Roztoky u Prahy

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 1. 8. 2016 7:47

Zveřejněno 11. 9. 2013 14:16

Citujeme z kroniky: „Náboženské hnutí se šířilo lavinovitě nejen po Praze, ale hlavně po českém venkově. Zasáhlo i Roztoky. Jaroslav Bartůněk – bývalý kněz Římskokatolické církve – agitací od občana k občanu probudil velký zájem o Církev československou, takže bylo pomýšleno na založení náboženské obce CČS v Roztokách. Za tím účelem pozval sem v dubnu 1920 dr. Karla Farského, aby zdejší občanstvo informoval. Čechoslováci se snažili, aby se v Roztokách co nejdříve konaly bohoslužby. Konaly se v květnu 1920 na náměstí před římskokatolickým kostelem."

Náboženská obec CČS byla schválena přípisem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 25. června 1923.

Náboženská obec od počátku usilovala o postavení sboru. To se podařilo teprve v roce 1935. V červenci se začalo s kopáním základů a sklepů, dne 18. července byl položen
základní kámen p. Vávrou, vedoucím stavby. Stavitelem sboru byl architekt Ladislav Čapek, který daroval před sborový dům také sochu Ježíše Krista v nadživotní velikosti od prof. V. Drahoňovského. Jako odborní poradci byli přizváni bratři Kroužil a Pošta, stavitelští asistenti. Stavba pokračovala velmi rychle, takže slavnost otevření sborového domu se konala již 20. října 1935.

Faráři a duchovní v Roztokách: od r. 1920 J. Bartůněk, J. Henzl, jáhen K. Hůlek, J. Minařík, A. Pirek, J. Horák, katecheta J. Kostelecký, A. Hradec, pom. kazatelka, duchovní V. Hradcová, od roku 1981 Jarmila Kučerová – od roku 1999 vikářka vikariátu Praha – venkov pražské diecéze.

První písemná zmínka o Roztokách je z roku 1233. Mezi majitele roztockého panství patřil v letech 1360–74 pražský měšťan z rodu Olbramoviců, zakladatelů špitálu U Milosrdných v Praze, koncem 14. století je vlastnili Eberhard a po něm jeho bratr Reinhard z Remeše, který tvrz zásadně přestavěl. V době husitské se Reinhard přiklonil na stranu císaře Zikmunda a jeho majetek mu byl konfiskován. Po bitvě u Lipan bylo Reinhardovi navráceno vlastnické právo a po jeho smrti celý roztocký majetek připadl jako královská odúmrť Ladislavovi Pohrobkovi. Po bitvě na Bílé hoře se Roztoky dostaly do majetku rodu Lichtenštejnů, který si podržel toto panství plných sto osmdesát let až do roku 1803. Roztoky byly r. 1893 povýšeny na městys.

Mezi nejvýznamnější osobnosti Roztok patřil F. A. Brauner (1810–1880), advokát a český poslanec říšského sněmu, který přispěl velkým dílem k vyřešení poddanské otázky po roce 1848. Nějaký čas žila v rodině Braunerových osiřelá dcera K. H. Borovského Zdenka. Význačná umělkyně, malířka, grafička a knižní výtvarnice Zdenka Braunerová (1858–1934) proslula nejen výtvarným dílem. Malý mlýn, ve kerém Braunerovi bydleli, a v jeho blízkosti malířčin ateliér se staly místem setkávání významných osobností české kultury (A. Chittussi, J. Zeyer, F. X. Šalda, R. Svobodová, V. Mrštík, M. Marten, sochař F. Bílek, J. Úprka, J. Zrzavý, G. Priessová, Joe Hloucha cestovatel, spisovatel aj.). Atelier krátkou dobu vlastnil koncem 60. let Jiří Trnka.

Jméno roztockého občana, lékaře Čeňka Rýznera (1845–1923) je spjato s počátky archeologických bádání v nejbližším okolí, jejichž výsledkem byl objev únětické a řivnáčské kultury.

Roztockou vilu čp. 99 zakoupila k letním pobytům rodina Albína Bráfa, předního českého národohospodáře a politika, který odtud dokonce v době nemoci řídil vídeňské ministerstvo orby. Jeho manželka Libuše byla vnučkou F. Palackého a dcerou F. L. Riegra.

Na Levém Hradci se nacházejí zbytky románské rotundy – prvního křesťanského kostela v Čechách, kde byl prvním biskupem Přemyslovec sv. Vojtěch. V roce 1960 byl k Roztokům připojen Žalov a v květnu 1968 byly Roztoky prohlášeny městem.