PD CCSH

Orgány diecéze

DIECÉZNÍ RADA (funkční období: 16. 3. 2014 - 15. 3. 2020):

Doc. ThDr. David Tonzar, Th.D.
Mgr. Jan Kohout, Ph.D.
Mgr. Daniel Majer
Mgr. Eva Mikulecká
Bc. Ivan Bařinka
Mgr. Ema Blažková
Mgr. Vladimír Moravec
ing. Mgr. Martin Mašita
Marie Hlavsová
Jan Boček
Mgr. Martin Samuel Charvát
PhDr. Boris Kobrle
Oldřich Nováček

Členové Diecézního revizního finančního výboru (funkční období 1. 10. 2018 – 30. 9. 2024):

Emílie Bubeníková
Ing. Michaela Gajdáčková
Ilona Holcová
Ing. Miroslava Studenovská
Mgr. Šárka Kubínová
ses. Petra Anne-Marie Kotková
ses. Marie Hánová
Mgr. Eva Mlezivová
Ing. Martina Hájková
ses. Hana Kašparová

Členové Diecézního kárného výboru (funkční období 1. 10. 2018 – 30. 9. 2024):

Mgr. Jan Daniel Došek
Mgr. Kateřina Poláková
Mgr. Lubomír Polinský
Jana Skořepová, DiS.
Mgr. Adéla Dluhošová
MUDr. Richard Krombholz
PhDr. Václav Červenka (náhradník)

Členové Církevního zastupitelstva zvolení za Pražskou diecézi CČSH (funkční období 1. 10. 2018 – 30. 9. 2024):

Mgr. Růžena Adamová
Mgr. Nelli Echtnerová
RNDr. Jan Jandus
Mgr. Jan Kohout, Ph.D.
JUDr. Jindřich Pelouch
Jana Skořepová, DiS.
JUDr. Jan Slunečko
Vojtěch Velíšek
Ing. Mgr. Martin Mašita
Mgr. Libuše Roytová
ses. Marie Hánová
Mgr. Martin Charvát (náhradník)
Mgr. Kateřina Ortmanová (náhradnice)

Členové Církevního kárného výboru zvolení za Pražskou diecézi CČSH (funkční období 1. 10. 2018 – 30. 9. 2024):

Mgr. Kateřina Poláková
JUDr. Stanislav Bernard (náhradník)

Členové Církevního revizního finančního výboru zvolení za Pražskou diecézi CČSH (funkční období 1. 10. 2018 – 30. 9. 2024):

Mgr. Eva Mlezivová
Ing. Martina Hájková (náhradnice)

Karel Bican Mgr.

Mgr. Karel Bican

sedmý biskup pražské dicéíze Církve československé husitské (pátý samostatný) se narodil v Praze 25. dubna 1951. Po asbolvovní pražského gymnízia Na Kocábě (1972–1976) vystudoval Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze (1976–1982). Již během studia byl v roce 1978 ustanoven pomocným duchovním náboženské obce Dejvice. Po přijetí kněžského svěcení X?.X?.1980? by ustanoven farářem náboženské obce Mnichovice. V letech 1984–1985 sloužil jako farář v náboženské obci Hostivice. Zároveň byl v letech 1982–1984 ustanoven vikářem Benešovskéhop vikariátu. V letech 1994–1998 studoval na Husitské teologické fakultě UK obor psychosociální vědy a pedagogika. V letech 1989–1999 působil také jako vikář Kolínského vikariátu. Od roku 1985 spravuje jako farář náboženskou obec Kutná Hora.

Číst dál...Pražským biskupem Církve československé husitské byl poprvé zvolen 18. září 1999, do úřadu byl uveden 2. září téhož roku. Během svého působení ve funcki biskupa spoluzaložil Církevní základní uměleckou školu Harmonie, stál u zrodu Husitského centra, o.p.s., Dětského domu v Dubenci a podporoval i vznik Mateřské i základní školy Archa v Petroupimi. Podporoval činnost církve v sociálních, kulturních i obecně prospěšných aktivitách. Pro své druhé volební období byl zvolen X?. března 2006. Na svoji funkci po kontroverzní aféře rezignoval 18. listopadu 2007.

V současné době působí jako farář náboženské obce Kutná Hora, vyučuje jako pedagog na Husově Institutu teologických studií, na Vysokej škole zdravotníctva a sociálnej péče sv. Alžebety a jako externí pedagog na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. V rámci náboženské obce založil v Kutné Hoře intervenční psychologické centrum kde pracuje jako psychlog.

 

Historie pražské diecéze

Episkopát pražské diecéze měl jednu osobitost. Patriarchové v prvých desetiletích církve byli zároveň pražskými biskupy.

Číst dál...Prvým patriarchou- biskupem byl Dr. Karel Farský. Jeho biskupství započalo dnem 6. ledna 1925. Jak píše o zřizování prof. Dr. M. Kaňák v knize Znamení kříže a kalicha (str. 104): „slavnostní kazatel farář Janeš mohl hovořit zcela oprávněně o církvi československé jako o vlastním díle Dr. Farského". V pamětních knihách náboženských obcí lze číst o bezpočtu informativních přednášek a bohoslužeb, nejednou sloužených pod širým nebem, které Dr. Farský vykonal. Jeho charakteristická osobnost se projevovala v každém směru tvořící se církve. Vypracoval jedinečné základy nové cesty za Kristem v nové církvi, pro kterou připravil vlastní Liturgii, Zpěvník, učebnice, pracoval na článcích a kázal (kázání byla vydána např. ve sbírce Postily). Dr. Karla Farského vyčerpávaly cesty a velké úsilí, které věnoval dílu církve. Cestoval například 30. srpna 1925 na ekumenickou konferenci do Stockholmu a 7. prosince téhož roku ještě do USA. Církev s velkým zármutkem ztratila svého prvního biskupa-patriarchu Farského 12. 6. 1927.

Číst dál...Nástupcem prvního patriarchy Farského a tudíž i pražským biskupem byl zvolen východočeský biskup Dr. Gustav Adolf Procházka (1928 - 1942). Úřadu se ujal 1. 3. 1928. Již tehdy měla CČSH 194 náboženské obce a z nich 171 volila br. Procházku. Značný díl těchto hlasů pocházel z pražské, tehdy západočeské diecéze. Volilo se velmi demokraticky a levně - každá náboženská obec písemně oznámila ústředí církve, koho zvolila. Dr. Gustav Adolf Procházka byl dynamickou osobností s novinářským nadáním. Kromě pokračování v ekumenických snaženích se zasloužil o hospodářskou stabilitu církve. Nejen tím, že uhájil státní dotace na platy duchovních, ale podařilo se mu značně oddlužit sbory církve, jimž někdy hrozilo, že budou zabaveny. Pražská diecéze si může přičíst k historickým vkladům, že byla první, která podpořila osobitý bohoslovecký směr Farského proti orientaci pravoslavné a že se výrazně podílela na pokračování 1. sněmu ve dnech 28. - 30. března 1931 a na jednomyslném přijetí Kalousova a Spisarova Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé i Ústavy církve československé. Církev se tak jasně za patriarchátu Gustava Procházky profilovala bohoslovecky i právně.

 Úmrtí Dr. Gustava Adolfa Procházky 9. února 1942, a to, že německé protektorátní úřady zakázaly volbu nového patriarchy a biskupa, způsobilo složité provizorium. Správcem diecéze se stal nedoceněný a statečný Jan Lomoz, který zde působil do svého zatčení v roce 1944.

Jeho místo zaujal tehdejší správce církve slezský biskup Ferdinand Stibor. Pražská diecéze tak přijala jako správce biskupa Stibora. Možná i toto se brzy po ukončení II. světové války stalo podnětem pro oddělení funkce biskupa pražského od funkce patriarchy celé církve.


Samostatní biskupové pražské diecéze

Číst dál...Biskup pražské diecéze a pozdější patriarcha Dr. Miroslav Novák (1946 - 1962) převyšoval své okolí mimořádnými jazykovými schopnostmi i společenským vystupováním. Byl po určitou dobu profesorem vědy starozákonní na Husově fakultě, též vynikajícím znalcem staroegyptského jazyka. Jako mladý profesor náboženství se živě účastnil činnosti Společnosti Farského a práce s mládeží. Jevil se být předurčen k diplomatickému poslání. Prostoru k církevní diplomacii nebylo mnoho, když byla bezprostředně po květnu 1945 uvalena na CČS tzv. Ústřední národní správa. Okolnosti, jež k ní vedly, nelze zachytit v této krátké charakteristice. I když o pět let později se takový politický vliv uplatnil ve všech církvích ČSR, nelze zakrývat, že působení Ústřední národní správy CČS způsobilo ochlazení vztahu mnoha našich věřících k církvi.

Episkopát Dr. Miroslava Nováka je ozdoben mnohostrannou prezentací naší církve na mezinárodním fóru, budováním náboženských obcí v českém pohraničí, získáním vlastní budovy diecézní rady i oddělením plzeňské diecéze.

Dr. Josef Kupka (1962 - 1982), druhý samostatný biskup pražské diecéze, zůstal v očích těch, kdo „pod ním sloužili", starostlivým otcem se vším všudy, někdy i s káráním, ale jeho starostlivost a píle byly příkladné. Přestože Kupkův episkopát nebyl tak zasažen perzekucemi, zatýkáním a povoláváním duchovních do Pomocných technických praporů (PTP), jako tomu bylo v padesátých letech, přece za jeho působení prošli mnozí z duchovenského sboru těžkým životním obdobím.

Třetí samostatný biskup pražské diecéze Mgr. Miroslav Durchánek (1982 - 1988) oplýval i uměleckým nadáním. Byl velmi literárně nadán a působil i na tiskovém odboru ústřední rady. Rád zpíval křesťanské songy doprovázeje se na kytaru. Vždy udivoval vynikající znalostí Písma, i jako debatér. Udržoval živé styky s německými teology a jejich pracovními skupinami. Samozřejmě nebyl ušetřen problémů s ustanovováním duchovních a vybalancování těžkých životních rozhodnutí. Před rokem 1989 však takovým rozhodovacím procesům byli vystaveni všichni církevní představitelé, kteří zůstali v tehdejším Československu.

Od svého zvolení v září 1989, zastával až do 2. 10. 1999 biskupský úřad čtvrtý samostatný biskup Mgr. René Hradský (1989 - 1999), působící do té doby jako farář v Praze Horních Počernicích. Byl znám svou prací s mládeží, kterou konal již v době totality. Působil otcovsky, káral i napomínal, ale snažil se též o podchycení nových duchovních vyrůstajících na Husitské teologické fakultě Karlovy univerzity. Společně se současným biskupem Tonzarem také vedl seminář uvádějící začínající bohoslovce do studia teologie. Po ukončení svého episkopátu nastoupil do služby faráře v náboženské obci Benátky nad Jizerou.

V letech 1999 - 2007 byl pražským biskupem Mgr. Karel Bican (1999 - 2007), který spoluzaložil Církevní základní uměleckou školu Harmonie, stál u zrodu Husitského centra, o.p.s., Dětského domu v Dubenci a podporoval i vznik Mateřské i základní školy Archa v Petroupimi. Podporoval činnost církve v sociálních, kulturních i obecně prospěšných aktivitách. V roce 2007 abdikoval na svou funkci.

16. 2. 2008 byl šestým samostatným pražským biskupem zvolen Doc. ThDr. David Tonzar, Th. D. (2008 - dosud)

K historii diecéze

Číst dál...Episkopát pražské diecéze měl jednu osobitost. Patriarchové v prvých desetiletích církve byli zároveň pražskými biskupy. Prvým patriarchou- biskupem byl Dr. Karel Farský. Jeho biskupství započalo dnem 6. ledna 1925. Jak píše o zřizování prof. Dr. M. Kaňák v knize Znamení kříže a kalicha (str. 104): „slavnostní kazatel farář Janeš mohl hovořit zcela oprávněně o církvi československé jako o vlastním díle Dr. Farského". V pamětních knihách náboženských obcí lze číst o bezpočtu informativních přednášek a bohoslužeb, nejednou sloužených pod širým nebem, které Dr. Farský vykonal. Jeho charakteristická osobnost se projevovala v každém směru tvořící se církve. Vypracoval jedinečné základy nové cesty za Kristem v nové církvi, pro kterou připravil vlastní Liturgii, Zpěvník, učebnice, pracoval na článcích a kázal (kázání byla vydána např. ve sbírce Postily). Dr. Karla Farského vyčerpávaly cesty a velké úsilí, které věnoval dílu církve. Cestoval například 30. srpna 1925 na ekumenickou konferenci do Stockholmu a 7. prosince téhož roku ještě do USA. Církev s velkým zármutkem ztratila svého prvního biskupa-patriarchu Farského 12. 6. 1927.


Číst dál...Nástupcem prvního patriarchy Farského a tudíž i pražským biskupem byl zvolen východočeský biskup Dr. Gustav Adolf Procházka (1928 - 1942). Úřadu se ujal 1. 3. 1928. Již tehdy měla CČSH 194 náboženské obce a z nich 171 volila br. Procházku. Značný díl těchto hlasů pocházel z pražské, tehdy západočeské diecéze. Volilo se velmi demokraticky a levně - každá náboženská obec písemně oznámila ústředí církve, koho zvolila. Dr. Gustav Adolf Procházka byl dynamickou osobností s novinářským nadáním. Kromě pokračování v ekumenických snaženích se zasloužil o hospodářskou stabilitu církve. Nejen tím, že uhájil státní dotace na platy duchovních, ale podařilo se mu značně oddlužit sbory církve, jimž někdy hrozilo, že budou zabaveny. Pražská diecéze si může přičíst k historickým vkladům, že byla první, která podpořila osobitý bohoslovecký směr Farského proti orientaci pravoslavné a že se výrazně podílela na pokračování 1. sněmu ve dnech 28. - 30. března 1931 a na jednomyslném přijetí Kalousova a Spisarova Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé i Ústavy církve československé. Církev se tak jasně za patriarchátu Gustava Procházky profilovala bohoslovecky i právně.


Číst dál...Úmrtí Dr. Gustava Adolfa Procházky 9. února 1942, a to, že německé protektorátní úřady zakázaly volbu nového patriarchy a biskupa, způsobilo složité provizorium. Správcem diecéze se stal nedoceněný a statečný Jan Lomoz, který zde působil do svého zatčení v roce 1944.


 Jeho místo zaujal tehdejší správce církve slezský biskup Ferdinand Stibor. Pražská diecéze tak přijala jako správce biskupa Stibora. Možná i toto se brzy po ukončení II. světové války stalo podnětem pro oddělení funkce biskupa pražského od funkce patriarchy celé církve.


Samostatní biskupové pražské diecéze

Číst dál...Biskup pražské diecéze a pozdější patriarcha Dr. Miroslav Novák (1946 - 1962) převyšoval své okolí mimořádnými jazykovými schopnostmi i společenským vystupováním. Byl po určitou dobu profesorem vědy starozákonní na Husově fakultě, též vynikajícím znalcem staroegyptského jazyka. Jako mladý profesor náboženství se živě účastnil činnosti Společnosti Farského a práce s mládeží. Jevil se být předurčen k diplomatickému poslání. Prostoru k církevní diplomacii nebylo mnoho, když byla bezprostředně po květnu 1945 uvalena na CČS tzv. Ústřední národní správa. Okolnosti, jež k ní vedly, nelze zachytit v této krátké charakteristice. I když o pět let později se takový politický vliv uplatnil ve všech církvích ČSR, nelze zakrývat, že působení Ústřední národní správy CČS způsobilo ochlazení vztahu mnoha našich věřících k církvi.

Episkopát Dr. Miroslava Nováka je ozdoben mnohostrannou prezentací naší církve na mezinárodním fóru, budováním náboženských obcí v českém pohraničí, získáním vlastní budovy diecézní rady i oddělením plzeňské diecéze.


Dr. Josef Kupka (1962 - 1982), druhý samostatný biskup pražské diecéze, zůstal v očích těch, kdo „pod ním sloužili", starostlivým otcem se vším všudy, někdy i s káráním, ale jeho starostlivost a píle byly příkladné. Přestože Kupkův episkopát nebyl tak zasažen perzekucemi, zatýkáním a povoláváním duchovních do Pomocných technických praporů (PTP), jako tomu bylo v padesátých letech, přece za jeho působení prošli mnozí z duchovenského sboru těžkým životním obdobím.


Třetí samostatný biskup pražské diecéze Mgr. Miroslav Durchánek (1982 - 1988) oplýval i uměleckým nadáním. Byl velmi literárně nadán a působil i na tiskovém odboru ústřední rady. Rád zpíval křesťanské songy doprovázeje se na kytaru. Vždy udivoval vynikající znalostí Písma, i jako debatér. Udržoval živé styky s německými teology a jejich pracovními skupinami. Samozřejmě nebyl ušetřen problémů s ustanovováním duchovních a vybalancování těžkých životních rozhodnutí. Před rokem 1989 však takovým rozhodovacím procesům byli vystaveni všichni církevní představitelé, kteří zůstali v tehdejším Československu.


Od svého zvolení v září 1989, zastával až do 2. 10. 1999 biskupský úřad čtvrtý samostatný biskup Mgr. René Hradský (1989 - 1999), působící do té doby jako farář v Praze Horních Počernicích. Byl znám svou prací s mládeží, kterou konal již v době totality. Působil otcovsky, káral i napomínal, ale snažil se též o podchycení nových duchovních vyrůstajících na Husitské teologické fakultě Karlovy univerzity. Společně se současným biskupem Tonzarem také vedl seminář uvádějící začínající bohoslovce do studia teologie. Po ukončení svého episkopátu nastoupil do služby faráře v náboženské obci Benátky nad Jizerou.


V letech 1999 - 2007 byl pražským biskupem Mgr. Karel Bican (1999 - 2007), který spoluzaložil Církevní základní uměleckou školu Harmonie, stál u zrodu Husitského centra, o.p.s., Dětského domu v Dubenci a podporoval i vznik Mateřské i základní školy Archa v Petroupimi. Podporoval činnost církve v sociálních, kulturních i obecně prospěšných aktivitách. V roce 2007 abdikoval na svou funkci.


16. 2. 2008 byl šestým samostatným pražským biskupem zvolen Doc. ThDr. David Tonzar, Th. D.

Mapa diecéze

Základní organizační jednotkou je náboženská obec (jako právnická osoba). Je tvořena příslušníky majícími bydliště v jejím územním obvodu. (V jednotlivých případech může si příslušník zvolit členství v jiném sboru, pokud k němu chová užší osobní vztah jako sobě nejbližšímu společenství.) CČSH notlivých je převážně tzv. diasporní církví, s náboženskými obcemi zabírajícími často území zhruba jednoho dvou okresů.

Číst dál...

Podpora

Svoji podporu můžete vyjádřit jakýmkoli způsobem uznáte za vhodné. Od vložení odkazu na své webové stránky, či stránky Vaší organizace, blogy, sociální sítě apod., zapojením se do diskuzí až po peněžitý příspěvek.

Číst dál...

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

24.květen 2019, pá, 17:00 - 23:00
Noc kostelů v Plaňanech

Nově ve fotogalerii

                          -- reklama --

r pisne

125x125

psyche


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde