Cítoliby

Kategorie: Náboženské obce
Aktualizováno 7. 8. 2019 14:55
Zveřejněno 16. 9. 2013 11:08

Náboženská obec Cítoliby
V Poustkách 76
439 02 Cítoliby

Telefony: 415 658 186, 777 737 763
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

vCard
Pozn:

Pozn: Bohoslužby dočasně přesunuty po dobu rekonstrukce do NO Louny, každou neděli  od 9.00 hod.


Administrující farářka Smolová Helena, ThDr., Th.D.
Telefony: 415 658 186,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

Zmocněnec DR Hánová Marie
Telefony: 777 737 763,
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

Husův sbor Církve československé v Cítolibech byl založen roku 1924, ale již od roku 1921 zde působil farář Jakub Havlíček. V letech 1925 až 1929 byla místní náboženská obec administrována z Loun a to až do příchodu faráře Eduarda Globočníka. Toho v roce 1931 vystřídal Antonín Javorský, který zde působil až do roku 1946. Jméno faráře, který následoval, jistě není nutné v Cítolibech připomínat. Byl to Ladislav Kozel, který organizoval nejrůznější společenské aktivity v době, kdy to nebylo v naší, tehdy lidově demokratické, vlasti zcela běžné. Někteří bratři a sestry na něho vzpomínají dodnes. Od roku 1962 jej na dlouhá léta nahradila Milena Beranová, jedna z prvních žen, které se staly farářkou. V šedesátých a sedmdesátých letech vedla mládež nejen v Cítolibech, ale i v Lounech. Zvláště významný v této době byl pěvecký sbor, na jehož činnosti se podílel známý skladatel a místní rodák Zdeněk Šesták, čestný občan Loun. Za dobu působení sestry farářky Beranové byla v roce 1965 vybudována nynější modlitebna, která vznikla rekonstrukcí stodoly sloužící jako výkupna zeleniny. Ta nahradila zabavený dřevěný kostelík v areálu cítolibského zámku. Po nedávné smrti sestry Beranové v roce 2003 byla obec administrována nejprve bratrem kazatelem Ivo Šimůnkem z Peruce a poté bratrem farářem Jurajem Dovalou z Loun. Toho vystřídala sestra farářka Helena Smolová rovněž z Loun, které pomáhala pastorační asistentka Jana Blábolilová. Náboženská obec měla v padesátých letech 3300 členů a dnes jich zůstává odhadem 200. Za dobu své existence měla několik bohoslužebných středisek, a to v Blšanech, Divicích, Chlumčanech, Líšťanech, Hořanech, Ročově, Senkově a Vinařicích.

Pravidelná bohoslužebná shromáždění se konají každou neděli od 17 hodin v cítolibské modlitebně, ul. V Poustkách 76. Objekt je opravený a dobře udržovaný. Ve farní kanceláři, kde je možnost posezení, je zajištěno vytápění. Náboženská obec disponuje ještě kapličkou v Divicích a zvonicí v Brloze, která stále ještě nabízí možnost zvonění díky obětavosti pana Švestky, který ji již léta udržuje. Náboženská obec zahrnuje tyto obce: Bedřichovice, Břinkov, Blšany, Brloh, Brodec, Cítoliby, Divice, Hořany, Hříškov, Hvížďalka, Chlumčany, Líšťany, Ročov, Senkov, Kocanda, Smolnice, Úlovice, Nová ves, Vlčí, Zbrašín. Husův sbor Cítoliby poskytuje poradenství pro lidi v krizových životních situacích ve spolupráci s obecním úřadem, kde lze zjistit další informace.

Obec vznikla pravděpodobně někdy koncem 13. století, nedlouho po Lounech, založených Přemyslem Otakarem II.. Cítoliby vznikly z vůle královské komory, to vysvětluje i fakt, že část jejich původních obyvatel tvořili Němci. Název obce je českého původu. Původně se vyslovoval jako osobní jméno „Cietol ́ub ́". Toto jméno se skládá ze dvou částí – cěta, což ve staročeštině znamenalo malý penízek, a l ́úbiti, tedy milovat či mít rád. „Cítolib" tedy znamenalo přezdívku pro někoho, kdo měl rád peníze nebo blyštivé drobnosti. Období husitských válek bylo pro lid velice těžké, protihusitsky orientované Cítoliby musely být v této době ve velice komplikované situaci, protože dva kilometry vzdálené město Louny bylo po většinu husitského období přívržencem Kališníků. Přesto se město nikdy nepokusilo Cítoliby získat. Albrechtův postoj k husitům byl sice negativní, někteří Cítolibané se však stejně přidali na stranu radikálních husitů, kteří se na jaře roku 1420 shromáždili na vrchu Táborec u Smolnice a vyrazili odtud na pomoc křižáky obležené Praze. Třicetiletá válka do zdejšího kraje dorazila na podzim roku 1620. Tehdy sem vtrhly kompanie Albrechta z Valdštejna. Poblíž Cítolib, na návrší u dnešní staré vodárenské věže, při tom došlo k masakru, při němž zahynulo na 70 osob, když se část uprchlíků pokusila vyplenit dobře hlídané Valdštejnovy zásobovací vozy. Stalo se tak čtyři dny před osudnou bitvou na Bílé hoře. Porážka stavovského povstání měla za následek řadu změn. V zemi začala rekatolizace, všichni nekatoličtí duchovní tak museli ze země emigrovat.

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)