklíčily a zatemnily cestu. Vystupme z nízkosti lidského pádu. Zastavme řeku nešlechetného myšlení a slova. Vydejme Boží světlo do nás vložené.

Přejme všem hladovějícím nasycení a těm, kdo hynou z nedostatku práce, přinášejme pomoc. Přejme všem lidem klid a mír, o kteréžto statky jsou zatím ochuzeni. Přejme si též, aby původní učení Ježíše Krista se zaskvělo plné čistotě a jasu. Služme láskou a mírem, žijme život v Bohu a pojďme s Kristem v budoucnost.

Z Krakovce srdečně objímá Jirka Sobek.
(BK, jSk, RA, NO Panoší Újezd)