Týnec nad Sázavou

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 1. 8. 2016 10:23

Zveřejněno 10. 9. 2013 9:39

Založení náboženské obce v Týnci je zásluhou učitele měšťanské školly, pana Josefa Topiče, který se v únoru roku 1923 přistěhoval z Neveklova a v listopadu téhož roku už dal podnět k ustavující schůzi. Na ní se sešlo celkem 23 účastníků nejen z Týnce, ale i z blízkého okolí. Bohoslužby, které vedl benešovský farář, bratr Václav Zeman, se začínají konat pravidelně jedenkrát za 14 dní v budově měšťanské školy. Bratr Josef Topič se ve škole na základě osobního jednání s prvním patriarchou církve, dr. Karlem Farským, ujal výuky náboženství. Týnecká obec ovšem nebyla samostatná. Po dlouhá desetiletí tvořilla součást jiných farností. Od svého založení až do roku 1927 patřila k Benešovu, odkud také dojížděl farář. V tomto období se v Týnci k CČS hlásilo 60 dospělých a 23 dětí. V letech 1927–1938 byl Týnec dán rozhodnutím pražské diecézní rady pod správu náboženské obce v Čerčanech. Duchovní a bohoslužebný život stále obstarával bratr farář Václlav Zeman z Benešova, výuku náboženství ve škole převzal bratr farář Stanislav Staněk z Netvořic. Schůze rady starších se stejně jako výroční shromáždění obce konaly zpravidla v hostinci bratra Františka Korbela. Členů nové církve postupně přibývalo a jejich počet přesáhl stovku. V roce 1933 se podařilo získat vlastní bohoslužebné místo. S družstevní záložnou byla uzavřena smlouva na pronájem starobylé hradní kaple s přilehlou věží. Zásluhou příslušníků náboženské obce se 31. října 1933 zdejší rotunda navrací původnímu účelu a jsou v ní opět konány bohoslužby. Po dalších pěti letech byla kaple zakoupena. Rokem 1934 začíná tradice Cyrilo-Metodějských poutí. Průvody se zahajovaly na týneckém nádraží a směřovaly potom k hradu, kde byla venku před rotundou konána bohoslužba. Po slovanských šiřitelích víry dostala kaple, již coby kostel CČS, své nové jméno: Rotunda Cyrila a Metoděje. Roku 1938 se představitelé obce rozhodli zrušit svou závislost na Čerčanech a připojit se k Netvořicím, které pomohly při koupi kaple. Toto spojenectví trvalo do roku 1943, kdy bylo území Netvořic zabráno jako vojenský výcvikový prostor a tamní náboženská obec byla zrušena. Týnec se opět dostal pod správu Čerčan. Za druhé světové války hrozilo stržení gotické věže, jejíž kámen měl být použit jako stavební materiál pro vojenské účely. Díky rozhodnosti církve a účinné památkové ochraně nebyla naštěstí tato hrozba naplněna. V poválečných letech byla v rotundě opravena okna, střešní římsy, položena nová šindelová krytina a opravena podlaha. Církev v tomto úsilí vydatně podpořil státní památkový ústav. Výrazně také přibylo nových členů církve. V roce 1951 se k CČS v Týnci hlásilo 280 dospělých a 139 dětí. Po bratru faráři Staňkovi z Netvořic v Týnci působili čerčanští duchovní bratr farář Hradec a bratr farář Samec. Roku 1952 je duchovním v Čerčanech, a tedy také v Týnci, ustanoven bratr Karel Škop. Tehdy je místní rada starších zrušena a veškerou správu vykonává náboženská obec v Čerčanech. Celá padesátá a šedesátá léta probíhají ve znamení solidní a pravidelné bohoslužebné činnosti s ustáleným počtem v matrice zapsaných věřících. Až do konce šedesátých let se bohoslužeb účastní průměrně 20 až 30 věřících. O svátcích je návštěva rotundy taková, že lidé musíbohoslužby vyslechnout i před vchodem v přízemí věže. Zakladatel místní náboženské obce bratr Josef Topič, který mimo svou práci v radě starších zastával funkci varhaníka, umírá v roce 1967 po 44 leté nepřetržité práci pro zdejší církev ve věku 83 let. Současná předsedkyně rady starších, sestra Miloslava Krejzarová, je od počátku nové éry týnecké obce pro církev takovou oporou, jakou jí byl v minulém století bratr Josef Topič.

Na přelomu 60. a 70. let 20. století klesá účast na bohoslužbách pod 20 věřících. V roce 1976 se duchovní správy Týnce po bratru Škopovi ujímá nový čerčanský farář bratr Oldřich Vít. Byl osobním přítelem „druhé živé pochodně" ztroskotaného Pražského jara, Jana Zajíce, a aktivně se také účastnil protestů proti okupaci Československa v roce 1968. Za jeho působení byla rotunda s věží uchráněna jako majetek církve a zachována pro bohoslužby před nátlakem komunistické moci, která chtěla majetek nuceně vykoupit. V roce 1984 došlo péčí čerčanské správy k osazení střechy rotundy a hradní věže novou šindelovou krytinou. Bohoslužby se v tomto období konaly jednou měsíčně a postupně spíše jen příležitostně. Po roce 1989 se situace v náboženské obci příliš nemění. Bohoslužby jsou navštěvovány víceméně jen o svátcích. Přesto se při prvním svobodném sčítání lidu v roce 1991 k CČSH v Týnci hlásí celkem 171 dospělých. V roce 2000 nastává mírný obrat v životě zdejšího společenství. S dosavadním čerčanským farářem Oldřichem Vítem začíná spolupracovat bratr Jiří Chvála. Výsledky sčítání lidu z r. 2001 ukazují, že v Týnci už je jen 91 dospělých, kteří se hlásí k našemu vyznání. Navzdory tomu se v roce 2003, u příležitosti 80. výročí založení místní náboženské obce a 70. výročí od prvních bohoslužeb, v obnovené hradní kapli ustavuje poprvé v historii samostatná náboženská obec s přibližně sedmdesáti kartotéčními členy. Jsme tedy nejmladší náboženskou obcí pražské diecéze s nejstarší sakrální stavbou v majetku církve. V prostorách třetího patra přilehlé hradní věže si našli své obydlí netopýři velcí, kteří jsou chráněným živočišným druhem. V roce 2011 obdržela náboženská obec od České společnosti pro ochranu netopýrů pamětní plaketu „Náš soused je netopýr" za spolupráci při ochraně netopýrů vázaných na úkryty v lidských stavbách. Stavební památky v historické části města a jeho okolí z přelomu 1. a 2. tisíciletí svědčí o jeho dávné minulosti a významu místa. Dominantou historického jádra města je kamenitá románská rotunda, ke které patřil sídelní objekt odkrytý při výzkumu v roce 1969. Měl kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě vznikl na přelomu 12. a 13. století kamenný románský palác a později obranná hranolová věž připojená k rotundě, která se dochovala dodnes. Pravděpodobně šlo o přemyslovské sídlo, které mělo především pevnostní funkci. Týnec nad Sázavou je významným střediskem dolního Posázaví. Na základě rozvoje průmyslové výroby, růstu počtu obyvatel, připojením několika okolních místních částí a zvýšením celkového významu tohoto místa, stal se Týnec dnem 1. 1. 1969 městem.