Praha 2 - Vyšehrad

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 15. 1. 2018 13:39

Zveřejněno 19. 9. 2013 12:55

Náboženská obec Vyšehrad byla založena 24. září 1921. První bohoslužebné shromáždění bylo venku ve Vratislavově ulici před tehdejší budovou Vyšehradské radnice. Obec byla schválena Ministerstvem školství a národní osvěty 11. listopadu 1925. Ustavující valná schůze náboženské obce se konala dne 13. prosince 1925. K zakladatelům patřili (přípravný výbor): Václav Hanzlík, František Bartůněk, Marie Bartůňková a Josef Vála.

Počet příslušníků v roce 1921 byl 550 členů, v roce 1930 642 členů a v r. 1933 1236 členů. V roce 1933 na výuku náboženství (do obecné a měšťanské školy) docházelo 194 dětí. Obec neměla dlouho vlastní sbor a sloužila bohoslužby např. v obecné dívčí škole a ve staré radnici, dnes už tam je budova i s modlitebnou.

Ve sklepním prostoru v Neklanově ul., kde obec v počátcích sídlila, působil br. farář Víšek. V tomto vlhkém „farním sklepě" se vystřídalo několik bratrů farářů.

Jedním z průkopníků nové cesty a prvním promovaným doktorem teologie byl dr. Rudolf Urban. Za jeho působení získávala obec finanční zdroje ze spolku „J. A. Komenského", pořádala sportovní „AKADEMIE" a ve velké oblibě bylo amaterské divadlo dětí i dospělých. Při náboženské obci kromě ochotnického divadelního kroužku fungovala také Jednota mládeže, sociální odbor, pěvecký kroužek, v době okupace se odehrála řada loutkových představení.

Setkávání při bohoslužbách začalo být v popsaných podmínkách už neúnosné. Vše se změnilo až po nástupu dr. Jokla v lednu 1947. To bylo pro náboženskou obec šťastné řešení!

Nejprve se br. Joklovi podařilo zajistit lepší náhradní prostor ve vyšehradské reálce, kam už docházelo velké společenství na bohoslužby. Díky jeho obezřetnosti a rozhodnosti, když se br. farář dozvěděl, že byla zrušena vyšehradská záložna ve Vratislavově ul. č. 8 a celý prostor byl vhodný k náboženským účelům, rychle a úspěšně jednal. Za 14 dnů byly díky nadšení a pracovitosti bratří a sester modlitebna i farní kancelář jednoduše připraveny k užívání. Se stejným elánem se pokračovalo v přestavbě a úpravách domu, který se podařilo koupit díky půjčce od ústřední rady. Toto období náboženská obec Vyšehrad prožívala v plném křesťanském společenství. Navštěvována byla nedělní škola, pěvecký sbor atd. Také tuto obec vedla ses. Jiřina Kubíková. Poté se nadlouho vyšehradské obce ujal br. farář Štefan Mendel. Působil zde od r. 1969 až do r. 1989.

Po něm převzala faru ses. Lenka Palčovičová. V té době došlo v sousední podolské obci k neúnosnému zvýšení nájmu, a tak se tyto dvě obce spojily. Tato situace přispěla k tomu, že se zlepšila účast jak na bohoslužbách, tak na biblických hodinách. Pořádaly se výlety, zájezd do Francie atd.

V roce 1995 se rozhodli manželé Palčovičovi převzít faru v Klatovech. Ses. Lenka předala n. o. Vyšehrad a Podolí ses. prof. ThDr. Anežce Ebertové. Ta se s velkou houževnatostí pustila do díla. Těžce nesla, že obec začala ztrácet věrné členy a noví nepřicházeli. I přes přibývající velké problémy se srdcem zvládla rekonstrukci domu a úpravu modlitebny. Její kázání a bulletin CESTOU NADĚJE byly vždy na vysoké úrovni. Sestra Anežka si opakovaně přála zemřít mezi svými... Stalo se tak 27. ledna 2009. Krátce na to vedl obec br. farář Slavík, než se vyřídily formality pro nastupující ses. farářku Mariku Paulíkovou.

Pod jejím vedením se na Vyšehradě konají bohoslužby s bohatým hudebním doprovodem, koncerty, přednášky, výstavy apod. Přicházejí mladí lidé, kteří teprve hledají svou cestu, ale protože přicházejí opakovaně, přesvědčují nás o dobré křesťanské společnosti.

Vyšehrad je historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy v Praze a taktéž stejnojmenná čtvrť na jihu správního obvodu a Městské části Prahy 2, zaujímající jeho bezprostřední okolí. Vznikl jako knížecí hradiště ve druhé polovině 10. století. Koncem 11. století tady sídlil první český král Vratislav I. Při kostele sv. Petra a Pavla byla zřízena vyšehradská kapitula. Později se stal Vyšehrad především pevností, střežící od jihu Prahu. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným ku Praze roku 1883. V téže době došlo k přetvoření hřbitova při kostele sv. Petra a Pavla na pohřebiště zasloužilých českých osobností se Slavínem. Od roku 1962 je sadově upravený vyšehradský areál národní kulturní památkou. K Vyšehradu se také vážou mnohé pověsti. Podle nich ho založil (kolem roku 453) kníže Krok a odtud jeho dcera kněžna Libuše vyslala posly do Stadic, kde na poli nalezli a rozpoznali Přemysla – budoucího vládce. Na Vyšehradě byl také vězněn vladyka Horymír, který se odtud zachránil skokem do Vltavy na svém koni Šemíkovi.