Praha 6 - Břevnov

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 13. 9. 2022 15:46

Zveřejněno 24. 9. 2013 12:40

Potřeba vzniku náboženské obce na Břevnově započala ve 20. letech minulého století. První bohoslužby vykonal br. Otakar Tichý v roce 1923. Dlouhou dobu na Břevnově ale věřící neměli svůj sbor. Shromažďovali se proto doslova „kde se dalo", v sále hospody, v sokolovně... Fakticky byli členové břevnovského sboru vedeni pod dejvickou obcí. Ustavující shromáždění náboženské obce se konalo 29. února 1948.

Toto trvalo až do r. 1952, kdy obec konečně dostala k užívání objekt bývalé konzervárny zeleniny v dnešní Radimově ul. Ten využívala až do počátku 90. let, nejprve pod vedením bratra faráře O. Kozlera, poté sbor pastýřsky vedla ses. N. Kučerová-Kotková. Církev ovšem objekt nemohla odkoupit a stát do něj neinvestoval, což se podepsalo na zhoršujícím se stavebně-technickém stavu budovy.

V r. 1984 církev objekt získala, byl již ale doslova v havarijním stavu. Z dřívějšího bytu kostelníka byla vybudována a v r. 1984 otevřena kaple Příchodu Páně. V r. 1995 firma Petynka nabídla náboženské obci postavení nové budovy výměnou za část pozemku. Tak se i stalo a od r. 1997 náboženská obec využívá čtyřpatrovou budovu v ul. Na Petynce 47a, která byla první novostavbou v naší církvi po čtyřiceti letech.

Za zmínku také stojí dlouhá obětavá služba ses. Farářky N. Kučerové-Kotkové, která v Břevnově sloužila dlouhých 40 let, než v roce 1999 odešla do trvalého důchodu.

Náboženská obec v současnosti sdružuje přibližně 350 členů, jsou to i celé rodiny věřících. Na bohoslužby chodí pravidelně 15 –20 členů. Dalších asi 100 členů čítá náboženská obec Vokovice, která je z Břevnova administrována.

Ulice Na Petynce a vůbec celý Břevnov je historicky velmi zajímavé místo. Oblast ležící mezi dvěma kláštery, Strahovským a Břevnovským, v místech, kde je osídlení tradováno do velmi dávné doby. Pozůstatky usedlosti Tejnka, poplužního dvora Břevnovského kláštera, pozůstatky kostela řádu Kajetánů (dnešní usedlost Kajetánka), letní sídlo hraběte Petingena (odtud název Petynka), vinice a blízkost Bílé hory – to vše dotváří osobitou atmosféru okolí našeho sboru a jistě v mnohém formuje i nás.