Praha 10 - Hostivař

• 
• 

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 31. 8. 2017 15:48

Zveřejněno 10. 9. 2013 13:08

Náboženská obec Praha 10-Hostivař-Háje Moskevská 34 101 00 Praha 10 - Vršovice	Telefony: 271 724 317, 731 100 059 E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. www.husuvsbor.cz/ vCard
Pozn: Bohoslužby: ve vršovickém sboru neděle 10.00
zde klikni pro velkou mapu
Farář (adm.) Frýdl David, Mgr. Telefony: , 731 100 059 E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. vCard	Zmocněnec DR: Frýdl David, Mgr.

Náboženské obce Hostivař a Háje jsou v posledních asi patnácti letech sloučeny a připojeny k n. o. Praha 10-Vršovice. Počátek náboženské obce Hostivař je ve sboru Vršovic, odkud se tato církevní obec oddělila a do níž se zpátky vrátila. Ve Vršovicích se sešel 1. dubna 1921 přípravný výbor, který se zabýval vznikem samostatné n. o. Vršovice. K schválení došlo až 11. října 1923 a byla vytvořena z těchto částí: Vršovice, Hostivař, Chodov a Záběhlice. Dne 30. října proběhlo ustavující shromáždění a v listopadu jim byl přidělen první farář Josef Stalmach. V té době se hlásilo k obci 3416
lidí. V náboženské obci se postupně vytvářely různé odbory: chudinský odbor, později sociální pomoc, kulturně-vzdělávací odbor. První zmínka o Hostivaři je z roku 1924, kde se píše: „Také v Hostivaři, počal se jeviti větší zájem o církev po členské schůzi 17. února tam pořádané." Další zmínka je o rok později: „20. 9. konaly se bohoslužby v přifařené obci Dolní Měcholupy, kde byla současně ustavena místní rada starších." V roce 1925 se vršovická mateřská obec rozhodla koupit pozemek pro kostel. To už obec dosahovala počtu 7427 členů. V konstatování z roku 1929 se dozvídáme, že „bohoslužby konaly se v budově státní reálky každou neděli o 1⁄2 9 a v 10 hod., dvakrát měsíčně v Hostivaři, jednou měsíčně v Dolních Měcholupech, občas v Chodově a Záběhlicích. V Petrovicích, pro neschválení místní školní radou a v Chodově pro zamítavý postoj okresního školského výboru v Říčanech, se bohoslužby konati nemohou." V roce 1930 konečně kupuje náboženská obec Vršovice nový pozemek „Na Kovárně" a za necelý rok v prosinci 1930 se koná slavnost otevření Husova sboru ve Vršovicích. Do této obce náleží: Vršovice, Hostivař, Hrnčíře, Chodov, Měcholupy Dolní a Horní, Petrovice, Šeberov, Záběhlice a Práče, celkem 7807 členů. Další zmínka o Hostivaři je z 6. listopadu 1932, kdy na Chodově v hostinci „U Žáků" se uskutečňují první bohoslužby s farářem Brodským za četné účasti místních příslušníků i hostí z Vršovic a Hostivaře. Zde se obec potýká s velkými finančními potížemi splatit obrovský dluh, který jí vznikl stavbou komplexu. V roce 1933 se na Chodově v letní době konaly bohoslužby na sokolském cvičišti pro nedostatek místnosti. V roce 1935 se píše: „V únoru vysvěcen byl v našem sboru na jáhna bratr Jan Vojta z Hostivaře, jenž o rok později se stal u nás pomocným duchovním. V červnu vzpomínala místní náboženská obec v Hostivaři 10. výročí svého založení slavnostní akademií, bohoslužbami v místní sokolovně a rozvinutím církevního praporu." V roce 1937 se hostivařská obec snažila osamostatnit. O tom můžeme číst: „Místní náboženská obec v Hostivaři žádala o své osamostatnění. Diecézní rada naproti tomu žádala na Hosti-
vaři číselný důkaz, že bude schopna všechna finanční břemena unésti. Zatím tedy k osamostatnění nedošlo." V roce 1938 dochází k vzkříšení náboženské činnosti na Chodově. Byla utvořena místní náboženská obec, která čítala 150 příslušníků. Obnovily se bohoslužby, které se konaly
dvakrát v měsíci ve školní budově. Přičiněním bratra Carbocha byl v roce 1940 pronajat bývalý obecní dům se třemi místnostmi a věžičkou na Chodově a upravili z něho pěknou bohoslužebnou síň a kancelář. Síň byla otevřena v květnu 1941. Scházeli se v ní také členové Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské. Náboženská obec ve Spořilově se chtěla osamostatnit. K ní se měly připojit Háje, Chodov a Petrovice.
V roce 1941 místní náboženská obec trpěla nedostatkem vhodné místnosti pro bohoslužby. Když byli vykázáni ze školy, chodili na bohoslužby do Měcholup, až konečně získali povolení konat je v místním biografu, což bylo ovšem opatření krajně nouzové. V roce 1942 došlo ve Vršovicích k smutným událostem. Farář Kalný byl udán a odvelen. Po něm nastoupil farář Bendl, který zde rovněž nevydržel dlouho. Je udán a depor-
tován do koncentračního tábora, kde 21. října 1943 umírá. V těchto chvílích zmatku zde vypomáhá duchovní J. Vojta z Hostivaře. V roce 1943 místní obec v Hostivaři čítá 650 členů. Bohoslužby se konají dvakrát do měsíce v místnosti bývalé sokolovny. Chodov má 757 členů a žádají vlastního duchovního. Po 2. světové válce, v roce 1945, je na shromáždění schválena žádost náboženských obcí Hostivaře a Chodova o propuštění ze svazku obce Vršovic. Hostivař a Chodov se dočkaly; Ministerstvo školství a národní osvěty schválilo zřízení samostatné náboženské obce v Praze-Hostivaři, do níž patří místní část Hostivař a politické obce Háje, Chodov, Dolní a Horní Měcholupy, Petrovice a Šeberov. Hostivařská n. o. čítá 2404 členů. Do roku 1953 se scházeli hostivařští ve škole, v červnu 1953 otevírají slavnostně novou modlitebnu. Bylo zde pro tyto účely vyrobeno 16 lavic, harmonium, křtitelnice, obětní stůl a kříž – vše z modřínového dřeva. V roce 1982 měla hostivařská obec 800 členů. Od roku 1986 získává nové prostory na Chodově. V době, kdy byla ukončena nájemní smlouva k modlitebně i ke kanceláři, se náboženská obec pro nedostatek prostoru na scházení rozhodla o ukončení své samostatnosti. Smlouva vypršela 31. prosince 1991 a nebyla prodloužena. Dne 6. listopadu 1994 bratr Palčovič, vršovický farář, převzal k administraci náboženskou obec Hostivař.

První písemná zmínka o Hostivaři, v Kosmově kronice, se týká roku 1068. Název (v roce 1132 psaný Gostiwar) získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům buď vařil, nebo je varoval. Roku 1922 byla Hostivař připojena k Praze. Osady Háje – kdysi nazývaná Malá Hostivař – a Milíčov, které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec Háje, která byla roku 1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60. letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým lesoparkem.