Litvínov

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 25. 7. 2016 11:54

Zveřejněno 18. 9. 2013 9:59

Náboženská obec v Litvínově byla založena poměrně pozdě – teprve v roce 1947. Vystřídali se tu faráři: R. Němec, Z. Salaquarda, Fr. Bezdička, K. Bezdičková, M. Jurková (adm. z Mostu), St. Jurek, J. Babický, O. Fiferna, Vl. Bubeník, St. Švarc, R. Kotrč, Vl. V. Hána.

Farnost má ve své správě tato bohoslužebná střediska: Horní Jiřetín, Dolní Litvínov a Lom u Mostu. Litvínovský sbor našel trvalé prostory v Horním Litvínově až díky usilovnému jednání br. faráře Bubeníka. Ten docílil toho, že nynější vilku dostala obec náhradou za ty, ze kterých byl sbor vystěhován. Díky finanční pomoci pražské diecéze a dobrému hospodaření naší obce mohly být v letech 2004–2009 vnitřní prostory sboru zrekonstruovány a vstup upraven na bezbariérový.

Třicetitisícové město Litvínov se rozkládá na jižním úpatí mostecké části Krušných hor. Těžba nerostů se odrazila v jejich názvu, který v sobě skrývá rudokopeckou činnost, neboť vychází ze slova krušiti – dělat z něčeho kusy. Kořeny města sahají do 13. století, ale první dochovaný písemný doklad je z roku 1352. Status města získal Litvínov v r. 1852. Od roku 1459, zásluhou krále Jiřího z Poděbrad, se stalo podhůří Krušných hor opět součástí České koruny. Bylo tím zabráněno odtržení a začlenění tohoto území pod saskou nadvládu. S německými horníky přicházeli i kněží, kteří hlásali luteránskou víru. Toto vyznání, podobné husitské víře, se rozšířilo i mezi českým obyvatelstvem. Po roce 1890 bylo v Litvínově 348 domů, 4853 Němců a 412 Čechů. V roce 1900 bylo v Litvínově 465 domů, 8810 obyvatel, z toho 7691 Němců a 1119 Čechů. Katolíků bylo 8592, protestantů 114, židů 101, bez vyznání 3.