Rakovník

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 1. 12. 2017 14:34

Zveřejněno 11. 9. 2013 13:47

Náboženská obec byla založena v roce 1920 a v únoru 1921 se k CČS přihlásilo 4796 občanů. V letech 1921–23 byl veden „boj" o spoluužívání kostela s Římskokatolickou církví. První pouť na Krakovec k výročí upálení Mistra Jana Husa se konala 6. července 1921, mimo jiné na ní promluvil i dr. Karel Farský. Od r. 1923 se konala vzpomínková setkání 5. července u Husova pomníku v místním parku. Náboženská obec získala státní souhlas 21. ledna 1924. Místo v kostele se ale musela scházet v biografu. Obec zvažovala možnost stavby vlastního sboru, a tak byl založen stavební odbor, díky němuž byl zakoupen pozemek. Dne 6. června 1926 byl za přítomnosti patriarchy K. Farského otevřen Husův sbor v Lišanech – první na Rakovnicku.
V říjnu 1932 se uskutečnila v Rakovníku první slavnost biřmování, při které biskup G. A. Procházka biřmoval více než 300 věřících. Podařilo se zakoupit vilu, ve které byl zbudován byt pro faráře, farní kancelář, svatební a křestní kaple. V dubnu 1935 začal v Lišanech vycházet měsíčník CČS Naše cesta a informoval o dění církve až do září 1938. V dubnu 1939 byla projednána smlouva s židovskou obcí o pronájmu synagogy. I přes válečnou dobu proběhlo ještě 23. června 1940 největší biřmování v historii náboženské obce. Patriarcha G. A. Procházka biřmoval na sokolském hřišti asi 900 věřících,udělil 19 křtů a světil jednoho bohoslovce. Synagogu zabrali Němci, a tak se začíná se sbírkou na stavbu sboru, což se během tří let podařilo.
Od května 1945 se život v obci rozvíjí. V r. 1948 se opět jedná o koupi stavebního pozemku pro sbor a o rok později se koupě uskutečnila, ale přicházejí padesátá léta...I přesto pokračuje náboženská obec v pořádání kulturních akcí. Na náboženskou výuku docházelo 824 dětí! Na biřmování se chystalo 48 příslušníků. Od roku 1957 je postupně na nátlak státní správy rušena činnost bohoslužebných středisek a stejně tak je postupně omezována i výuka náboženství ve školách. Z činnosti církve v této době zůstávají jen bohoslužby, svátosti a pohřby. Teprve rok 1964 přináší naději – v září, při shromáždění na Krakovci se sešlo 400 věřících. V roce 1968 v květnu požádali duchovní okrsku o rehabilitaci církve v očích veřejnosti. Do sborové péče se přihlásilo 20 dětí a opět se vyučuje náboženství v nedělní škole. Osmdesátá léta zcela umrtvila život církve, ten se musel uzavřít pouze do sborů. Na Krakovci se nesměla konat tradiční pobožnost a br. farář Šašek, nesměl na Kra-
kovec ani vkročit. Od roku 1990 se bohoslužby se vzpomínkou na M. J. Husa na hradě Krakovci konají pravidelně na počátku července. V roce 1989 se život v náboženské obci obnovil. V roce 1995 bylo zahájeno vydávání čtvrtletníku Zpravodaj. Od roku 2004 je obec administrována a její duchovní správu pomáhají zajišťovat dojíždějící duchovní. V posledních letech probíhá postupná rekonstrukce Husova sboru i domu pro faráře. Péče o rekonstrukci i správu náboženské obce se ujala rada starších, zejména sestry Marcela Iblová a Jaroslava Bláhová. V Rakovníku od roku 1920 sloužili tito faráři: Fr. Polan, J. Bozděch, A. Pošta, Fr. Moc, K. Daniel, A. Javorský, K. Šašek, O. Horek.

Podle pověsti vznikl Rakovník v okolí mlýna, ve kterém matka vařila dětem k jídlu v době hladomoru raky. V čase největší bídy chtěla sebe a své děti sprovodit ze světa tak, že navařila raky z potoka, kteří byli do té doby pokládáni za jedovaté. Podle jiných pramenů slovo „rakovník" nejspíše znamenalo druh porostu v mokřinách při potoce. V jeho blízkosti se nachází gotický hrad Křivoklát, který byl oblíbeným sídlem českých králů. Písemně je Rakovník poprvé připomínán v roce 1252 jako sídlo krajského soudu. Majestátem českého krále Jana Lucemburského byla městu potvrzena práva získaná již ve 13. století (právo mílové, trhu). Největší pýchou však byly dvě výsady: právo opevnit se, udělené králem Jiřím z Poděbrad, a majestát císaře
Rudolfa II. z roku 1588, jímž bylo město povýšeno mezi královská města. Tím již město nebylo závislé na postavení královského hradu Křivoklát. V době válek byl Rakovník několikrát vypleněn a koncem 17. století se téměř vylidnil. V roce 1833 vznikla v Rakovníku nejstarší reálná škola v Čechách. Dnes je toto gymnázium pojmenováno po spisovateli Zikmundu Winterovi, který zde započal mezi roky 1874 a 1884 svou učitelskou dráhu. V současnosti je Rakovník největším městem regionu. K 1. 1. 2011 má 15 954 obyvatel s trvalým bydlištěm.