Lužná

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 26. 8. 2019 9:06

Zveřejněno 18. 9. 2013 10:38

Proces ustanovení zdejší náboženské obce započal v průběhu roku 1920, kdy lišanský farář Josef Hlaváček a většina jeho farníků přestoupila k Církvi československé. Teprve 1. ledna 1921 byla zvolena rada starších. Její členové se až na pár výjimek rekrutovali z příslušníků středních a nižších sociálních vrstev. Vznikající náboženská obec se sídlem v Lišanech zahrnovala vedle severního Rakovnicka zpočátku i Novostrašecko, což duchovnímu Hlaváčkovi ztížilo plnění pastoračních povinností.

K hlavním úkolům rady starších patřilo úsilí o schválení náboženské obce ze strany státních orgánů a zajištění bohoslužebné místnosti. V první záležitosti rada dosáhla úspěchu 28. května 1923, problém sakrálního prostoru měl komplikovanější charakter. Zpočátku CČS využívala lišanského římskokatolického kostela, který po intervenci státních orgánů musela v květnu roku 1925 vyklidit. Mezitím však rada starších zahájila přípravy k budování vlastního liturgického prostoru v blízkosti železniční stanice. Stavba sboru pak proběhla v druhé polovině roku 1925, přičemž ke slavnostnímu otevření kostela došlo 6. června 1926. Celá akce sice vyřešila problém konání bohoslužeb, ale finančně obec výrazně zatížila, takže se splácení dluhu protáhlo až do druhé světové války.

Přes hmotné komplikace v této době prožívala náboženská obec v rovině duchovního života období stability. Vedle bratra faráře Hlaváčka výrazně přispěl ke zvýšení prestiže CČS především farář Jiří Mlčkovský (1934–1938), který organizoval vydávání časopisu náboženské obce „Naše cesta".

Ke zhoršení situace došlo až v 50. letech, a to nejen v důsledku úsilí státu o omezení církevního života. Do obce byli totiž dosazováni duchovní, jejichž morální profil a pastorační schopnosti neodpovídaly požadovaným nárokům. Farář Emil Bolek (1944–1958) dokonce z finančních důvodů odešel z kněžské služby a vystoupil z církve. Celkové poměry vedly k razantnímu poklesu počtu členů církve, přičemž tento trend pouze dočasně zastavily misijní aktivity zdejšího kněze Františka Slavíka (1959–1974). Za jeho působení došlo rovněž ke změně názvu náboženské obce, kdy v důsledku katastrálních změn připadl kostel v roce 1960 do obvodu sousední vsi Lužná. Husův sbor byl prohlášen kulturní památkou. Slavíkovi nástupci rozhodně nedosahovali jeho teologických a lidských kvalit, což vedlo k postupnému oslabení obce. Od konce 70. let přestává pracovat rada starších a klesá počet aktivních příslušníků církve. Na počátku 21. století se správy obce jako administrující farářka ujímá vikářka R. Adamová a v roce 2005 je souběžně kazatelem ustanoven bratr Jan Krško. Usilují společně s obnovenou radou starších a se Sdružením Lužná-místo pro život o postupnou generální rekonstrukci budovy Husova sboru v Lužné a také vytrvalou pastorací o obnovu některých bohoslužebných středisek, do nichž se po dobu rekonstrukce Husova sboru přenáší většina aktivit náboženské obce.

Obec Lužná leží poblíž Rakovníka a poprvé se o ní dozvídáme v písemnostech z r. 1352. Je největší vesnicí v Rakovnickém okrese a žije zde 1790 obyvatel. Železniční muzeum Lužná u Rakovníka je největším železničním muzeem v Česku. Sídlí v bývalé výtopně Buštěhradské dráhy v železniční stanici Lužná u Rakovníka. Budovy i exponáty jsou v majetku Českých drah. CHKO Křivoklátsko je řazena mezi biosférické rezervace UNESCO.