Městec Králové

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 28. 5. 2020 13:05

Zveřejněno 18. 9. 2013 10:54

Přednášky o nově vzniklé církvi byly konány v roce 1921, kdy byla náboženská obec založena, schválena státem pak v roce 1927. Husův sbor vznikl adaptací synagogy zakoupené v r. 1947. Sbor byl slavnostně otevřen v září 1948 za účasti patriarchy Fr. Kováře a biskupa J. A. Tabacha.

Pověst vypráví, jak choť krále Václava l. – královna Kunka, po cestě do Prahy v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl II. tím, že mu propůjčil erb lva a udělil mnohá privilegia. Vlastní Městec Králové vznikl jako hrazené městečko asi ve 13. století při slezské cestě z Hradce Králové do Prahy. Přemysl Otakar II. povýšil je na město ne prý proto, že by v něm přebývali měšťané, ale na paměť toho, že se v něm narodil.

Husitské války těžce město poškodily. Městec byl vypálen a zchudl tak, že mu až do 16. století přezdívali Městec Odraný. Po stránce náboženské je třeba zaznamenat, že v těch dobách tu téměř každé nové náboženské učení nalezlo půdu. Tak v 16. století zde byli Mikulášenci a v 18. stol. opět jedna sekta Adamitů, která však – stíhána vrchností – brzy zanikla.

I třicetiletá válka přinesla městu četné a nemalé svízele. Město bylo tak zničeno, že v roce 1673 bylo v něm napočteno jen 56 osedlých stavení. Zdálo se, že se všechny mocnosti téměř spikly proti tomuto městu, dříve tak utěšeně vzkvétajícímu. Neboť co nepřinesla vojna, to dodal požár, jenž v roce 1680 opět se tu rozpoutal. Zle potom řádil požár v Městci Králové dne 5. září 1746. Tenkrát oheň strávil půl města a zničil i listinné památky minulosti. Nový požár vypukl 2. dubna 1792. Tehdy shořelo 40 stavení i se stodolami. Neuplynul ani měsíc a už v dubnu téhož roku nový požár zničil město téměř úplně. Tehdy shořelo 186 domů, kostel sv. Markéty, fara, škola, radnice, 50 kusů dobytka a dva lidé. Míra utrpení Městce Králové byla tedy naplněna. Ale vskutku od této poslední pohromy jde Městec Králové vstříc lepším časům. Roku 1793 byl založen nový chrám sv. Markéty, v 19. století opravovaný a obohacený věží románského slohu. Prvotní chrám shořelý roku 1792 se už v roce 1384 připomínal jako farní. V době po tomto zhoubném požáru konaly se bohoslužby v místech, kde dnes stojí socha sv. Floriana.