Přerov nad Labem
- Podrobnosti
- Kategorie: Náboženské obce
- Aktualizováno 31. 8. 2017 15:20
- Zveřejněno 11. 9. 2013 13:30
| Náboženská obec Přerov nad Labem Přerov nad Labem 96 289 16 Přerov nad Labem |
Telefony: 325 565 045, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. vCard |
| Pozn: Pravidelné bohoslužby v neděli v 9:00, v Lysé nad Labem od května do října v sobotu v 10:00. Aktivity: duchovní péče o děti, biblické hodiny. |
|
Farář Benešová Hana, Mgr. Telefony: 325 565 045, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. vCard |
Předseda rst: Kubíková Marie |
Přerov byl kolébkou naší církve pro celé Polabí. O Vánocích r. 1919 tu sloužil prvofarář Václav Kára bohoslužby v češtině. Byl nazýván apoštolem Polabí, protože patřil mezi 300 statečných katolických farářů, kteří se rozhodli navzdory všem hmotným nevýhodám následovat ideje dr. Karla Farského. V letech 1945–1982 měla náboženská obec ve vlastnictví přerovský zámek. Nový Husův sborový dům byl otevřen v srpnu 1983 a v roce 1987 došlo k připojení Lysecka i s Husovou kapličkou.
První písemná zmínka o Přerovu je stará více než 1000 let. Šlo o záznam o převodu vlastnictví obce – v roce 993 jej druhý pražský biskup sv. Vojtěch daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému klášteru v Praze na Břevnově, který panství dále pronajímal. Přerov potom vystřídal mnoho majitelů. V roce 1466 obec zdědil Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, který zastával funkci nejvyššího soudce českého království. Jeho dcera Johanka se provdala za nejvyššího kancléře Království českého Jana ze Šelmberka.
Tento majitel požádal krále Vladislava II. o povýšení Přerova na městečko, k čemuž došlo v roce 1499. Po roce 1598 došlo k postupnému rozprodání významné části přerovského panství, jehož zbytek byl v roce 1632 Ferdinandem II. připojen k brandýskému císařskému panství. Hospodářskou prosperitu Přerova podstatně narušila třicetiletá válka, během níž byl celý kraj válčícími stranami bezostyšně vysáván. Zkázu dovršili v roce 1639 vojáci švédského generála, kteří Přerov vypálili. Obec společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný a značně zanedbaný přerovský zámek v letech 1872–1873 obnoven do původní podoby ze 16. století.