Kněževes
- Podrobnosti
- Kategorie: Náboženské obce
- Aktualizováno 26. 8. 2019 9:08
- Zveřejněno 16. 9. 2013 14:19
| Náboženská obec Kněževes Ulice 9. května 270 51 Lužná |
Telefony: , 737 844 759 E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. vCard |
| Pozn: Bohoslužby v kapli v Chrášťanech třetí neděle v měsíci, obecní úřad Kněževes první neděle v měsíci. |
|
Farář (admin.) Krško Jan, PhDr. Telefony: , 737 844 759 E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. vCard |
Kazatel: Krško Jan, PhDr. Telefony: , 737 844 759 E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. vCard |
Předseda rst: Hyanová Jiřina |
|
Samostatná náboženská obec byla schválena Ministerstvem práce a národní osvěty 11. září 1929. Diecézní rada ale ustavila obvod samostatné náboženské obce Kněževes už 26. dubna 1928. Ustavující valná hromada se konala 24. 11. 1929. V letech 1928–1929 byla Kněževes administrována z Lišan. Později zde sloužili tito faráři: Bohumil Pešek 1930–1938, Jaroslav Valenta 1938–1946, František Klaban 1946–1957, František Slavík prosinec 1957–1958, Hana Slavíková 1958–1974, Miroslav Mevald od r. 1975 do 14. září 1976, Štěpánka Nytrová od 14. 9. 1976 do 1986, Eliška Krásná v r. 1986, František Rauscher asi 1986–1989, Bohumíra Alexová Havránková do 18. září 1991, Oldřich Horek od 18. září 1991 do 1994, Jaroslava Horková kaz. od r. 1995,1995–1999 admin. z Rakovníka O. Horek, Jaroslava Horková kaz. 1999–do podzimu 2004, Růžena Adamová podzim 2004, František Slavík do 2010, Hana Slavíková od února 2011.
Po 2. svět. válce zakoupila náboženská obec dům na náměstí, který byl upraven na sbor a slavnostně otevřen 26. prosince 1948 za účasti prof. dr. F. M. Hníka.
Od r. 1976 byla obec administrována z Lužné a Nového Strašecí. Faráři v budově sboru nebydleli, a tak byl od r. 1979 dům pronajat a chátral. V r. 1986 se jednalo o nákladech na celkovou opravu i o výměně za menší objekt. Neobydlený dům se stal terčem vandalů. Na podzim r. 1988 byl dům na nátlak státních úřadů pod cenou prodán. V prodejní smlouvě bylo vyhrazeno věcné břemeno pro zachování místnosti k bohoslužbám, to se ale dalším prodejem soukromým osobám nikdy nerealizovalo. Dnes se náboženská obec schází jednou za měsíc k bohoslužbám v obřadní síni místní radnice.
První zmínky o Kněževsi jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově, a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna, na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves, se objevila posvátná žába rosnička. Proto je také uprostřed ve znaku obce žába. Kněževes byla založena v roce 1086 českým knížetem Vratislavem. V r. 1318 vydal právo zákupní král Jan Lucemburský a obec spadá pod panství Křivoklátské. Václav IV. vydal v roce 1406 majestát, který uděloval právo o statcích. V letech 1422–1454 stále spadala obec pod Křivoklát, později už pod Krušovice a Lány.
Práva potvrdil v r. 1595 Rudolf II a v r. 1752 kněžna Marie Fürstenberková, dědička hradu a panství Křivoklátu. Od roku 1861 je Kněževes městys. V 19. století bylo v okolí několik nehlubokých dolů na kamenné uhlí. Přesto hlavní obživou pro kněževeské občany bylo zemědělství, hlavně pěstování chmele. V roce 1952 bylo násilně vystěhováno 14 statkářů s rodinami a byl jim zabrán majetek.