Čerčany

Kategorie: Náboženské obce
Aktualizováno 24. 10. 2019 9:17
Zveřejněno 30. 8. 2013 15:04
Náboženská obec Čerčany
Husova 280
257 22 Čerčany

Telefony: 317 776 078, 608 066 406
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
ccsh-cercany.blogspot.cz/
vCard
Pozn:

Pravidelné bohoslužby v neděli v 10.00 hodin. Aktivity: nedělní ekumenická mládež v čerčanském hospicu, středeční hodina biblických příběhů pro děti v hospicu, čtvrteční ekumenická mládež čtrnáctidenně na faře. Husův sbor v Čerčanech se také podílí na pravidelných ekumenických bohoslužbách a na aktivitách kolem hospicu.

 


Farář Wagner Petr, Mgr.
Telefony: , 608 066 406
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

Předseda rst: Plachý Jan

Čerčany jsou přirozeným centrem středního Posázaví. První písemná zmínka o Čerčanech pochází z roku 1356. Tehdy „Černčany" získal koupí od Arnošta z Poříčí pan Ondřej z Dubé, pán na Zlenicích a nejvyšší zemský sudí u dvora krále Václava IV. Zápis z farní kroniky v Poříčí nad Sázavou z roku 1833 uvádí, že Čerčany měly 23 domy, mlýn a panský dvůr. Žilo zde 211 obyvatel katolického vyznání a 17 nekatolíků. V současné době má obec Čerčany s osadami Vysoká Lhota, Jericho a Nové Městečko celkem 1028 domů a objektů (včetně rekreačních) a k 1. 1. 2002 měla 2632 obyvatel (proto není městem).

Od padesátých let minulého století poutala pozornost návštěvníků Čerčan zvláštní stavba na vrchu nad obcí. Dříve šedobílá, později žlutavá budova s vysokými okny a stylizovaným kalichem na střeše bývala bezesporu jednou z dominant obce. Dnes je bohužel dokonale ukryta mezi vysokými stromy a keři. Je to kostel Církve československé husitské, zvaný Husův sbor. Historie jeho výstavby se neoddělitelně prolíná s historií náboženské obce této církve v Čerčanech.
Nejbližší farnost pro čerčanské věřící byla v roce 1920 v Benešově. V roce 1923 bylo zahájeno vyučování v nově zřízené jednotřídní škole. Vyučování náboženství (jedna hodina týdně) se tam ujali benešovský farář Václav Zeman a duchovní Oldřich Král. Farníků přibývalo nejen v Čerčanech, ale i v blízkých obcích; proto byla v červenci 1927 ustanovena rada starších CČS. Po výstavbě nové školní budovy v roce 1929 se konaly bohoslužby v pronajaté učebně, kde bylo k dispozici i harmonium. Střídali se zde duchovní z Benešova R. Malina a Fr. Hudeček. Až v roce 1938 byl rozhodnutím diecézní rady do Čerčan ustanoven bratr farář Antonín Hradec. Věnoval se výhradně Čerčanům a spolu s br. Šmejkalem a Hübnerem dali podnět k osamostatnění náboženské obce.

Po vysvěcení v r. 1934 však br. Hradec nezůstal v Čerčanech, jak by si byl přál, ale byl přeložen do Teplic – Šanova, kde působil 5 let až do mobilizace v září 1938. V té době vyhověla diecézní rada žádosti čerčanské rady starších a br. farář Hradec se vrátil zpět do naší obce.
Rada starších obstarala pro svého faráře místnost pro farní úřad a byt. Začala mravenčí práce na zlepšení postavení církve v obci. Bylo třeba upevnit váznoucí organizaci, čelit těžkostem okupační doby, pomáhat potřebným.

Bohoslužby se v Čerčanech konaly pravidelně každou neděli; v Pyšelích 2x za měsíc, v Poříčí 1x za měsíc, na Křiváčku 1x za měsíc. Večery mládeže probíhaly 1x za 14 dní, právě tak jako nedělní škola pod vedením s. Jarmily Švecové. Sestra Terezie Polášková nacvičila s místní mládeží divadelní hru „Muzikanti z české vesnice", se kterou vystoupili i v Benešově. Den 8. ledna 1939 se stal pro místní sbor významným – na mimořádné valné hromadě byl totiž schválen návrh a plány na výstavbu vlastního kostela v Čerčanech – Husova sboru. Předsedou stavebního výboru byl zvolen br. Jan Vilímek.

Ještě 12. března 1939 se v sále U Šnajberků konala „Akademie" na oslavu 89. narozenin prezidenta T. G. Masaryka s krásným programem, ale již 15. března nastala okupace republiky a byl zřízen Protektorát. Dočasně byly zastaveny jak bohoslužby, tak i výuka náboženství – škola byla obsazena německým vojskem. Dne 21. dubna schválila diecézní rada stavbu Husova sboru a již v květnu 1939 začalo zaměřování staveniště. Pozemek věnoval bezplatně rolník Josef Barek, člen evangelické církve. I ostatní rolníci, také členové církve, vypomohli při dovážení stavebního materiálu svými povozy. Farníci dobrovolně přistoupili na vybírání církevní daně a přispěli i do sbírky na stavbu. Dne 6. srpna 1939 se konala slavnost položení dvou základních kamenů: jeden věnovala Městská rada v Táboře – byl z Kozího Hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus, druhý pocházel ze Sionu.

Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty v Praze ze dne 22. dubna 1940 byl změněn název Církve československé na znění „Církev českomoravská".
V těžké době okupace se věřící semkli kolem své církve – byla jim útěchou. Na bohoslužbách se scházelo velké množství lidí. Jednota mládeže začala dokonce vydávat desetistránkový měsíčník „Zprávy pro členy doma i v Říši". Mnoho mladých bylo v té době povoláno na práce do Německa.

S obrovskou radostí byly přivítány květnové události v r. 1945. Bratr farář Antonín Hradec, který se zúčastnil i odbojové činnosti v obci, byl zvolen prvním předsedou revolučního národního výboru. Převzal tak do svých rukou správu obce i četnické stanice. Protože církev měla dobře organizovanou mládež, mohli se mladí velmi rychle zapojit do potřebných aktivit (strážní, spojovací, sanitní služby). Farář Antonín Hradec se kromě veřejné práce zodpovědně věnoval i službě církevní. Jenom výuku náboženství ve škole přenechal sestře Věře Švecové.

Velkolepé oslavy Mistra Jana Husa, kterých se zúčastnilo kolem tisíce věřících, se konaly na vrchu „Vepří" u Přestavlk dne 5. července 1945. V roce 1946 odešel br. farář Hradec do nové farnosti v Roudnici nad Labem. Na jeho místo přišel br. Antonín Samec, dosavadní katecheta v Benešově, a byl ustanoven farářem v Čerčanech. Činnost farního úřadu byla i za jeho působení velmi obsáhlá. Kromě běžných povinností vyučoval náboženství ve školách v Čerčanech, v Pyšelích, v Poříčí nad Sázavou, v Týnci nad Sázavou, v Přestavlkách, ve Vranově a na Křiváčku. Mimo to byl členem osvětové rady v obci a založil i  pěvecký kroužek, který vystupoval při společenských akcích. Za jeho působení byl také obnoven stavební výbor a začala se pomalu za vydatné pomoci  farníků a mládeže znovu rozbíhat práce na výstavbě kostela. V květnu r. 1948 se konal v Čerčanech slib věrnosti církvi – slavné biřmování. Chorálem „Kdož jste boží bojovníci" přivítali občané světícího biskupa ThDr. Miroslava Nováka. Obcí prošel až k nehotové stavbě sboru obrovský průvod a tam se konala  bohoslužba, po které byl vykonán „slib věrnosti". Ke slibu přistoupilo 80 bratří a sester – dívky v bílém nebo v krojích, chlapci v tmavých oblecích. V následujícím roce se náboženská obec přes finanční potíže rozhodla zakoupit v Týnci nad Sázavou starobylou rotundu a upravit ji na kapli ke konání bohoslužeb. Do výbavy pořídila i harmonium. Stavba sboru v Čerčanech se opět, pro chybějící stavební povolení k dostavbě, zastavila. Svépomocí se dělaly pouze vnitřní práce na farním bytě, kanceláři a zasedací místnosti.

Oslava 30. výročí založení CČS byla pro 1649 farníků, kteří byli v roce 1950 evidováni v čerčanské náboženské obci, opravdu důstojná. Uplynuly dva roky. Z obce odešel br. Antonín Samec a jeho místo zaujal br. kazatel Karel Škop. Náboženský život plynul dál, ale největší úsilí farníků i stavebního výboru se  soustředilo na dokončení stavby Husova sboru. Husův sbor byl po třinácti létech usilovné práce v neděli 20. července 1952 slavnostně otevřen a předán všem farníkům do užívání. Od místní školy, kde se až dosud sloužily bohoslužby, vyšel průvod, vedený 25 duchovními a kazateli. V jejich čele šel br. Karel Rataj, zástupce pražského biskupa. Za nimi se za státní vlajkou a 30 prapory zúčastněných církevních obcí seřadilo asi 2000 věřících. Důstojně prošli obcí až k Husovu sboru, který na vyvýšeném místě vévodil širokému okolí. Bratr Karel Rataj pak slavnostní bohoslužbu uzavřel slovy: „Přejeme čerčanským bratřím a sestrám, aby jimi zbudovaný Husův sbor byl studnicí živé vody, kterou by se věřící občerstvovali v duchu Ježíše Krista."

Od té doby slouží Husův sbor věřícím náboženské obce a je také místem setkávání všech křesťanských církví nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. V říjnu roku 2003 přišli do Husova sboru sloužit dva studenti teologické fakulty David Smetana a Petr Wagner. Do sboru se pomalu začali vracet mladí lidé a začala se rozvíjet práce v ekumeně i s mládeží. Po odchodu Davida Smetany do královéhradecké diecéze se práce ve sboru v roce 2007 ujímá plně kazatel a dnes od roku 2011 farář Petr Wagner. Hospic Dobrého Pastýře poskytuje péči třiceti pacientům, většinou na jednolůžkových pokojích se zázemím pro rodinné příslušníky a přátele. Zařízení poskytuje odlehčovací služby, které pomáhají rodinám v náročné péči – centrum denních služeb, respitní lůžka, terénní služby v domácnosti klientů a sociální poradenství.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)