Rudná

Náboženská obec Rudná u Prahy
Masarykova 798/127
252 19 Rudná u Prahy

Telefony: , 773 872 998
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

vCard
Pozn:

Pravidelné bohoslužby pravidelně 1. a 2. čtvrtek v měsíci  v 10 hodin.


Administrace Wesleyová Renata, Mgr.
Telefony: , 608 434 442
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

Zocněnec DR Mlezivová Eva Mgr.
Telefony: 222 760 403, 737 212 687
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
vCard

 

Počátek náboženské obce se datuje k roku 1922, kdy 6. července vykonal duchovní Václav Liška z Kladna přednášku o M. Janu Husovi. V roce 1922 byla zvolena prozatímní rada starších. V únoru se v Hořelicích k církvi hlásilo 182 lidí a 48 dětí se přihlásilo k výuce náboženství. První bohoslužby Církve československé se konaly 6. května 1923 u obecní kapličky na návsi v Drahelčicích. Bohoslužby sloužil br. Václav Liška z Kladna za velké účasti bratří a sester. Náboženská obec zkoušela konat bohoslužby v pronajatých prostorách, ale žádné nevyhovovaly. Proto se rozhodla postavit vlastní kapličku. V červenci 1923 do těchto plánů zasáhl dr. Karel Farský, pozdější první patriarcha, který doporučil vybudovat modlitebnu. Plány na stavbu sboru bezplatně poskytli Ing. Šašek a Ing. Bártl z ateliéru sochaře Františka Bílka. Bratr A. Blažek věnoval pozemek v Hořelici a ká-
men z vlastního lomu. Konaly se sbírky a lidé pomáhali podle svých možností. Základní kámen Husova domu byl položen za účasti dr. Karla Farského dne 2. září 1923 a dne 11. listopadu 1923 byl sbor o rozloze 120 m2 hotov. Slavnostního otevření vůbec prvního nově postaveného sboru Církve československé se účastnilo 2000 lidí a bohoslužby vykonal biskup dr. Karel Farský. Husův dům si přijel prohlédnout dne 15. července 1925 prezident T. G. Masaryk a ministerský předseda A. Švehla. Pan prezident Masaryk se podepsal do kroniky náboženské obce. V roce 1929 byla ke sboru přistavěna farní budova, aby farář
mohl bydlet v budově sboru. Ve stejném roce zbudovali legionáři nákladem 210 000 Kč na zahradě sboru pomník prezidentu T. G. Masarykovi, který byl slavnostně odhalen 28. října 1929. Všechny oslavy výročí republiky se pak v Hořelicích konaly v areálu Husova domu. V období okupace se začalo se stavbou kolumbária, umístěného při bočním vstupu do kaple.


Za dobu existence se v náboženské obci vystřídalo několik duchovních. Prvním duchovním správcem byl Václav Liška. V letech 1936–1938 zde jako duchovní působil syn slavného sochaře František Bílek. Při té příležitosti navštívil náš sbor jeho otec, sochař František Bílek. Sboru zapůjčil svůj jedinečný Krucifix a oltářní reliéf. Oba artefakty byly později vráceny do umělcovy vily. V kronice náboženské obce je zachován podpis tohoto slavného umělce. Více než 20 let byla farářkou v Rudné u Prahy sestra Jaroslava Dušková. Dodnes na ni věřící s láskou vzpomínají.

V roce 2005 byl Husův dům pro svou jedinečnost prohlášen kulturní památkou. U příležitosti 90. výročí vzniku církve byla v Husově domě dne 15. 11. 2010 zahájena výstava ze života a historie obce i vikariátu. Náboženská obec chce otevřít Husův dům pro činnosti, které by z něho učinily významnou instituci církve i města, aby se naplnilo přání patriarchy dr. Karla Farského, aby Husův dům „sloužil Bohu i lidem".

V Rudné je umístěn i církevní archiv pražské diecéze, který schraňuje cenné listiny ze života CČSH.

Dušníky byly duchovním statkem, jak lze podle jména usuzovat. Obyvatelé byli nejprve poddanými ženského benediktinského kláštera na Pražském hradě. Dalších 200 let zůstaly Dušníky církevním statkem. Za husitských válek pražská kapitula sv. Víta o ně přišla. Ve třicetileté válce byla obec úplně vypleněna, v roce 1649 přišla velká morová rána, v roce 1753 vypukl požár, při kterém většina dušnických domů shořela. V 60. letech 19. století se začalo rozvíjet dolování v okolí Nučic a muži z Dušník pracovali většinu dne v dolech a po směně ještě obdělávali svá nebo pronajatá políčka. Dolování rudy zde vydrželo asi 100 let. Obě obce se rozrůstaly, prolínaly a nakonec se oba místní výbory dohodly na jejich spojení. Pro novou obec byly navrhovány prapodivné názvy, ale nakonec zvítězil název, který ve škole vymyslely děti – Rudná. Rudné doly byly živobytím pro jejich rodiče a prarodiče. Od ledna roku 1951 se tedy městys jmenoval Rudná u Prahy. S účinností od 27. října 2000 byla jmenována obec Rudná městem.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Share
Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/wwy

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

27.říjen 2019, ne, 08:00 - 17:00
Večerní bohoslužba na Zderaze

                          -- reklama --

r pisne

125x125

psyche


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde