PD CCSH

Příbram - Březové Hory

Náboženská obec Příbram - Březové Hory
Prokopská 314
261 02 Příbram VI-Březové Hory

Telefony: 318 623 788, 721 828 575
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
noccsh-pribram.estranky.cz/
vCard
Pozn:

Pravidelné bohoslužby ve sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra v neděli v 09:00, o svátcích a májové pobožnosti (každý květnový čtvrtek). Aktivity: bohoslužby v DD Březové Hory, Rožmitál, biblická setkáváni s dětmi, přednášky, duchovní péče o děti, spolupráce s dětským domovem Husita v Dubenci a členství ve správní a dozorčí radě, pastorace, pravidelné konzerty sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra v kostele CČSH, Festival pěveckých sborů, prohlídky sboru s výkladem a vyhlídka z věže pro veřejnost, vydávání sborového zpravodaje náboženské obce: List Příbramským.


Farář Skořepová Jana, dipl. ped.
Telefony: , 721 828 575
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

Pastorační asistentka Sedlecká Štěpánka
Telefony: , 734553439
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

Předseda rady starších Karel Vladimír Ing.
 

Počátečním impulsem pro vznik náboženské obce CČS v Příbrami-Březových Horách se staly první české bohoslužby, které před Prokopským kostelem vykonal v únoru 1921 budoucí první patriarcha CČS ThDr. Karel Farský. Bezprostředně po bohoslužbách se do nové církve začali hlásit první věřící. V květnu 1921 podala příbramská rada starších na Ministerstvo školství a národní osvěty žádost o schválení náboženské obce. Po kladném vyřízení žádosti se 8. října 1922 konalo první valné shromáždění příslušníků náboženské obce CČS pro soudní okres Příbram, kterého se zúčastnilo 307 členů. V té době již měla příbramská náboženská obec na 4000 věřících.

Sbor CČS na Březových Horách byl postaven díky veliké obětavosti a snaze prvního příbramského faráře prof. Františka Kalouse a díky usilovné snaze mnoha věrných příslušníků náboženské obce, kteří na stavbě sboru pracovali. Základní kameny sboru byly položeny 24. května 1936 a 25. října 1936 byl sbor slavnostně otevřen za přítomnosti patriarchy Církve československé dr. G. A. Procházky.

Profesor Kalous zvolil pro příbramský sbor pojmenování podle Husova přítele, profesora univerzity a kazatele, který po Mistru Janu Husovi kázal v Betlémské kapli v Praze, Mistra Jakoubka ze Stříbra. Ve věži sboru byly dříve tři zvony, z nichž dva byly zabaveny pro vojenské účely ve druhé světové válce. V současné době je ve sboru umístěn jediný zvon, který je pojmenován po zakladateli naší církve dr. Karlu Farském. Dominantou interiéru sboru je dvouramenný světelný kříž stojící na základních kamenech sboru, které sem byly dovezeny z husitského města Tábora, horního města Stříbra a z příbramského Vojtěšského dolu (z hloubky 1000 m). Do čelních stěn kněžiště byly vloženy dva reliéfy od sochaře Václava Šáry znázorňující přijímání podobojí v podání prvního zdejšího faráře prof. Františka Kalouse a Mistra Karlovy univerzity Jakoubka ze Stříbra. Podélné reliéfy, které se nacházejí pod nimi, zobrazují „Pláč exulantů po Bílé hoře" s J. A. Komenským a „Radost z osvobození 28. října 1918" s T. G. Masarykem. Proroctví J. A. Komenského: „Věřím Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lidé český", zde přetrvalo čas nesvobody a došlo k jeho naplnění. Na dřevěném oltáři září svícen Modlitba za vlast, který znázorňuje horu Říp zahalenou v sepjatých rukách. Na vánoční svátky se mohou nejen děti potěšit hornickými jesličkami darovanými horníkem a bubeníkem hornické kapely Emanuelem Trnkou. Z kůru sboru zní při každých bohoslužbách varhany, zachráněné z bývalého učitelského ústavu. V předsíni i uvnitř sboru je umístěno kolumbárium, v němž jsou uloženy ostatky mnoha věřících.

Do historie příbramské náboženské obce, která byla od roku 1952 rozdělena na Příbram a Březové Hory (od roku 1986 opět pod společným názvem Příbram-Březové Hory), se nesmazatelně zapsaly zejména tři farářské osobnosti – prof. F. Kalous, J. Vítek a Mgr. F. Božovský. Prvofarář prof. František Kalous (1881–1965) se přičinil o rozkvět náboženské obce a stavbu jejího sboru. Jeho dílo široce přesáhlo hranice města Příbram. Je autorem dodnes v církvi používané Odpolední a večerní pobožnosti, podílel se na vzniku několika věroučných dokumentů církve, hojně publikoval v církevním i necírkevním tisku, až do zákazu v roce 1941 se významně podílel na vydávání měsíčníku Husitské Podbrdsko. Duchovní a katecheta Jiří Vítek (1903–1958) byl od poloviny dvacátých let spolupracovníkem prof. Kalouse, po jehož odchodu z Příbrami až do své smrti vedl jako farář náboženskou obec na Březových Horách. Farář Mgr. František Božovský (1912–2003) přišel na výslovné přání prof. Kalouse sloužit do Příbrami v roce 1946. Po úmrtí Jiřího Vítka se vedle příbramské náboženské obce ujal i duchovního vedení Březových Hor. Za 67 let své farářské služby v Příbrami se nesmazatelně zapsal do srdcí místních věřících. František Božovský celé své kněžství naplňoval slovy o dobrém pastýři, který nepracuje jen za mzdu a neopouští své ovce, když se blíží vlk. V současné době pokračuje v duchovní správě dcera Františka Božovského Jana Skořepová.

Příbram měla výhodnou polohu k bezpečnému nocování na cestách pro nejvyšší hlavu církve v Čechách. A tak si první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic (1343–1364) dal v Příbrami postavit hrádek z kamene.

Husitská reformace se v české Příbrami setkala s živou odezvou. V dobách náboženských bojů se uprázdnil arcibiskupský stolec a město zůstalo bez pána. Na straně husitů se Příbramští zúčastnili i válečných srážek, ale s nezdarem. Příbram, zbavená církevní vrchnosti, se stala majetkem krále, který ji dával do zástavy svým věřitelům. Ti však dlouhodobou prosperitu města na mysli neměli. Tím více obyvatelé upínali svoje naděje k těžbě stříbra, která se tu od počátku 16. století rozvíjela v nebývalém rozsahu.

Roku 1579 povýšil panovník Příbram na královské horní město svěřené péči mincmistra. Výsledek třicetileté války odsoudil Čechy, dosud převážně utrakvistické, k násilné rekatolizaci. V Příbrami byl náboženský převrat ještě uspíšen tím, že zdejší mariánská kaple Svatá Hora již tehdy proslula v širokém okolí jako nejslavnější poutní místo v Čechách.

V současnosti čtyřicetitisícové město již není městem hornickým. Zůstává však městem poutním a památníkem bohatých hornických tradic.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Share
Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/ww8

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

Žádné události

                          -- reklama --

r pisne

125x125

psyche


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde