PD CCSH

V přípravě

.

Vyloučení odpovědnosti

1. Obsah online
Autor není právně odpovědný za aktuálnost, správnost, úplnost nebo kvalitu uvedených informací. Stížnosti dovolávající se odpovědnosti za škody způsobené použitím nějakých poskytnutých informací včetně jakýchkoli neúplných nebo nesprávných informací budou proto zamítnuty.

Všechny nabídky jsou nezávazné a nezakládají žádné právně vymahatelné povinnosti. Části stran nebo celé publikace včetně všech nabídek a informací mohou být autorem rozšířeny, změněny nebo částečně či úplně vymazány bez zvláštního oznámení.

Obsah těchto stránek nemusí vyjadřovat názor nebo postoj Pražské diecéze Církve československé husitské, není-li to v textu výslovně uvedeno. Pražská diecéze Církve československé husitiské, ani žádná osoba jednající jejím jménem, není zodpovědná za použití informací z těchto webových stránek.

2. Odkazy
Autor není odpovědný za žádný obsah, na který je uveden odkaz nebo odvolání na jeho stránkách – pokud mu není zcela známo, že je tento obsah nezákonný a mohl by zabránit návštěvníkům svých stránek, aby si tyto stránky prohlíželi. Pokud dojde k nějaké škodě na základě použití informací tam uvedených, může být odpovědný pouze autor příslušných stránek a nikoli osoba, která uvedla odkaz na takové stránky. Autor není odpovědný ani za žádné příspěvky nebo zprávy zveřejněné uživateli diskusních fór, knih návštěv nebo mailing listů uvedených na jeho stránce.

3. Autorské právo
Záměrem autora bylo nepoužívat pro publikaci žádné materiály chráněné autorskými právy nebo, pokud to není možné, uvést údaje o autorských právech vztahujících se k příslušnému objektu. Pokud objevíte nějaký neidentifikovaný objekt chráněný autorským právem, autor nemohl toto autorské právo stanovit. V případě takovéhoto nezáměrného porušení autorských práv autor odstraní tento objekt z publikace nebo po oznámení této skutečnosti alespoň uvede údaj o příslušných autorských právech.

Všechna práva týkající se autorských práv webových stránek WWW.CCSHPRAHA.CZ podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora licenci 3.0 Česko,

4. Právní platnost tohoto prohlášení
Toto prohlášení o vyloučení odpovědnosti je nedílnou součástí internetové publikace, z níž jste použili odkaz. Pokud nejsou některé části nebo jednotlivé formulace v tomto textu zákonné nebo správné, obsah nebo platnost zbývajících částí není touto skutečností dotčena.

Ochrana osobních údajů

Vaše osobní údaje odeslané ve formulářích schraňujeme bezpečně, odběr newsletteru je možné kdykoliv odhlásit.

Pražská diecéze Církve československé husitské (dále jen PD) věnuje ochraně osobních údajů na těchto webových stránkách www.ccshpraha.cz (dále jen stránky) zvýšenou pozornost a vynakládá maximální úsilí k tomu, aby osobní údaje, poskytnuté návštěvníky těchto stránek, byly chráněny. V případě, že PD  bude mít právo zpracovávat osobní údaje, bude tak činit v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., zákon o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších změn a doplňků, a v souladu se souvisejícími právními předpisy České republiky. PD vynakládá veškeré možné technické úsilí k tomu, aby osobní údaje byly chráněny a v této souvislosti činí potřebná bezpečnostní opatření.

Návštěvníci mohou samozřejmě stránky z velké části využívat bez toho, že by museli poskytovat své osobní údaje. K poskytnutí osobních údajů bude návštěvník vyzván pouze v případě, pokud bude chtít kontaktovat PD prostřednictvím formuláře nebo se přihlásit k odběru newsletteru.

Tato stránka používá službu Google Analytics, poskytovanou společností Google, Inc. (dále jen „Google"). Služba Google Analytics používá souborů „cookies", které jsou textovými soubory ukládanými do vašeho počítače umožňující analýzu způsobu užívání této stránky jejími uživateli. Informace vygenerované souborem cookie o užívání stránky (včetně vaší IP adresy) bude společností Google přenesen a uložen na serverech ve Spojených státech. Google bude užívat těchto informací pro účely vyhodnocování užívání stránky a vytváření zpráv o její aktivitě, určených pro její provozovatele, a pro poskytování dalších služeb týkajících se činností na stránce a užívání internetu vůbec. Google může také poskytnout tyto informace třetím osobám, bude-li to požadováno zákonem nebo budu-li takovéto třetí osoby zpracovávat tyto informace pro Google. Google nebude spojovat vaší IP adresu s jakýmikoli jinými daty, která má k dispozici. Můžete odmítnout používání souborů cookies volbou v příslušném nastavení ve vašem prohlížeči, avšak uvědomte si, že jestliže tak učiníte, tak nebudete schopni plně využívat veškeré funkce této stránky. Používáním této stránky souhlasíte se zpracováváním údajů o vás společností Google, a to způsobem a k účelu shora uvedeným.

Toto prohlášení nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho zveřejnění na www.ccshpraha.cz

PDF verze ke stažení

Ústavu lze stáhnout také v pdf formátu
pdfVerze formátu A5 pro tisk na A4343.33 KB
pdfKlasická verze350.79 KB

 

Část třetí - Ústřední rada

HLAVA I II ÚSTŘEDNÍ RADA Článek 46 (1) Ústřední rada je správním a výkonným orgánem církve vždy pro území státu, v němž jsou zřízeny alespoň dvě diecéze Církve československé husitské. V církvi v rámci území příslušného státu zejména pečuje o křesťanský život a naplňování poslání církve, provádí usnesení sněmu a církevního zastupitelstva, zajišťuje běžné záležitosti církve, schvalovací činnost a činnost odvolacího orgánu svěřenou jí Ústavou a církevními řády. Pečuje o výchovu a vzdělávání duchovních, kazatelů i laiků, jakož i o vydávání literatury liturgické a církevně vzdělávací. Pečuje o vnější styky církve v rámci ekumenických vztahů, včetně styků s Husitskou teologickou fakultou Univerzity Karlovy. (2) Ústřední rada v rámci své působnosti a) ustanovuje, převádí či překládá a z funkce odvolává duchovní či k azatele ustanovené při ústřední radě; b) vykonává působnost ve věcech vzniku a zrušení služebních poměrů duchovních a kazatelů podle této Ústavy, Organizačního řádu a Řádu duchovenské služby; c) je oprávněna z vlastního podnětu nebo z podnětu církevního revizního finančního výboru pozastavit (sistovat) usnesením dvoutřetinové většiny všech členů ústřední rady výkon usnesení diecézní rady, pokud je v rozporu s Ústavou, církevními řády nebo s usnesením církevního sněmu či církevního zastupitelstva, anebo s právními předpisy. Proti tomuto usnesení je přípustné odvolání k církevnímu zastupitelstvu, jehož rozhodnutí je konečné. Nezjedná-li diecézní rada nápravu podle pravomocného rozhodnutí potvrzeného církevním zastupitelstvem, je oprávněna ústřední rada předložit Právní radě návrh na zrušení tohoto usnesení diecézní rady. Ze závažných důvodů, obdobných důvodům uvedeným v čl. 23 této Ústavy, je ústřední rada oprávněna předložit církevnímu zastupitelstvu návrh na rozpuštění diecézní rady; v dalším se postupuje obdobně podle článku 23 této Ústavy. Článek 47 (1) Ústřední rada je statutárním orgánem církve pro území příslušného státu, v němž je zřízena, a v rámci této působnosti je oprávněna činit právní úkony církve; jsou-li právní úkony církve vázány podle této Ústavy, Organizačního řádu či Hospodářského řádu na souhlas církevního zastupitelstva nebo církevního sněmu, může je ústřední rada učinit teprve po udělení tohoto souhlasu, jinak jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy). (2) Název ústřední rady je složen ze slov „Ústřední rada Církve československé husitské v“ s dovětkem obsahujícím název státu, v němž působí (např. „Ústřední rada Církve československé husitské v České republice“ nebo „Ústřední rada Církve československé husitské ve Slovenské republice“). Uvádí-li se v této Ústavě nebo v církevních řádech „ústřední rada“, má se na mysli každá ústřední rada ustavená pro území příslušného státu podle této Ústavy.

Článek 48 (1) Předsedou ústřední rady je patriarcha Církve československé husitské; pro výkon této funkce v jiném státě, než je sídlo církve jako celku, určuje církevní zastupitelstvo svým usnesením zástupce patriarchy z členů biskupského sboru daného státu. (2) Dalšími členy ústřední rady jsou biskupové diecézí v příslušném státě, vždy spolu s jedním zástupcem – laikem na každých i započatých padesát náboženských obcí v diecézi, nejvýše však dva zástupci – laici za diecézi, dále zástupce Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy – kněz Církve československé husitské, povolaný usnesením ústřední rady. Do zasedání ústřední rady je vždy zván zástupce církevního revizního finančního výboru, který má hlas poradní. (3) Ústřední rada se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, na němž zvolí z řad svých členů místopředsedu ústřední rady a finančního zpravodaje, popřípadě též další funkcionáře ústřední rady a na němž členové ústřední rady složí do rukou předsedy patriarchy, popřípadě do rukou místopředsedy nebo usnesením ústřední rady určeného člena slib věrného a odpovědného plnění úkolů, svěřených ústřední radě Ústavou a církevními řády. (4) Řádně svolaná ústřední rada je způsobilá jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud Organizační řád nebo Hospodářský řád neurčuje požadavek vyšší kvalifikované většiny. (5) Za ústřední radu jménem církve jedná patriarcha jako předseda ústřední rady nebo místopředseda, případně jiný ústřední radou pověřený její člen, vždy však jen na základě usnesení ústřední rady. V běžných věcech duchovní správy zastupuje dočasně nepřítomného patriarchu biskup pověřený usnesením církevního zastupitelstva, případně stálého předsednictva církevního zastupitelstva nebo případně biskup pověřený usnesením biskupské rady. Písemnosti hospodářské povahy, jako jsou smlouvy a podobně, podepisují společně patriarcha, případně usnesením církevního zastupitelstva určený biskup, dále místopředseda ústřední rady a finanční zpravodaj ústřední rady. Smlouvy mandátní, smlouvy o zastupování a plné moci, dále podání učiněná ke správním, soudním či jiným orgánům podepisují nejméně dva zástupci statutárního orgánu; nemůže-li některý z nich přijaté usnesení podepsat, podepisuje za něho jiný, usnesením církevního zastupitelstva, případně ústřední rady pověřený její člen. Nebudou-li tyto písemnosti předepsaným způsobem podepsány, jsou právní úkony v nich obsažené od počátku neplatné. Pokud se podle této Ústavy, Organizačního řádu nebo Hospodářského řádu vyžaduje pro právní úkon ústřední rady souhlas vyššího orgánu (čl. 48 této Ústavy), je bez tohoto souhlasu právní úkon od počátku neplatný též vůči třetím osobám i v případě, že byl platně ústřední radou podepsán. (6) Ustanovení článku 33 odst. 5 této Ústavy o zřizování komisí se pro ústřední radu použije obdobně.

Článek 49 (1) Organizační řád, Hospodářský řád a Řád duchovenské služby upravují blíže působnost ústřední rady a způsob jejího usnášení. Organizační řád též blíže upravuje způsob svolávání a jednání ústřední rady a zřizování jejích poradních orgánů. (2) Postavení a úkoly ústřední rady v příslušném státě, kde je zřízena pouze jedna diecéze, plní spolu se svými úkoly diecézní rada.

CÍRKEVNÍ S NĚM Článek 52 (1) Zákonodárným shromážděním církve je sněm církve, (dále též jen „církevní sněm“ nebo „sněm“). Jedině církevnímu sněmu přísluší schvalovat Ústavu a její změny, dále nauku církve a další věroučné dokumenty, Bohoslužebný řád, Kárný řád a zásady řádů duchovní péče a jejich změny. (2) Církevní sněm je rovněž oprávněn schvalovat usnesení, jímž se církevnímu zastupitelstvu ukládá provést v usnesení církevního sněmu schválené změny v církevních řádech, schvalovaných církevním zastupitelstvem; toto usnesení církevního sněmu je pro církevní zastupitelstvo závazné a uveřejňuje se v Úředních zprávách církve. Nejsouli změny uvedené v usnesení církevního sněmu provedeny na nejbližším zasedání církevního zastupitelstva, nabývají účinnosti dnem následujícím po skončení zasedání církevního zastupitelstva. (3) Patriarcha je povinen neprodleně vyhlásit úplné znění dotyčného církevního řádu v Úředních zprávách církve. (4) Patriarcha je volen ve zvláštním zasedání církevního sněmu, svolaném pouze k tomuto účelu (čl.60); ze své funkce může být odvolán před uplynutím funkčního období usnesením nejméně třípětinové většiny přítomných členů církevního sněmu na jeho zvláštním zasedání, svolaném pouze k tomuto účelu za podmínek podle Organizačního řádu. Článek 53 (1) Církevní sněm je shromážděním náboženských obcí celé církve ze všech států, v nichž Církev československá husitská působí, a dalších účastníků s právem hlasovacím v této Ústavě uvedených (dále též jen „členové sněmu“). (2) Členy církevního sněmu ve smyslu odst. 1 s právem hlasovacím jsou: a) zvolení zástupci – laici ze všech náboženských obcí církve, po jednom zástupci na každé i započaté dva tisíce členů církve v seznamu náboženské obce, přičemž každá náboženská obec musí být zastoupena alespoň jedním svým zástupcem – laikem, b) faráři a další duchovní ustanovení v církvi (v náboženských obcích, při vikariátech, diecézních radách, při ústřední radě, či na jiných místech ustanovení), c) členové církevního zastupitelstva, d) členové ústřední rady, e) členové diecézních rad, f ) učitelé a asistenti Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, kteří jsou členy církve.

HLAVA IV. CELE K CÍ RKVE ORGÁNY C ELKU C ÍRKVE Článek 50 (1) Úkoly celocírkevní povahy, zejména úkoly naukové, zákonodárné (schvalování Ústavy, nauky církve a řádů ve výlučné působnosti sněmu) a úkoly schvalování dalších církevních řádů a předpisů (které nejsou vyhrazeny sněmu), dále úkoly správní a dozorčí, úkoly duchovní správy a další úkoly celocírkevní povahy plní církev těmito orgány: a) církevní sněm, b) církevní zastupitelstvo, c) církevní revizní finanční výbor, d) církevní kárný výbor, e) orgány duchovní správy církve. (2) Ústava, nauka církve a řády církve schválené církevním sněmem nebo církevním zastupitelstvem a další usnesení církevního sněmu a církevního zastupitelstva ve vnitřních záležitostech církve, včetně vymezení působnosti jednotlivých církevních orgánů, jsou závazné pro celou církev a pro její organizační jednotky, pokud v těchto církevních předpisech či usneseních není stanoveno jinak. Článek 51 (1) Veškeré pochybnosti a rozpory mezi církevními orgány, týkající se výkladu této Ústavy a všech řádů a dalších předpisů Církve československé husitské, rozhoduje s konečnou platností Právní rada zvolená církevním zastupitelstvem. (2) Právní rada dále rozhoduje ve věcech souladu nižších církevních řádů a předpisů s vyššími církevními řády a předpisy a s touto Ústavou a dále ve věcech souladu rozhodnutí církevních orgánů s těmito církevními předpisy.

(3) Na zasedání církevního sněmu jsou s hlasem poradním zváni a) členové církevního revizního finančního výboru, církevního kárného výboru a Právní rady, b) členové diecézních revizních finančních výborů a diecézních kárných výborů. (4) Církevní sněm svolává patriarcha, případně usnesením církevního zastupitelstva určený člen stálého předsednictva církevního zastupitelstva nejméně jednou za deset let. Církevní sněm musí být svolán vždy, požádá-li o to alespoň polovina diecézí usneseními svých diecézních shromáždění, ze shodných důvodů a s uvedením shodného návrhu pořadu jednání církevního sněmu; v takovém případě musí být církevní sněm svolán tak, aby se sněm sešel a zasedal nejpozději do šesti týdnů od doručení poslední z těchto žádostí do sídla Církve československé husitské. Pokud by patriarcha, případně usnesením církevního zastupitelstva určený člen stálého předsednictva, v těchto případech církevní sněm nesvolal, jsou oprávněny jej svolat společně diecézní rady, jejichž diecézní shromáždění o svolání církevního sněmu požádaly, anebo těmito diecézními radami pověřená diecézní rada, ve zkrácené lhůtě určené usnesením dotčených diecézních rad, ne kratší než 14 dnů. (5) Zasedání církevního sněmu je svoláváno oběžníkem doručeným všem náboženským obcím, církevním orgánům, jejichž členové jsou účastníky církevního sněmu a osobám, které jsou podle této Ústavy členy církevního sněmu nebo jsou na sněm zvány s hlasem poradním. Oběžník musí být odeslán nejpozději 4 týdny před konáním zasedání církevního sněmu a musí obsahovat údaje o datu, místu a hodině konání církevního sněmu a o jeho pořadu jednání. (6) Řádně svolané zasedání církevního sněmu je způsobilé jednat a usnášet se, je-li zastoupena alespoň polovina všech náboženských obcí alespoň jedním členem církevního sněmu. Není-li církevní sněm ve stanovenou hodinu způsobilý jednat a usnášet se, koná se sněm o 30 minut později za každého počtu členů, pokud tento počet přesahuje počet členů církevního zastupitelstva. Usnesení církevního sněmu se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů církevního sněmu, pokud tato Ústava nebo Organizační řád nevyžaduje vyšší kvalifikovanou většinu. Jednání církevního sněmu se řídí jednacím řádem, schvalovaným při zahájení prvního zasedání církevního sněmu; další zasedání církevního sněmu může tento jednací řád pozměnit, popřípadě přijmout nový jednací řád, usnesením nadpoloviční většiny přítomných členů církevního sněmu. (7) Církevní sněm se schází na svých jednotlivých zasedáních až do doby, kdy je jednání sněmu usnesením jeho členů prohlášeno za skončené. (8) Organizační řád může blíže upravit další působnost sněmu a podrobnosti pro jeho svolávání, jednání a rozhodování. CÍRKEVN Í ZASTUPITELSTVO Článek 54 (1) Církevní zastupitelstvo tvoří zástupci zvolení diecézními shromážděními a další účastníci s právem hlasovacím v této Ústavě uvedení (dále též jen „členové církevního zastupitelstva“). (2) Členy církevního zastupitelstva ve smyslu odst. 1 s právem hlasovacím jsou a) zástupci diecézí zvolení diecézními shromážděními podle článku 30 odst. 2 písm. g) a odst. 3 této Ústavy, b) členové a tajemníci ústřední rady, c) zástupce Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy – kněz Církve československé husitské. (3) Na jednání církevního zastupitelstva jsou zváni s hlasem poradním členové církevního revizního finančního výboru, církevního kárného výboru a Právní rady, dále duchovní a kazatelé ustanovení při ústřední radě. (4) Pro období mezi zasedáními církevního zastupitelstva volí církevní zastupitelstvo ze svého středu stálé předsednictvo církevního zastupitelstva podle Organizačního řádu. Článek 55 (1) Církevní zastupitelstvo v duchu poslání církve a v souladu s Ústavou schvaluje církevní řády a celocírkevní předpisy, pokud nejsou vyhrazeny církevnímu sněmu, rozhoduje všechny zásadní věci církve jako celku, pokud nejsou vyhrazeny sněmu, zejména též zásadní věci týkající se majetku a hospodaření církve, projednává zprávy ústřední rady o činnosti, rozpočtu a výsledcích hospodaření církve v příslušném státě, dále zprávy diecézních rad o činnosti, rozpočtu a výsledcích hospodaření jednotlivých diecézí, schválené diecézními shromážděními a stanoví výši základního (nejnižšího) ročního příspěvku členů církvi. Pečuje o celkové zájmy církve, o jednotu ve věcech věroučných, bohosloveckých a bohoslužebných a plní další úkoly v Ústavě výslovně uvedené. (2) Církevní zastupitelstvo volí na funkční období šesti let: a) předsedu a dalších osm až deset členů Právní rady, b) předsedu církevního revizního finančního výboru, který se zvolením stává členem tohoto výboru, c) předsedu církevního kárného výboru, který se zvolením stává členem tohoto výboru. (3) Pro volitelnost do funkcí uvedených v odst. 2 se obdobně použije článek 30 odst. 3 této Ústavy. (4) Církevní zastupitelstvo schvaluje statut ústřední rady, statut Právní rady a statut církevního revizního finančního výboru. Potvrzuje jednací řády těchto orgánů, jimi schválené.

a) přímo dotčeného církevního orgánu či člena církve na zrušení pravomocného rozhodnutí církevního orgánu pro jeho rozpor s církevními předpisy, b) kolektivních církevních orgánů na zrušení usnesení církevního orgánu, které je buď v rozporu s církevními předpisy, anebo bylo vydáno nepříslušným církevním orgánem, c) kolektivních církevních orgánů na zrušení nižšího církevního předpisu či jeho některých ustanovení pro rozpor s vyššími církevními řády a předpisy či s Ústavou. (2) Návrh Právní radě a) ve věci konkrétního rozhodnutí církevního orgánu podle odst. 1 písm. a) může podat církevní orgán či člen církve, jehož se přímo toto rozhodnutí týká, po vyčerpání předepsaného postupu v odvolacím řízení, a to nejpozději do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí, jinak právo na podání návrhu zaniká; b) ve věcech podle odst. 1 písm. b) může církevní orgán podat nejpozději do 3 měsíců od přijetí a v případě, že podléhá vyhlášení, od vyhlášení napadeného usnesení, jinak právo na podání návrhu zaniká; c) ve věcech podle odst. 1 písm. c) může církevní orgán podat kdykoliv v průběhu platnosti napadeného církevního předpisu. (3) Pokud Právní rada návrh neodmítne pro svoji nepříslušnost nebo z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání) navrhovatelem podle církevních předpisů, je oprávněna v projednávané věci a) při rozhodování podle odst. 2 písm. a) a b) pravomocné rozhodnutí či usnesení zrušit nebo potvrdit, b) při rozhodování podle odst. 2 písm. c) zrušit církevní předpis či některé z jeho ustanovení nebo návrh zamítnout. (4) Postup dotčených církevních orgánů při výkonu rozhodnuti Právní rady, popřípadě postup při jejich nečinnosti ve vztahu k rozhodnutí Právní rady a dále postup při jednání a rozhodování Právní rady, blíže upravuje Organizační řád a statut Právní rady schválený církevním zastupitelstvem.

Část třetí - Úkoly diecéze

Článek 27 POSTAVENÍ A ZÁKLADNÍ Ú KOLY DIECÉZE

HLAVA II. DIECÉZE

Článek 26 V ZNIK, ÚZEMNÍ ZMĚNY A ZÁNIK DIECÉZE

(1) Vznik diecéze a její územní působnost schvaluje církevní sněm.
(2) Diecézi tvoří náboženské obce určitého území.
(3) Ustavující diecézní shromáždění svolává patriarcha, který současně určuje pořad jednání. Na ustavujícím diecézním shromáždění vždy musí být zvolen biskup a další členové diecézní rady, dále předseda a další členové diecézního revizního finančního výboru.
(4) Územní změny diecézí schvaluje církevní zastupitelstvo usnesením, schváleným nejméně tříčtvrtinovou většinou členů církevního zastupitelstva, na základě návrhu zúčastněných diecézí, schváleného alespoň tříčtvrtinovou většinou členů zúčastněných diecézních shromáždění. Za územní změny se považuje změna územního obvodu diecéze, tj. připojení jedné či více náboženských obcí s jejich územním obvodem do jiné diecéze a převzetí práv a povinností s tím spojených.
(5) Zánik diecéze schvaluje církevní sněm na návrh diecézního shromáždění, schválený nejméně tříčtvrtinovou většinou členů diecézního shromáždění, u sloučení a splynutí na návrh diecézních shromáždění všech zúčastněných diecézí. Sněm je oprávněn rozhodnout o zániku diecéze či více diecézí z důležitých důvodů též z vlastního podnětu.
(6) K zániku diecéze může dojít a) sloučením s jinou územně sousedící diecézí, při němž slučovaná diecéze zaniká a právním nástupcem se stává diecéze, s níž byla zanikající diecéze sloučena, b) splynutím s jinou diecézí, při němž dosavadní diecéze či několik dosavadních diecézí zanikají a vzniká jediná nová diecéze, která je právním nástupcem diecézí, které takto splynuly,

(1) Diecéze uskutečňuje v rámci svého obvodu v součinnosti s náboženskými obcemi a vikariáty základní poslání církve uvedené v této Ústavě (čl. 2) a plní úkoly stanovené v této Ústavě a v církevních řádech. (2) Diecéze uskutečňuje a zajišťuje, kromě úkolů výslovně uvedených v jiných ustanoveních této Ústavy a v církevních řádech, tyto úkoly: a) pomáhá náboženským obcím a vikariátům svého obvodu při plnění poslání církve a dozírá na jejich plnění, dále dozírá na zachovávání této Ústavy a církevních řádů v činnosti náboženských obcí, vikariátů a jejich orgánů. Spolupracuje s ústřední radou na církevní výchovné a vzdělávací činnosti a na organizování a zajišťování církevně kulturních akcí, b) dozírá na činnost Farních úřadů při náboženských obcích, c) sdružuje finanční prostředky do společných diecézních finančních fondů a hospodaří s nimi; podrobnosti stanoví Hospodářský řád, d) ve své dozorčí hospodářské činnosti dozírá na hospodaření náboženských obcí a rozhoduje či schvaluje rozhodnutí orgánů náboženských obcí ve věcech uvedených v této Ústavě, v Organizačním řádu a v Hospodářském řádu, e) plní úkoly příslušející jinak zaměstnavateli ve vztahu k duchovním, působícím v územním obvodu diecéze podle Organizačního řádu a Řádu duchovenské služby, f ) spolupracuje na ekumenickém díle a rozvíjí ekumenické styky. (3) Diecéze je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet vstupovat do práv a povinností, nabývat majetek a nakládat s ním, sjednávat smlouvy s třetími osobami v souladu se svými úkoly, tato Ústava, Organizační řád a Hospodářský řád stanoví, pro která smluvní ujednání majetkové povahy je potřebný předchozí souhlas vyššího církevního orgánu, bez něhož je smluvní ujednání od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy). (4) Diecéze je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet sjednávat pracovněprávní vztahy se svými zaměstnanci. (5) Diecéze je oprávněna zřizovat právnické osoby podle platného právního řádu, zejména za účelem spolupráce při plnění poslání církve a při správě majetku; podrobnosti stanoví Organizační řád. (6) Organizační řád blíže upraví postavení a úkoly diecéze.

b) členové diecézního finančního výboru a členové diecézního kárného výboru, c) učitelé husitské teologie na Husitské teologické fakultě UK, kteří jsou členy Církve československé husitské a mají trvalé bydliště v obvodu diecéze. (4) Pokud by počet členů diecézního shromáždění podle odst. 2 písm. a) činil méně než dvacet členů, stanoví církevní zastupitelstvo výjimku z tohoto ustanovení.

ORGÁNY DIECÉZE

Článek 30

Článek 28 ZÁKLADNÍ ORGÁNY DIECÉZE

Diecéze má tyto orgány:
a) diecézní shromáždění,
b) diecézní radu,
c) diecézní revizní finanční výbor,
d) diecézní kárný výbor,
e) orgány duchovní správy v diecézi.

DIECÉZNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Článek 29

(1) Diecézní shromáždění je shromážděním zástupců náboženských obcí v územní působnosti diecéze a dalších účastníků s právem hlasovacím v této Ústavě uvedených (dále též jen „členové diecézního shromáždění“).
(2) Členy diecézního shromáždění ve smyslu odst. 1 s právem hlasovacím jsou
a) zvolení zástupci – laici ze všech náboženských obcí v obvodu diecéze, a to po jednom zástupci na každých započatých tisíc členů církve v seznamu náboženské obce, přičemž každá náboženská obec musí být zastoupena alespoň jedním svým zástupcem – laikem,
b) faráři a další duchovní ustanovení v jednotlivých náboženských obcích v působnosti diecéze,
c) duchovní ustanovení při diecézní radě,
d) členové diecézní rady a tajemníci diecézní rady,
e) zástupce Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, který je knězem Církve československé husitské a má trvalé bydliště v obvodu příslušné diecéze, povolaný usnesením diecézní rady příslušné diecéze.
(3) Na zasedání diecézního shromáždění jsou zváni s hlasem poradním
a) zástupci diecéze zvolení za členy církevního zastupitelstva, za členy ústřední rady, za členy církevního finančního výboru, církevního kárného výboru a členové Právní rady s trvalým bydlištěm v dané diecézi, duchovní a kazatelé ustanovení při ústřední radě s trvalým bydlištěm v dané diecézi,
(1) Diecézní shromáždění jako nejvyšší orgán diecéze projednává a rozhoduje v duchu poslání církve všechny zásadní věci diecéze jako celku, zásadní věci týkající se vikariátů a náboženských obcí, které jsou v působnosti diecéze, zejména též zásadní věci týkající se existence, činnosti a hospodaření, nabývání, převodu či zatížení nemovitého majetku, anebo týkající se obdobných zásadních záležitostí; schvaluje rozpočet diecéze, řádnou účetní závěrku a výsledky hospodaření diecéze, projednává rozpočty a výsledky hospodaření náboženských obcí a vikariátů, schválené jejich orgány.
(2) Diecézní shromáždění volí na funkční období v trvání šesti let
a) osm až dvanáct členů diecézní rady, s potřebným počtem náhradníků,
b) členy diecézního revizního finančního výboru v počtu šest až deset členů, s potřebným počtem náhradníků,
c) členy diecézního kárného výboru v počtu šesti členů, s potřebným počtem náhradníků,
d) člena ústřední rady z řad laiků za diecézi a náhradníka,
e) člena církevního revizního finančního výboru za diecézi a náhradníka,
f ) člena církevního kárného výboru za diecézi a náhradníka,
g) zástupce diecéze pro církevní zastupitelstvo a potřebný počet náhradníků tak, že na každých i započatých deset náboženských obcí v diecézi volí po jednom zástupci a náhradníku tak, aby počet duchovních zpravidla nepřesahoval polovinu počtu všech zástupců za diecézi a polovinu všech náhradníků zvolených v rámci diecéze.
(3) Volitelným do funkcí uvedených v odst. 2 je v den volby alespoň dvacetipětiletý, právně způsobilý, mravně a občansky bezúhonný člen církve z náboženské obce v územní působnosti diecéze. Bližší podmínky volitelnosti pro jednotlivé funkce stanoví Organizační řád.
(4) Biskup je volen ve zvláštním zasedání diecézního shromáždění, svolaném pouze k tomuto účelu (čl. 42); ze své funkce může být odvolán před uplynutím funkčního období usnesením nejméně třípětinové většiny přítomných členů diecézního shromáždění, na jeho zvláštním zasedání, svolaném pouze k tomuto účelu za podmínek podle Organizačního řádu.
(5) Diecézní shromáždění schvaluje statut diecézní rady a statut diecézního revizního finančního výboru, dále potvrzuje jednací řády těchto orgánů, jimi schválené.
(6) Diecézní shromáždění svolává diecézní rada podle potřeby, nejméně však jednou za rok, vždy nejpozději do 31. května běžného roku. Diecézní shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o svolání z vážných důvodů ústřední rada s uvedením jmenovitých důvodů a s návrhem pořadu jednání, dále požádá-li o svolání nejméně jedna třetina z celkového počtu náboženských obcí v diecézi na základě usnesení, přijatých shromážděními náboženských obcí. V těchto případech musí být diecézní shromáždění svoláno nejpozději do 60 dnů od doručení žádosti o svolání. Svolání diecézního shromáždění se děje oběžníkem doručeným všem náboženským obcím v působnosti diecéze, církevním orgánům, jejichž členové jsou členy diecézního shromáždění, a osobám, které jsou podle této Ústavy členy diecézního shromáždění nebo jsou na diecézní shromáždění zvány s hlasem poradním. Oběžník musí být odeslán nejpozději 4 týdny před datem konání diecézního shromáždění a musí v něm být uvedeno datum, místo a hodina konání a pořad jednání diecézního shromáždění.
(7) Řádně svolané diecézní shromáždění je způsobilé jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Není-li ve stanovenou hodinu způsobilé diecézní shromáždění jednat a usnášet se, koná se diecézní shromáždění za každého počtu jeho členů o 30 minut později, pokud tento počet alespoň přesahuje počet členů diecézní rady; takové shromáždění však nemůže rozhodovat o územní změně či o zániku diecéze. Usnesení diecézního shromáždění se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud tato Ústava nebo Organizační řád nevyžaduje vyšší kvalifikovanou většinu. Diecézní shromáždění jedná podle jednacího řádu, schváleného v úvodu jeho zasedání.
(8) Organizační řád církve může upravit další působnost diecézního shromáždění, dále podrobnosti pro jeho svolávání, jednání a rozhodování.

DIECÉZNÍ RADA
Článek 31

(1) Diecézní rada je správním, výkonným a dozorčím orgánem diecéze. Zejména pečuje o křesťanský život a naplňování poslání církve v diecézi, provádí usnesení diecézního shromáždění a vyšších církevních orgánů a zajišťuje běžné záležitosti v působnosti diecéze. Dozírá na plnění úkolů v činnosti náboženských obcí a je jim přitom nápomocná. Schvaluje usnesení orgánů náboženské obce v zásadních věcech majetkové a organizační povahy uvedená v této Ústavě, v Organizačním řádu a v Hospodářském řádu a předem schvaluje právní úkony rady starších v těchto věcech. Rozhoduje o zřízení a zrušení vikariátů, určuje či mění jejich územní působnost, napomáhá v jejich činnosti a na jejich činnost dozírá.
(2) Diecézní rada ustanovuje, převádí či překládá a z funkce odvolává faráře, další duchovní a kazatele v náboženských obcích po předchozím projednání v příslušné náboženské obci a dále duchovní při diecézní radě (čl.10 odst. 2 této Ústavy), schvaluje pověření duchovního k výkonu duchovenské činnosti ve veřejné sféře a toto pověření odnímá, schvaluje pověření k vymezenému výkonu duchovenských činností (čl. 11 této Ústavy), a to způsobem a za podmínek uvedených v této Ústavě a v Řádu duchovenské služby.
(3) Diecézní rada je oprávněna z vlastního podnětu nebo na návrh diecézního revizního finančního výboru pozastavit (sistovat) výkon usnesení orgánu náboženské obce a vyžadovat jeho změnu či zrušení, pokud je takové usnesení v rozporu s Ústavou, církevními řády nebo s usneseními k tomu příslušných církevních orgánů, anebo je v rozporu s právními předpisy. Proti rozhodnutí diecézní rady je přípustné odvolání k ústřední radě, jejíž rozhodnutí je konečné. Nebude-li orgánem náboženské obce učiněna náprava podle pravomocného rozhodnutí v přiměřené lhůtě, určené v rozhodnutí, je diecézní rada oprávněna předložit Právní radě návrh na zrušení sistovaného usnesení orgánu náboženské obce.

Článek 32

Diecézní rada je statutárním orgánem diecéze, který je oprávněn činit ve všech věcech právní úkony diecéze; jsou-li právní úkony diecéze vázány podle této Ústavy nebo podle Organizačního řádu či podle Hospodářského řádu na souhlas vyššího církevního orgánu, může je diecézní rada učinit teprve po doručení tohoto souhlasu, jinak jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy).

Článek 33

(1) Členy diecézní rady jsou biskup, který je jejím předsedou, a další členové zvolení diecézním shromážděním (článek 30 odst. 2 písm. a) této Ústavy), z nichž alespoň polovina musí být laici. Do zasedání diecézní rady je vždy zván zástupce diecézního revizního finančního výboru, který má hlas poradní.
(2) Diecézní rada se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, na němž zvolí z řad svých členů – laiků místopředsedu diecézní rady a finančního zpravodaje, popřípadě další funkcionáře diecézní rady; členové diecézní rady složí do rukou svého předsedy – biskupa, popřípadě do rukou místopředsedy slib věrného a odpovědného plnění úkolů, svěřených diecézní radě Ústavou a církevními řády.
(3) Řádně svolaná diecézní rada je způsobilá jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných, pokud tato Ústava, Organizační řád nebo Hospodářský řád neurčuje požadavek vyšší kvalifikované většiny.
(4) Za diecézní radu jménem diecéze jedná biskup jako předseda diecézní rady a v jeho zastoupení místopředseda nebo jiný diecézní radou pověřený její člen. V běžných věcech duchovní správy, vyjma svěcení kněžstva, zastupuje dočasně nepřítomného biskupa usnesením diecézní rady pověřený člen diecézní rady – farář, případně biskupem pověřený vikář; pověření může případně udělit diecézní rada. Písemnosti hospodářské povahy, jako jsou smlouvy a podobně, podepisují společně biskup, místopředseda a finanční zpravodaj diecézní rady; je-li některý z nich dočasně nepřítomen, podepisuje za něho jiný usnesením diecézní rady pověřený člen diecézní rady. Smlouvy mandátní, smlouvy o zastupování, plné moci a podání ke správním, soudním, či jiným orgánům podepisují nejméně dva zástupci statutárního orgánu; nemůže-li některý z nich přijaté usnesení podepsat, podepisuje jiný, diecézní radou usnesením určený její člen. Nebudou-li tyto písemnosti předepsaným způsobem podepsány, jsou právní úkony v nich obsažené od počátku neplatné. Pokud se podle této Ústavy, Organizačního řádu církve nebo Hospodářského řádu vyžaduje pro právní úkon diecézní rady souhlas vyššího církevního orgánu (čl. 32 této Ústavy), je bez tohoto souhlasu právní úkon od počátku neplatný též vůči třetím osobám i v případě, že byl platně diecézní radou podepsán.
(5) K plnění svých úkolů a úkolů diecéze může diecézní rada zřizovat komise diecézní rady (diecéze), které jsou poradními a iniciativními orgány diecézní rady a jsou jim svěřovány dílčí úkoly. Podrobnosti o zřizování komisí a zásadách jejich činnosti upravuje Organizační řád.

Článek 34

Organizační řád, Hospodářský řád a Řád duchovenské služby upravuje blíže působnost diecézní rady a způsob jejího usnášení; Organizační řád též blíže upravuje způsob svolávání a jednání diecézní rady.

DIECÉZNÍ REVIZNÍ FINANČNÍ VÝBOR
Článek 35

Diecézní revizní finanční výbor je kontrolním orgánem diecéze, který provádí kontrolu hospodaření diecéze a náboženských obcí. Není podřízen ani nadřízen diecézní radě a za svou činnost odpovídá pouze diecéznímu shromáždění. Na ustavující schůzi zvolí diecézní revizní finanční výbor svého předsedu a místopředsedu a složí do rukou svého předsedy popř. místopředsedy slib věrného a odpovědného plnění úkolů svěřených tomuto výboru Ústavou a církevními řády.

Článek 36

Diecézní revizní finanční výbor se vyjadřuje k důležitým hospodářským záležitostem projednávaným diecézní radou nebo diecézním shromážděním. Provádí kontrolu řádné účetní závěrky diecéze a kontrolu jejího hospodaření a vyjadřuje k nim stanovisko na zasedání diecézní rady a diecézního shromáždění. Vyjadřuje se k návrhu rozpočtu předkládaného k projednání diecéznímu shromáždění. Je oprávněn navrhovat diecézní radě nebo diecéznímu shromáždění návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků a vyžadovat zprávu o plnění těchto opatření. Organizační řád, popřípadě Hospodářskýřád blíže stanoví působnost, svolávání, jednání a usnášení diecézního revizního finančního výboru.

DIECÉZNÍ KÁRNÝ VÝBOR
Článek 37

(1) Diecézní kárný výbor je orgánem diecéze, který: a) projednává a rozhoduje v kárných záležitostech vedených proti členům církve, duchovním, kazatelům i laikům v územní působnosti diecéze, vyjma kárných řízení týkajících se biskupa. Proti rozhodnutím diecézního kárného výboru je odvolacím orgánem církevní kárný výbor, vyjma případů, kdy je rozhodnutí diecézního kárného výboru konečné, b) je odvolacím org ánem proti rozhodnutím biskupa učiněným vůči duchovním podle čl. 41 této Ústavy; v těchto věcech je rozhodnutí diecézního kárného výboru konečné. (2) Pro ustavující schůzi diecézního kárného výboru se použije obdobně ustanovení čl. 35 této Ústavy.

Článek 38

(1) Kárné řízení se zahajuje buď na návrh orgánu náboženské obce nebo diecéze, anebo z vlastního podnětu diecézního kárného výboru. Kárné řízení lze zahájit nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se diecézní kárný výbor o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy bylo k árné provinění spácháno.
(2) Blíže je působnost diecézních kárných výborů, jejich svolávání, jednání a rozhodování a druhy kárných opatření diecézními kárnými výbory ukládaných, stanoveno v Kárném řádu.

VIKARIÁTY
Článek 39

Vikariáty jsou organizační jednotky diecéze bez právní subjektivity; jejich postavení, působnost a org ány upravuje Organizační řád. Vikariáty zřizuje či zrušuje a jejich územní působnost stanoví či mění diecézní rada v souladu s Organizačním řádem.

DUCHOVNÍ S PRÁVA V DIECÉZI

Článek 40 VEDENÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY V PŮSOBNOSTI DIECÉZE

(1) Vedení duchovní správy v územním obvodu diecéze přísluší biskupovi.

(2) Vedení duchovní správy jsou podřízeni všichni duchovní a kazatelé v územní působnosti diecéze, ať ustanovení či pověření v náboženských obcích nebo při diecézi, anebo pověření k výkonu duchovenské služby v rámci diecéze ve veřejné sféře. (3) Záležitosti duchovní správy projednává též diecézní synoda duchovních, která je jako poradní a iniciativní orgán diecéze shromážděním všech duchovních, včetně osob pověřených k výkonu některých duchovenských činností (čl.11 této Ústavy) v rámci diecéze; na jednání synody je zván patriarcha církve. Synodu svolává biskup. B ISKUP Článek 41

(2) Volitelným je duchovní splňující podmínky obecné a zvláštní způsobilosti podle této Ústavy (čl.10 odst.1) a podle Organizačního řádu, který vykonává v roce volby alespoň po dobu deseti let po sobě jdoucích od kněžského svěcení duchovenskou službu v církvi, včetně služby z pověření církve ve veřejné sféře či funkce učitele Husitské teologické fakulty UK, a v roce volby nepřesáhne věk šedes áti pěti let.
(3) Biskup může být volen do své funkce i opakovaně.
(4) Postup volebního řízení upravuje Organizační řád.
(5) Postup zřizování biskupa a uvedení v úřad upravuje Řád duchovenské služby.

Článek 43

(1) Biskup je v čele duchovní správy v diecézi s právy a povinnostmi duchovního správce v celé diecézi; vede duchovní správu a je ve věcech duchovní správy nadřízen všem duchovním a kazatelům ustanoveným v rámci diecéze (čl. 40 odst. 2 této Ústavy). Je předsedou diecézní rady.
(2) Biskup vede a plní v diecézi úkoly duchovní správy, vykonává pastýřskou péči, udílí svátost biřmování a s předchozím souhlasem příslušné ústřední rady udílí svátost svěcení kněžstva. Vykonává řídící a dozorčí činnost uloženou v oblasti duchovní správy diecézím a diecézním radám, jmenuje do funkce vik áře, určuje jejich působnost v duchovní správě a z funkce je odvolává.
(3) Biskup je oprávněn duchovnímu nebo kazateli uložit opatření za porušení služební povinnosti při výkonu funkce, a to způsobem a za podmínek podle Řádu duchovenské služby. Proti rozhodnutí biskupa je přípustné odvolání k diecéznímu kárnému výboru podle Kárného řádu.
(4) Biskup je oprávněn z důvodů závažnějšího a opakovaného porušení služebních povinností duchovního nebo kazatele v rámci územní působnosti diecéze, po předchozích pravomocně uložených alespoň dvou opatřeních podle odst. 3, předložit diecézní radě návrh na odvolání duchovního nebo kazatele z funkce bez současného návrhu na skončení služebního poměru (dále „zproštění služby“), jestliže porušování povinností nedosahuje závažnosti vyžadující skončení služebního poměru. Proti rozhodnutí diecézní rady o zproštění služby je přípustné odvolání k ústřední radě, jejíž rozhodnutí je konečné. Bližší podmínky a postup a další personální náležitosti spojené se zproštěním služby upravuje Řád duchovenské služby.

Článek 42

(1) Biskup je volen ve zvláštním zasedání diecézního shromáždění, svolaném pouze k tomuto účelu, na funkční období sedmi let.

(1) Nemůže-li biskup dočasně vykonávat svou činnost, je zastupován způsobem uvedeným v čl. 33 odst. 4 této Ústavy.
(2) Uprázdní-li se z trvalých důvodů funkce biskupa před uplynutím jeho funkčního období, pověří diecézní rada správou diecéze ve funkci označené jako „správce diecéze“ některého z vikářů nebo jiného duchovního, kteří mají způsobilost jinak vyžadovanou pro volbu biskupa; může jej též z funkce odvolat. Správce diecéze má všechna práva a povinnosti biskupa, vyjma svěcení kněžstva; má rovněž práva a povinnosti předsedy diecézní rady. Diecézní rada je povinna v nejbližší možné době svolat zasedání diecézního shromáždění ke zvolení nového biskupa.

Článek 44

Organizační řád a Řád duchovenské služby blíže upravuje záležitosti duchovní správy v diecézi, včetně působnosti synody duchovních a účasti duchovních, kteří z funkce duchovního odešli do důchodu, na jednání synody, popř. na jednání některých dalších diecézních církevních orgánů.

Článek 45
ÚŘAD DIECÉZE

Organizační řád upravuje působnost úřadů diecézí, které především vykonávají odborné, organizační a správní úkoly k zajištění činnosti diecézních orgánů a metodickou pomoc orgánům náboženských obcí. Tyto úřady nemohou nahrazovat působnost diecézních církevních orgánů stanovenou v Ústavě a v církevních řádech; za podmínek a v rozsahu uvedeném v Organizačním řádu, mohou příslušní vedoucí pracovníci úřadů činit některé běžné právní úkony jménem diecéze, pokud jsou nezbytné pro běžný chod úřadu, nemohou však činit právní úkony příslušející diecézním církevním orgánům.

Podkategorie

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

Žádné události

                          -- reklama --

r pisne

125x125

psyche


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde