Neveklov

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 13. 2. 2021 8:54

Zveřejněno 18. 9. 2013 13:56

V listopadu 1921 vykonal v Neveklově první bohoslužby a udělil svátost biřmování pravoslavný biskup Dositej. V květnu 1926 navštívil náboženskou obec první patriarcha církve ThDr. Karel Farský, vykonal bohoslužbu, udělil svátost biřmování, křest a přednášel v sále „Radnice". Náboženská obec měla již státní schválení a 2568 příslušníků, včetně věřících z Netvořicka. Od r. 1924 působil jako farář br. Vilém Straka – bývalý farář Církve římskokatolické.

V září 1932 se osamostatnila náboženská obec Netvořice, ve které až do uvedeného data působil farář V. Straka. Náboženská obec se rozhodla pro stavbu vlastního sboru a v červnu 1932 byl položen základní kámen Husova sboru. Přítomen byl i patriarcha ThDr. G. A. Procházka. Výstavba trvala dva roky a již 1. července 1934 byl slavnostně otevřen Husův sbor, v němž sloužil bohoslužby patriarcha Procházka a farář Vilém Straka.

Svému poslání sbor sloužil až do r. 1943, kdy došlo k násilnému vysídlení kraje německými okupanty. Sbor se stal učebnou vojska SS. Na zabraném území zůstalo evidováno 225 členů církve. Sídlo farního úřadu bylo v Bystřici u Benešova, odkud za věřícími dojížděl na zvláštní propustku farář V. Straka. Nejvíc sbor utrpěl ke konci války, kdy se stal skladištěm vojenského materiálu. Smutné období tohoto kraje, sboru i církevního společenství připomíná stálá výstava ve sboru „Neveklovský EXODUS".

V roce 1945 náboženská obec vykazuje 619 příslušníků, kteří vedle starosti o své zničené domovy pomáhají při opravě svého duchovního domova – sboru. Zůstala zdevastovaná budova, zničené vnitřní zařízení a ve věži pouze jeden zvon. Vše bylo nutné pořizovat znovu a sbor upravit tak, aby mohl sloužit svému poslání a byl důstojným příbytkem Božím.

V náboženské obci sloužil farář V. Straka až do r. 1952, kdy přichází jeho nástupce farář Štefan Mendel, jenž do Neveklova dojížděl z Netvořic. Od září 1960 jsou z Neveklova administrovány Netvořice. Od 1. ledna 1962 nastoupila duchovenskou službu v Neveklově a Netvořicích Marie Tichá, která zde slouží dosud.

Sbor je pravidelně opravován, slouží svému poslání již 75 let. V zahradě za sborem je novostavba fary. Je snahou všech věrných členů církve na Neveklovsku, aby sbor byl důstojným stánkem Božím.

Městečko Neveklov má kolem 2300 obyvatel. Přesné datum jeho založení ani původ názvu není znám. Od starodávna náležel pánům z Růže a Jindřichem byl prodán roku 1285 klášteru na Zderaze za 300 hřiven. Do bitvy na Bílé hoře Neveklov obdržel různá práva – podací, várečné, jarmareční; občanům neveklovským byly udělovány úlevy na robotách. Zásluhou rytíře Adama Řepy byl v roce 1563 povýšen na město.

Bělohorská bitva však znamenala veliké změny poměrů. Tehdejší majitel Smil z Hodějova se zúčastnil vzpoury protestantských stavů v roce 1618, a proto mu byly zabaveny veškeré statky, které koupil 12. května 1622 Pavel Michna z Vacínova. Michna byl horlivý katolík a jako takový se snažil katolickou víru s bezohlednou přísností zavést po celém panství. Zbavil Neveklov veškerých výsad, jelikož prý měšťané se vzpourou souhlasili. Na místo vypuzeného protestantského faráře byl dosazen farář katolický a pod jeho správu byly postupně dány i okolní osady. Tragický osud postihl Neveklovsko za 2. světové války. Od roku 1942 byl celý kraj vysídlován a bylo zde zřízeno cvičiště zbraní SS. Vysídlení hluboce poznamenalo život obyvatel. Po válce se obyvatelé vraceli na místa, kde bydleli, ale našli jen pobořené zdi, vyražená okna a dveře, zpustošená pole, otrávené studně. Všude kolem číhala smrt – miny a granáty. Přesto se národní poutě v Netvořicích 19. srpna zúčastnilo několik tisíc lidí. Obnova území byla po válce financována organizací UNRRA, tato pomoc však po odmítnutí Marshalova plánu ustala.