PD CCSH

PDF verze ke stažení

Ústavu lze stáhnout také v pdf formátu
pdfVerze formátu A5 pro tisk na A4343.33 KB
pdfKlasická verze350.79 KB

 

Část třetí - Ústřední rada

HLAVA I II ÚSTŘEDNÍ RADA Článek 46 (1) Ústřední rada je správním a výkonným orgánem církve vždy pro území státu, v němž jsou zřízeny alespoň dvě diecéze Církve československé husitské. V církvi v rámci území příslušného státu zejména pečuje o křesťanský život a naplňování poslání církve, provádí usnesení sněmu a církevního zastupitelstva, zajišťuje běžné záležitosti církve, schvalovací činnost a činnost odvolacího orgánu svěřenou jí Ústavou a církevními řády. Pečuje o výchovu a vzdělávání duchovních, kazatelů i laiků, jakož i o vydávání literatury liturgické a církevně vzdělávací. Pečuje o vnější styky církve v rámci ekumenických vztahů, včetně styků s Husitskou teologickou fakultou Univerzity Karlovy. (2) Ústřední rada v rámci své působnosti a) ustanovuje, převádí či překládá a z funkce odvolává duchovní či k azatele ustanovené při ústřední radě; b) vykonává působnost ve věcech vzniku a zrušení služebních poměrů duchovních a kazatelů podle této Ústavy, Organizačního řádu a Řádu duchovenské služby; c) je oprávněna z vlastního podnětu nebo z podnětu církevního revizního finančního výboru pozastavit (sistovat) usnesením dvoutřetinové většiny všech členů ústřední rady výkon usnesení diecézní rady, pokud je v rozporu s Ústavou, církevními řády nebo s usnesením církevního sněmu či církevního zastupitelstva, anebo s právními předpisy. Proti tomuto usnesení je přípustné odvolání k církevnímu zastupitelstvu, jehož rozhodnutí je konečné. Nezjedná-li diecézní rada nápravu podle pravomocného rozhodnutí potvrzeného církevním zastupitelstvem, je oprávněna ústřední rada předložit Právní radě návrh na zrušení tohoto usnesení diecézní rady. Ze závažných důvodů, obdobných důvodům uvedeným v čl. 23 této Ústavy, je ústřední rada oprávněna předložit církevnímu zastupitelstvu návrh na rozpuštění diecézní rady; v dalším se postupuje obdobně podle článku 23 této Ústavy. Článek 47 (1) Ústřední rada je statutárním orgánem církve pro území příslušného státu, v němž je zřízena, a v rámci této působnosti je oprávněna činit právní úkony církve; jsou-li právní úkony církve vázány podle této Ústavy, Organizačního řádu či Hospodářského řádu na souhlas církevního zastupitelstva nebo církevního sněmu, může je ústřední rada učinit teprve po udělení tohoto souhlasu, jinak jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy). (2) Název ústřední rady je složen ze slov „Ústřední rada Církve československé husitské v“ s dovětkem obsahujícím název státu, v němž působí (např. „Ústřední rada Církve československé husitské v České republice“ nebo „Ústřední rada Církve československé husitské ve Slovenské republice“). Uvádí-li se v této Ústavě nebo v církevních řádech „ústřední rada“, má se na mysli každá ústřední rada ustavená pro území příslušného státu podle této Ústavy.

Článek 48 (1) Předsedou ústřední rady je patriarcha Církve československé husitské; pro výkon této funkce v jiném státě, než je sídlo církve jako celku, určuje církevní zastupitelstvo svým usnesením zástupce patriarchy z členů biskupského sboru daného státu. (2) Dalšími členy ústřední rady jsou biskupové diecézí v příslušném státě, vždy spolu s jedním zástupcem – laikem na každých i započatých padesát náboženských obcí v diecézi, nejvýše však dva zástupci – laici za diecézi, dále zástupce Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy – kněz Církve československé husitské, povolaný usnesením ústřední rady. Do zasedání ústřední rady je vždy zván zástupce církevního revizního finančního výboru, který má hlas poradní. (3) Ústřední rada se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, na němž zvolí z řad svých členů místopředsedu ústřední rady a finančního zpravodaje, popřípadě též další funkcionáře ústřední rady a na němž členové ústřední rady složí do rukou předsedy patriarchy, popřípadě do rukou místopředsedy nebo usnesením ústřední rady určeného člena slib věrného a odpovědného plnění úkolů, svěřených ústřední radě Ústavou a církevními řády. (4) Řádně svolaná ústřední rada je způsobilá jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud Organizační řád nebo Hospodářský řád neurčuje požadavek vyšší kvalifikované většiny. (5) Za ústřední radu jménem církve jedná patriarcha jako předseda ústřední rady nebo místopředseda, případně jiný ústřední radou pověřený její člen, vždy však jen na základě usnesení ústřední rady. V běžných věcech duchovní správy zastupuje dočasně nepřítomného patriarchu biskup pověřený usnesením církevního zastupitelstva, případně stálého předsednictva církevního zastupitelstva nebo případně biskup pověřený usnesením biskupské rady. Písemnosti hospodářské povahy, jako jsou smlouvy a podobně, podepisují společně patriarcha, případně usnesením církevního zastupitelstva určený biskup, dále místopředseda ústřední rady a finanční zpravodaj ústřední rady. Smlouvy mandátní, smlouvy o zastupování a plné moci, dále podání učiněná ke správním, soudním či jiným orgánům podepisují nejméně dva zástupci statutárního orgánu; nemůže-li některý z nich přijaté usnesení podepsat, podepisuje za něho jiný, usnesením církevního zastupitelstva, případně ústřední rady pověřený její člen. Nebudou-li tyto písemnosti předepsaným způsobem podepsány, jsou právní úkony v nich obsažené od počátku neplatné. Pokud se podle této Ústavy, Organizačního řádu nebo Hospodářského řádu vyžaduje pro právní úkon ústřední rady souhlas vyššího orgánu (čl. 48 této Ústavy), je bez tohoto souhlasu právní úkon od počátku neplatný též vůči třetím osobám i v případě, že byl platně ústřední radou podepsán. (6) Ustanovení článku 33 odst. 5 této Ústavy o zřizování komisí se pro ústřední radu použije obdobně.

Článek 49 (1) Organizační řád, Hospodářský řád a Řád duchovenské služby upravují blíže působnost ústřední rady a způsob jejího usnášení. Organizační řád též blíže upravuje způsob svolávání a jednání ústřední rady a zřizování jejích poradních orgánů. (2) Postavení a úkoly ústřední rady v příslušném státě, kde je zřízena pouze jedna diecéze, plní spolu se svými úkoly diecézní rada.

CÍRKEVNÍ S NĚM Článek 52 (1) Zákonodárným shromážděním církve je sněm církve, (dále též jen „církevní sněm“ nebo „sněm“). Jedině církevnímu sněmu přísluší schvalovat Ústavu a její změny, dále nauku církve a další věroučné dokumenty, Bohoslužebný řád, Kárný řád a zásady řádů duchovní péče a jejich změny. (2) Církevní sněm je rovněž oprávněn schvalovat usnesení, jímž se církevnímu zastupitelstvu ukládá provést v usnesení církevního sněmu schválené změny v církevních řádech, schvalovaných církevním zastupitelstvem; toto usnesení církevního sněmu je pro církevní zastupitelstvo závazné a uveřejňuje se v Úředních zprávách církve. Nejsouli změny uvedené v usnesení církevního sněmu provedeny na nejbližším zasedání církevního zastupitelstva, nabývají účinnosti dnem následujícím po skončení zasedání církevního zastupitelstva. (3) Patriarcha je povinen neprodleně vyhlásit úplné znění dotyčného církevního řádu v Úředních zprávách církve. (4) Patriarcha je volen ve zvláštním zasedání církevního sněmu, svolaném pouze k tomuto účelu (čl.60); ze své funkce může být odvolán před uplynutím funkčního období usnesením nejméně třípětinové většiny přítomných členů církevního sněmu na jeho zvláštním zasedání, svolaném pouze k tomuto účelu za podmínek podle Organizačního řádu. Článek 53 (1) Církevní sněm je shromážděním náboženských obcí celé církve ze všech států, v nichž Církev československá husitská působí, a dalších účastníků s právem hlasovacím v této Ústavě uvedených (dále též jen „členové sněmu“). (2) Členy církevního sněmu ve smyslu odst. 1 s právem hlasovacím jsou: a) zvolení zástupci – laici ze všech náboženských obcí církve, po jednom zástupci na každé i započaté dva tisíce členů církve v seznamu náboženské obce, přičemž každá náboženská obec musí být zastoupena alespoň jedním svým zástupcem – laikem, b) faráři a další duchovní ustanovení v církvi (v náboženských obcích, při vikariátech, diecézních radách, při ústřední radě, či na jiných místech ustanovení), c) členové církevního zastupitelstva, d) členové ústřední rady, e) členové diecézních rad, f ) učitelé a asistenti Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, kteří jsou členy církve.

HLAVA IV. CELE K CÍ RKVE ORGÁNY C ELKU C ÍRKVE Článek 50 (1) Úkoly celocírkevní povahy, zejména úkoly naukové, zákonodárné (schvalování Ústavy, nauky církve a řádů ve výlučné působnosti sněmu) a úkoly schvalování dalších církevních řádů a předpisů (které nejsou vyhrazeny sněmu), dále úkoly správní a dozorčí, úkoly duchovní správy a další úkoly celocírkevní povahy plní církev těmito orgány: a) církevní sněm, b) církevní zastupitelstvo, c) církevní revizní finanční výbor, d) církevní kárný výbor, e) orgány duchovní správy církve. (2) Ústava, nauka církve a řády církve schválené církevním sněmem nebo církevním zastupitelstvem a další usnesení církevního sněmu a církevního zastupitelstva ve vnitřních záležitostech církve, včetně vymezení působnosti jednotlivých církevních orgánů, jsou závazné pro celou církev a pro její organizační jednotky, pokud v těchto církevních předpisech či usneseních není stanoveno jinak. Článek 51 (1) Veškeré pochybnosti a rozpory mezi církevními orgány, týkající se výkladu této Ústavy a všech řádů a dalších předpisů Církve československé husitské, rozhoduje s konečnou platností Právní rada zvolená církevním zastupitelstvem. (2) Právní rada dále rozhoduje ve věcech souladu nižších církevních řádů a předpisů s vyššími církevními řády a předpisy a s touto Ústavou a dále ve věcech souladu rozhodnutí církevních orgánů s těmito církevními předpisy.

(3) Na zasedání církevního sněmu jsou s hlasem poradním zváni a) členové církevního revizního finančního výboru, církevního kárného výboru a Právní rady, b) členové diecézních revizních finančních výborů a diecézních kárných výborů. (4) Církevní sněm svolává patriarcha, případně usnesením církevního zastupitelstva určený člen stálého předsednictva církevního zastupitelstva nejméně jednou za deset let. Církevní sněm musí být svolán vždy, požádá-li o to alespoň polovina diecézí usneseními svých diecézních shromáždění, ze shodných důvodů a s uvedením shodného návrhu pořadu jednání církevního sněmu; v takovém případě musí být církevní sněm svolán tak, aby se sněm sešel a zasedal nejpozději do šesti týdnů od doručení poslední z těchto žádostí do sídla Církve československé husitské. Pokud by patriarcha, případně usnesením církevního zastupitelstva určený člen stálého předsednictva, v těchto případech církevní sněm nesvolal, jsou oprávněny jej svolat společně diecézní rady, jejichž diecézní shromáždění o svolání církevního sněmu požádaly, anebo těmito diecézními radami pověřená diecézní rada, ve zkrácené lhůtě určené usnesením dotčených diecézních rad, ne kratší než 14 dnů. (5) Zasedání církevního sněmu je svoláváno oběžníkem doručeným všem náboženským obcím, církevním orgánům, jejichž členové jsou účastníky církevního sněmu a osobám, které jsou podle této Ústavy členy církevního sněmu nebo jsou na sněm zvány s hlasem poradním. Oběžník musí být odeslán nejpozději 4 týdny před konáním zasedání církevního sněmu a musí obsahovat údaje o datu, místu a hodině konání církevního sněmu a o jeho pořadu jednání. (6) Řádně svolané zasedání církevního sněmu je způsobilé jednat a usnášet se, je-li zastoupena alespoň polovina všech náboženských obcí alespoň jedním členem církevního sněmu. Není-li církevní sněm ve stanovenou hodinu způsobilý jednat a usnášet se, koná se sněm o 30 minut později za každého počtu členů, pokud tento počet přesahuje počet členů církevního zastupitelstva. Usnesení církevního sněmu se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů církevního sněmu, pokud tato Ústava nebo Organizační řád nevyžaduje vyšší kvalifikovanou většinu. Jednání církevního sněmu se řídí jednacím řádem, schvalovaným při zahájení prvního zasedání církevního sněmu; další zasedání církevního sněmu může tento jednací řád pozměnit, popřípadě přijmout nový jednací řád, usnesením nadpoloviční většiny přítomných členů církevního sněmu. (7) Církevní sněm se schází na svých jednotlivých zasedáních až do doby, kdy je jednání sněmu usnesením jeho členů prohlášeno za skončené. (8) Organizační řád může blíže upravit další působnost sněmu a podrobnosti pro jeho svolávání, jednání a rozhodování. CÍRKEVN Í ZASTUPITELSTVO Článek 54 (1) Církevní zastupitelstvo tvoří zástupci zvolení diecézními shromážděními a další účastníci s právem hlasovacím v této Ústavě uvedení (dále též jen „členové církevního zastupitelstva“). (2) Členy církevního zastupitelstva ve smyslu odst. 1 s právem hlasovacím jsou a) zástupci diecézí zvolení diecézními shromážděními podle článku 30 odst. 2 písm. g) a odst. 3 této Ústavy, b) členové a tajemníci ústřední rady, c) zástupce Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy – kněz Církve československé husitské. (3) Na jednání církevního zastupitelstva jsou zváni s hlasem poradním členové církevního revizního finančního výboru, církevního kárného výboru a Právní rady, dále duchovní a kazatelé ustanovení při ústřední radě. (4) Pro období mezi zasedáními církevního zastupitelstva volí církevní zastupitelstvo ze svého středu stálé předsednictvo církevního zastupitelstva podle Organizačního řádu. Článek 55 (1) Církevní zastupitelstvo v duchu poslání církve a v souladu s Ústavou schvaluje církevní řády a celocírkevní předpisy, pokud nejsou vyhrazeny církevnímu sněmu, rozhoduje všechny zásadní věci církve jako celku, pokud nejsou vyhrazeny sněmu, zejména též zásadní věci týkající se majetku a hospodaření církve, projednává zprávy ústřední rady o činnosti, rozpočtu a výsledcích hospodaření církve v příslušném státě, dále zprávy diecézních rad o činnosti, rozpočtu a výsledcích hospodaření jednotlivých diecézí, schválené diecézními shromážděními a stanoví výši základního (nejnižšího) ročního příspěvku členů církvi. Pečuje o celkové zájmy církve, o jednotu ve věcech věroučných, bohosloveckých a bohoslužebných a plní další úkoly v Ústavě výslovně uvedené. (2) Církevní zastupitelstvo volí na funkční období šesti let: a) předsedu a dalších osm až deset členů Právní rady, b) předsedu církevního revizního finančního výboru, který se zvolením stává členem tohoto výboru, c) předsedu církevního kárného výboru, který se zvolením stává členem tohoto výboru. (3) Pro volitelnost do funkcí uvedených v odst. 2 se obdobně použije článek 30 odst. 3 této Ústavy. (4) Církevní zastupitelstvo schvaluje statut ústřední rady, statut Právní rady a statut církevního revizního finančního výboru. Potvrzuje jednací řády těchto orgánů, jimi schválené.

a) přímo dotčeného církevního orgánu či člena církve na zrušení pravomocného rozhodnutí církevního orgánu pro jeho rozpor s církevními předpisy, b) kolektivních církevních orgánů na zrušení usnesení církevního orgánu, které je buď v rozporu s církevními předpisy, anebo bylo vydáno nepříslušným církevním orgánem, c) kolektivních církevních orgánů na zrušení nižšího církevního předpisu či jeho některých ustanovení pro rozpor s vyššími církevními řády a předpisy či s Ústavou. (2) Návrh Právní radě a) ve věci konkrétního rozhodnutí církevního orgánu podle odst. 1 písm. a) může podat církevní orgán či člen církve, jehož se přímo toto rozhodnutí týká, po vyčerpání předepsaného postupu v odvolacím řízení, a to nejpozději do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí, jinak právo na podání návrhu zaniká; b) ve věcech podle odst. 1 písm. b) může církevní orgán podat nejpozději do 3 měsíců od přijetí a v případě, že podléhá vyhlášení, od vyhlášení napadeného usnesení, jinak právo na podání návrhu zaniká; c) ve věcech podle odst. 1 písm. c) může církevní orgán podat kdykoliv v průběhu platnosti napadeného církevního předpisu. (3) Pokud Právní rada návrh neodmítne pro svoji nepříslušnost nebo z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání) navrhovatelem podle církevních předpisů, je oprávněna v projednávané věci a) při rozhodování podle odst. 2 písm. a) a b) pravomocné rozhodnutí či usnesení zrušit nebo potvrdit, b) při rozhodování podle odst. 2 písm. c) zrušit církevní předpis či některé z jeho ustanovení nebo návrh zamítnout. (4) Postup dotčených církevních orgánů při výkonu rozhodnuti Právní rady, popřípadě postup při jejich nečinnosti ve vztahu k rozhodnutí Právní rady a dále postup při jednání a rozhodování Právní rady, blíže upravuje Organizační řád a statut Právní rady schválený církevním zastupitelstvem.

Část třetí - Úkoly diecéze

Článek 27 POSTAVENÍ A ZÁKLADNÍ Ú KOLY DIECÉZE

HLAVA II. DIECÉZE

Článek 26 V ZNIK, ÚZEMNÍ ZMĚNY A ZÁNIK DIECÉZE

(1) Vznik diecéze a její územní působnost schvaluje církevní sněm.
(2) Diecézi tvoří náboženské obce určitého území.
(3) Ustavující diecézní shromáždění svolává patriarcha, který současně určuje pořad jednání. Na ustavujícím diecézním shromáždění vždy musí být zvolen biskup a další členové diecézní rady, dále předseda a další členové diecézního revizního finančního výboru.
(4) Územní změny diecézí schvaluje církevní zastupitelstvo usnesením, schváleným nejméně tříčtvrtinovou většinou členů církevního zastupitelstva, na základě návrhu zúčastněných diecézí, schváleného alespoň tříčtvrtinovou většinou členů zúčastněných diecézních shromáždění. Za územní změny se považuje změna územního obvodu diecéze, tj. připojení jedné či více náboženských obcí s jejich územním obvodem do jiné diecéze a převzetí práv a povinností s tím spojených.
(5) Zánik diecéze schvaluje církevní sněm na návrh diecézního shromáždění, schválený nejméně tříčtvrtinovou většinou členů diecézního shromáždění, u sloučení a splynutí na návrh diecézních shromáždění všech zúčastněných diecézí. Sněm je oprávněn rozhodnout o zániku diecéze či více diecézí z důležitých důvodů též z vlastního podnětu.
(6) K zániku diecéze může dojít a) sloučením s jinou územně sousedící diecézí, při němž slučovaná diecéze zaniká a právním nástupcem se stává diecéze, s níž byla zanikající diecéze sloučena, b) splynutím s jinou diecézí, při němž dosavadní diecéze či několik dosavadních diecézí zanikají a vzniká jediná nová diecéze, která je právním nástupcem diecézí, které takto splynuly,

(1) Diecéze uskutečňuje v rámci svého obvodu v součinnosti s náboženskými obcemi a vikariáty základní poslání církve uvedené v této Ústavě (čl. 2) a plní úkoly stanovené v této Ústavě a v církevních řádech. (2) Diecéze uskutečňuje a zajišťuje, kromě úkolů výslovně uvedených v jiných ustanoveních této Ústavy a v církevních řádech, tyto úkoly: a) pomáhá náboženským obcím a vikariátům svého obvodu při plnění poslání církve a dozírá na jejich plnění, dále dozírá na zachovávání této Ústavy a církevních řádů v činnosti náboženských obcí, vikariátů a jejich orgánů. Spolupracuje s ústřední radou na církevní výchovné a vzdělávací činnosti a na organizování a zajišťování církevně kulturních akcí, b) dozírá na činnost Farních úřadů při náboženských obcích, c) sdružuje finanční prostředky do společných diecézních finančních fondů a hospodaří s nimi; podrobnosti stanoví Hospodářský řád, d) ve své dozorčí hospodářské činnosti dozírá na hospodaření náboženských obcí a rozhoduje či schvaluje rozhodnutí orgánů náboženských obcí ve věcech uvedených v této Ústavě, v Organizačním řádu a v Hospodářském řádu, e) plní úkoly příslušející jinak zaměstnavateli ve vztahu k duchovním, působícím v územním obvodu diecéze podle Organizačního řádu a Řádu duchovenské služby, f ) spolupracuje na ekumenickém díle a rozvíjí ekumenické styky. (3) Diecéze je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet vstupovat do práv a povinností, nabývat majetek a nakládat s ním, sjednávat smlouvy s třetími osobami v souladu se svými úkoly, tato Ústava, Organizační řád a Hospodářský řád stanoví, pro která smluvní ujednání majetkové povahy je potřebný předchozí souhlas vyššího církevního orgánu, bez něhož je smluvní ujednání od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy). (4) Diecéze je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet sjednávat pracovněprávní vztahy se svými zaměstnanci. (5) Diecéze je oprávněna zřizovat právnické osoby podle platného právního řádu, zejména za účelem spolupráce při plnění poslání církve a při správě majetku; podrobnosti stanoví Organizační řád. (6) Organizační řád blíže upraví postavení a úkoly diecéze.

b) členové diecézního finančního výboru a členové diecézního kárného výboru, c) učitelé husitské teologie na Husitské teologické fakultě UK, kteří jsou členy Církve československé husitské a mají trvalé bydliště v obvodu diecéze. (4) Pokud by počet členů diecézního shromáždění podle odst. 2 písm. a) činil méně než dvacet členů, stanoví církevní zastupitelstvo výjimku z tohoto ustanovení.

ORGÁNY DIECÉZE

Článek 30

Článek 28 ZÁKLADNÍ ORGÁNY DIECÉZE

Diecéze má tyto orgány:
a) diecézní shromáždění,
b) diecézní radu,
c) diecézní revizní finanční výbor,
d) diecézní kárný výbor,
e) orgány duchovní správy v diecézi.

DIECÉZNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Článek 29

(1) Diecézní shromáždění je shromážděním zástupců náboženských obcí v územní působnosti diecéze a dalších účastníků s právem hlasovacím v této Ústavě uvedených (dále též jen „členové diecézního shromáždění“).
(2) Členy diecézního shromáždění ve smyslu odst. 1 s právem hlasovacím jsou
a) zvolení zástupci – laici ze všech náboženských obcí v obvodu diecéze, a to po jednom zástupci na každých započatých tisíc členů církve v seznamu náboženské obce, přičemž každá náboženská obec musí být zastoupena alespoň jedním svým zástupcem – laikem,
b) faráři a další duchovní ustanovení v jednotlivých náboženských obcích v působnosti diecéze,
c) duchovní ustanovení při diecézní radě,
d) členové diecézní rady a tajemníci diecézní rady,
e) zástupce Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, který je knězem Církve československé husitské a má trvalé bydliště v obvodu příslušné diecéze, povolaný usnesením diecézní rady příslušné diecéze.
(3) Na zasedání diecézního shromáždění jsou zváni s hlasem poradním
a) zástupci diecéze zvolení za členy církevního zastupitelstva, za členy ústřední rady, za členy církevního finančního výboru, církevního kárného výboru a členové Právní rady s trvalým bydlištěm v dané diecézi, duchovní a kazatelé ustanovení při ústřední radě s trvalým bydlištěm v dané diecézi,
(1) Diecézní shromáždění jako nejvyšší orgán diecéze projednává a rozhoduje v duchu poslání církve všechny zásadní věci diecéze jako celku, zásadní věci týkající se vikariátů a náboženských obcí, které jsou v působnosti diecéze, zejména též zásadní věci týkající se existence, činnosti a hospodaření, nabývání, převodu či zatížení nemovitého majetku, anebo týkající se obdobných zásadních záležitostí; schvaluje rozpočet diecéze, řádnou účetní závěrku a výsledky hospodaření diecéze, projednává rozpočty a výsledky hospodaření náboženských obcí a vikariátů, schválené jejich orgány.
(2) Diecézní shromáždění volí na funkční období v trvání šesti let
a) osm až dvanáct členů diecézní rady, s potřebným počtem náhradníků,
b) členy diecézního revizního finančního výboru v počtu šest až deset členů, s potřebným počtem náhradníků,
c) členy diecézního kárného výboru v počtu šesti členů, s potřebným počtem náhradníků,
d) člena ústřední rady z řad laiků za diecézi a náhradníka,
e) člena církevního revizního finančního výboru za diecézi a náhradníka,
f ) člena církevního kárného výboru za diecézi a náhradníka,
g) zástupce diecéze pro církevní zastupitelstvo a potřebný počet náhradníků tak, že na každých i započatých deset náboženských obcí v diecézi volí po jednom zástupci a náhradníku tak, aby počet duchovních zpravidla nepřesahoval polovinu počtu všech zástupců za diecézi a polovinu všech náhradníků zvolených v rámci diecéze.
(3) Volitelným do funkcí uvedených v odst. 2 je v den volby alespoň dvacetipětiletý, právně způsobilý, mravně a občansky bezúhonný člen církve z náboženské obce v územní působnosti diecéze. Bližší podmínky volitelnosti pro jednotlivé funkce stanoví Organizační řád.
(4) Biskup je volen ve zvláštním zasedání diecézního shromáždění, svolaném pouze k tomuto účelu (čl. 42); ze své funkce může být odvolán před uplynutím funkčního období usnesením nejméně třípětinové většiny přítomných členů diecézního shromáždění, na jeho zvláštním zasedání, svolaném pouze k tomuto účelu za podmínek podle Organizačního řádu.
(5) Diecézní shromáždění schvaluje statut diecézní rady a statut diecézního revizního finančního výboru, dále potvrzuje jednací řády těchto orgánů, jimi schválené.
(6) Diecézní shromáždění svolává diecézní rada podle potřeby, nejméně však jednou za rok, vždy nejpozději do 31. května běžného roku. Diecézní shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o svolání z vážných důvodů ústřední rada s uvedením jmenovitých důvodů a s návrhem pořadu jednání, dále požádá-li o svolání nejméně jedna třetina z celkového počtu náboženských obcí v diecézi na základě usnesení, přijatých shromážděními náboženských obcí. V těchto případech musí být diecézní shromáždění svoláno nejpozději do 60 dnů od doručení žádosti o svolání. Svolání diecézního shromáždění se děje oběžníkem doručeným všem náboženským obcím v působnosti diecéze, církevním orgánům, jejichž členové jsou členy diecézního shromáždění, a osobám, které jsou podle této Ústavy členy diecézního shromáždění nebo jsou na diecézní shromáždění zvány s hlasem poradním. Oběžník musí být odeslán nejpozději 4 týdny před datem konání diecézního shromáždění a musí v něm být uvedeno datum, místo a hodina konání a pořad jednání diecézního shromáždění.
(7) Řádně svolané diecézní shromáždění je způsobilé jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Není-li ve stanovenou hodinu způsobilé diecézní shromáždění jednat a usnášet se, koná se diecézní shromáždění za každého počtu jeho členů o 30 minut později, pokud tento počet alespoň přesahuje počet členů diecézní rady; takové shromáždění však nemůže rozhodovat o územní změně či o zániku diecéze. Usnesení diecézního shromáždění se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud tato Ústava nebo Organizační řád nevyžaduje vyšší kvalifikovanou většinu. Diecézní shromáždění jedná podle jednacího řádu, schváleného v úvodu jeho zasedání.
(8) Organizační řád církve může upravit další působnost diecézního shromáždění, dále podrobnosti pro jeho svolávání, jednání a rozhodování.

DIECÉZNÍ RADA
Článek 31

(1) Diecézní rada je správním, výkonným a dozorčím orgánem diecéze. Zejména pečuje o křesťanský život a naplňování poslání církve v diecézi, provádí usnesení diecézního shromáždění a vyšších církevních orgánů a zajišťuje běžné záležitosti v působnosti diecéze. Dozírá na plnění úkolů v činnosti náboženských obcí a je jim přitom nápomocná. Schvaluje usnesení orgánů náboženské obce v zásadních věcech majetkové a organizační povahy uvedená v této Ústavě, v Organizačním řádu a v Hospodářském řádu a předem schvaluje právní úkony rady starších v těchto věcech. Rozhoduje o zřízení a zrušení vikariátů, určuje či mění jejich územní působnost, napomáhá v jejich činnosti a na jejich činnost dozírá.
(2) Diecézní rada ustanovuje, převádí či překládá a z funkce odvolává faráře, další duchovní a kazatele v náboženských obcích po předchozím projednání v příslušné náboženské obci a dále duchovní při diecézní radě (čl.10 odst. 2 této Ústavy), schvaluje pověření duchovního k výkonu duchovenské činnosti ve veřejné sféře a toto pověření odnímá, schvaluje pověření k vymezenému výkonu duchovenských činností (čl. 11 této Ústavy), a to způsobem a za podmínek uvedených v této Ústavě a v Řádu duchovenské služby.
(3) Diecézní rada je oprávněna z vlastního podnětu nebo na návrh diecézního revizního finančního výboru pozastavit (sistovat) výkon usnesení orgánu náboženské obce a vyžadovat jeho změnu či zrušení, pokud je takové usnesení v rozporu s Ústavou, církevními řády nebo s usneseními k tomu příslušných církevních orgánů, anebo je v rozporu s právními předpisy. Proti rozhodnutí diecézní rady je přípustné odvolání k ústřední radě, jejíž rozhodnutí je konečné. Nebude-li orgánem náboženské obce učiněna náprava podle pravomocného rozhodnutí v přiměřené lhůtě, určené v rozhodnutí, je diecézní rada oprávněna předložit Právní radě návrh na zrušení sistovaného usnesení orgánu náboženské obce.

Článek 32

Diecézní rada je statutárním orgánem diecéze, který je oprávněn činit ve všech věcech právní úkony diecéze; jsou-li právní úkony diecéze vázány podle této Ústavy nebo podle Organizačního řádu či podle Hospodářského řádu na souhlas vyššího církevního orgánu, může je diecézní rada učinit teprve po doručení tohoto souhlasu, jinak jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy).

Článek 33

(1) Členy diecézní rady jsou biskup, který je jejím předsedou, a další členové zvolení diecézním shromážděním (článek 30 odst. 2 písm. a) této Ústavy), z nichž alespoň polovina musí být laici. Do zasedání diecézní rady je vždy zván zástupce diecézního revizního finančního výboru, který má hlas poradní.
(2) Diecézní rada se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, na němž zvolí z řad svých členů – laiků místopředsedu diecézní rady a finančního zpravodaje, popřípadě další funkcionáře diecézní rady; členové diecézní rady složí do rukou svého předsedy – biskupa, popřípadě do rukou místopředsedy slib věrného a odpovědného plnění úkolů, svěřených diecézní radě Ústavou a církevními řády.
(3) Řádně svolaná diecézní rada je způsobilá jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných, pokud tato Ústava, Organizační řád nebo Hospodářský řád neurčuje požadavek vyšší kvalifikované většiny.
(4) Za diecézní radu jménem diecéze jedná biskup jako předseda diecézní rady a v jeho zastoupení místopředseda nebo jiný diecézní radou pověřený její člen. V běžných věcech duchovní správy, vyjma svěcení kněžstva, zastupuje dočasně nepřítomného biskupa usnesením diecézní rady pověřený člen diecézní rady – farář, případně biskupem pověřený vikář; pověření může případně udělit diecézní rada. Písemnosti hospodářské povahy, jako jsou smlouvy a podobně, podepisují společně biskup, místopředseda a finanční zpravodaj diecézní rady; je-li některý z nich dočasně nepřítomen, podepisuje za něho jiný usnesením diecézní rady pověřený člen diecézní rady. Smlouvy mandátní, smlouvy o zastupování, plné moci a podání ke správním, soudním, či jiným orgánům podepisují nejméně dva zástupci statutárního orgánu; nemůže-li některý z nich přijaté usnesení podepsat, podepisuje jiný, diecézní radou usnesením určený její člen. Nebudou-li tyto písemnosti předepsaným způsobem podepsány, jsou právní úkony v nich obsažené od počátku neplatné. Pokud se podle této Ústavy, Organizačního řádu církve nebo Hospodářského řádu vyžaduje pro právní úkon diecézní rady souhlas vyššího církevního orgánu (čl. 32 této Ústavy), je bez tohoto souhlasu právní úkon od počátku neplatný též vůči třetím osobám i v případě, že byl platně diecézní radou podepsán.
(5) K plnění svých úkolů a úkolů diecéze může diecézní rada zřizovat komise diecézní rady (diecéze), které jsou poradními a iniciativními orgány diecézní rady a jsou jim svěřovány dílčí úkoly. Podrobnosti o zřizování komisí a zásadách jejich činnosti upravuje Organizační řád.

Článek 34

Organizační řád, Hospodářský řád a Řád duchovenské služby upravuje blíže působnost diecézní rady a způsob jejího usnášení; Organizační řád též blíže upravuje způsob svolávání a jednání diecézní rady.

DIECÉZNÍ REVIZNÍ FINANČNÍ VÝBOR
Článek 35

Diecézní revizní finanční výbor je kontrolním orgánem diecéze, který provádí kontrolu hospodaření diecéze a náboženských obcí. Není podřízen ani nadřízen diecézní radě a za svou činnost odpovídá pouze diecéznímu shromáždění. Na ustavující schůzi zvolí diecézní revizní finanční výbor svého předsedu a místopředsedu a složí do rukou svého předsedy popř. místopředsedy slib věrného a odpovědného plnění úkolů svěřených tomuto výboru Ústavou a církevními řády.

Článek 36

Diecézní revizní finanční výbor se vyjadřuje k důležitým hospodářským záležitostem projednávaným diecézní radou nebo diecézním shromážděním. Provádí kontrolu řádné účetní závěrky diecéze a kontrolu jejího hospodaření a vyjadřuje k nim stanovisko na zasedání diecézní rady a diecézního shromáždění. Vyjadřuje se k návrhu rozpočtu předkládaného k projednání diecéznímu shromáždění. Je oprávněn navrhovat diecézní radě nebo diecéznímu shromáždění návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků a vyžadovat zprávu o plnění těchto opatření. Organizační řád, popřípadě Hospodářskýřád blíže stanoví působnost, svolávání, jednání a usnášení diecézního revizního finančního výboru.

DIECÉZNÍ KÁRNÝ VÝBOR
Článek 37

(1) Diecézní kárný výbor je orgánem diecéze, který: a) projednává a rozhoduje v kárných záležitostech vedených proti členům církve, duchovním, kazatelům i laikům v územní působnosti diecéze, vyjma kárných řízení týkajících se biskupa. Proti rozhodnutím diecézního kárného výboru je odvolacím orgánem církevní kárný výbor, vyjma případů, kdy je rozhodnutí diecézního kárného výboru konečné, b) je odvolacím org ánem proti rozhodnutím biskupa učiněným vůči duchovním podle čl. 41 této Ústavy; v těchto věcech je rozhodnutí diecézního kárného výboru konečné. (2) Pro ustavující schůzi diecézního kárného výboru se použije obdobně ustanovení čl. 35 této Ústavy.

Článek 38

(1) Kárné řízení se zahajuje buď na návrh orgánu náboženské obce nebo diecéze, anebo z vlastního podnětu diecézního kárného výboru. Kárné řízení lze zahájit nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se diecézní kárný výbor o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy bylo k árné provinění spácháno.
(2) Blíže je působnost diecézních kárných výborů, jejich svolávání, jednání a rozhodování a druhy kárných opatření diecézními kárnými výbory ukládaných, stanoveno v Kárném řádu.

VIKARIÁTY
Článek 39

Vikariáty jsou organizační jednotky diecéze bez právní subjektivity; jejich postavení, působnost a org ány upravuje Organizační řád. Vikariáty zřizuje či zrušuje a jejich územní působnost stanoví či mění diecézní rada v souladu s Organizačním řádem.

DUCHOVNÍ S PRÁVA V DIECÉZI

Článek 40 VEDENÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY V PŮSOBNOSTI DIECÉZE

(1) Vedení duchovní správy v územním obvodu diecéze přísluší biskupovi.

(2) Vedení duchovní správy jsou podřízeni všichni duchovní a kazatelé v územní působnosti diecéze, ať ustanovení či pověření v náboženských obcích nebo při diecézi, anebo pověření k výkonu duchovenské služby v rámci diecéze ve veřejné sféře. (3) Záležitosti duchovní správy projednává též diecézní synoda duchovních, která je jako poradní a iniciativní orgán diecéze shromážděním všech duchovních, včetně osob pověřených k výkonu některých duchovenských činností (čl.11 této Ústavy) v rámci diecéze; na jednání synody je zván patriarcha církve. Synodu svolává biskup. B ISKUP Článek 41

(2) Volitelným je duchovní splňující podmínky obecné a zvláštní způsobilosti podle této Ústavy (čl.10 odst.1) a podle Organizačního řádu, který vykonává v roce volby alespoň po dobu deseti let po sobě jdoucích od kněžského svěcení duchovenskou službu v církvi, včetně služby z pověření církve ve veřejné sféře či funkce učitele Husitské teologické fakulty UK, a v roce volby nepřesáhne věk šedes áti pěti let.
(3) Biskup může být volen do své funkce i opakovaně.
(4) Postup volebního řízení upravuje Organizační řád.
(5) Postup zřizování biskupa a uvedení v úřad upravuje Řád duchovenské služby.

Článek 43

(1) Biskup je v čele duchovní správy v diecézi s právy a povinnostmi duchovního správce v celé diecézi; vede duchovní správu a je ve věcech duchovní správy nadřízen všem duchovním a kazatelům ustanoveným v rámci diecéze (čl. 40 odst. 2 této Ústavy). Je předsedou diecézní rady.
(2) Biskup vede a plní v diecézi úkoly duchovní správy, vykonává pastýřskou péči, udílí svátost biřmování a s předchozím souhlasem příslušné ústřední rady udílí svátost svěcení kněžstva. Vykonává řídící a dozorčí činnost uloženou v oblasti duchovní správy diecézím a diecézním radám, jmenuje do funkce vik áře, určuje jejich působnost v duchovní správě a z funkce je odvolává.
(3) Biskup je oprávněn duchovnímu nebo kazateli uložit opatření za porušení služební povinnosti při výkonu funkce, a to způsobem a za podmínek podle Řádu duchovenské služby. Proti rozhodnutí biskupa je přípustné odvolání k diecéznímu kárnému výboru podle Kárného řádu.
(4) Biskup je oprávněn z důvodů závažnějšího a opakovaného porušení služebních povinností duchovního nebo kazatele v rámci územní působnosti diecéze, po předchozích pravomocně uložených alespoň dvou opatřeních podle odst. 3, předložit diecézní radě návrh na odvolání duchovního nebo kazatele z funkce bez současného návrhu na skončení služebního poměru (dále „zproštění služby“), jestliže porušování povinností nedosahuje závažnosti vyžadující skončení služebního poměru. Proti rozhodnutí diecézní rady o zproštění služby je přípustné odvolání k ústřední radě, jejíž rozhodnutí je konečné. Bližší podmínky a postup a další personální náležitosti spojené se zproštěním služby upravuje Řád duchovenské služby.

Článek 42

(1) Biskup je volen ve zvláštním zasedání diecézního shromáždění, svolaném pouze k tomuto účelu, na funkční období sedmi let.

(1) Nemůže-li biskup dočasně vykonávat svou činnost, je zastupován způsobem uvedeným v čl. 33 odst. 4 této Ústavy.
(2) Uprázdní-li se z trvalých důvodů funkce biskupa před uplynutím jeho funkčního období, pověří diecézní rada správou diecéze ve funkci označené jako „správce diecéze“ některého z vikářů nebo jiného duchovního, kteří mají způsobilost jinak vyžadovanou pro volbu biskupa; může jej též z funkce odvolat. Správce diecéze má všechna práva a povinnosti biskupa, vyjma svěcení kněžstva; má rovněž práva a povinnosti předsedy diecézní rady. Diecézní rada je povinna v nejbližší možné době svolat zasedání diecézního shromáždění ke zvolení nového biskupa.

Článek 44

Organizační řád a Řád duchovenské služby blíže upravuje záležitosti duchovní správy v diecézi, včetně působnosti synody duchovních a účasti duchovních, kteří z funkce duchovního odešli do důchodu, na jednání synody, popř. na jednání některých dalších diecézních církevních orgánů.

Článek 45
ÚŘAD DIECÉZE

Organizační řád upravuje působnost úřadů diecézí, které především vykonávají odborné, organizační a správní úkoly k zajištění činnosti diecézních orgánů a metodickou pomoc orgánům náboženských obcí. Tyto úřady nemohou nahrazovat působnost diecézních církevních orgánů stanovenou v Ústavě a v církevních řádech; za podmínek a v rozsahu uvedeném v Organizačním řádu, mohou příslušní vedoucí pracovníci úřadů činit některé běžné právní úkony jménem diecéze, pokud jsou nezbytné pro běžný chod úřadu, nemohou však činit právní úkony příslušející diecézním církevním orgánům.

Část pátá - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Článek 65 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (1) Do doby schválení nových řádů, na něž je v této Ústavě odkazováno (Organizační řád, Hospodářský řád, Řád duchovenské služby) se použijí ustanovení dosud platných řádů, která nejsou v rozporu s touto Ústavou; ostatní ustanovení nelze ode dne účinnosti této Ústavy použít. (2) Do doby schválení nového Kárného řádu církevním sněmem se zmocňuje církevní zastupitelstvo ke schválení novelizace Kárného řádu, a to nejpozději do tří měsíců po schválení této Ústavy. (3) Církevní zastupitelstvo je povinno formou novelizace uvést do souladu s Ústavou Organizační řád, Hospodářský řád a Řád duchovenské služby nejpozději do tří měsíců od schválení této Ústavy a nejpozději do jednoho roku schválit nové církevní řády zde uvedené. (4) Ústava je nejvyšším předpisem Církve československé husitské; ustanovení všech ostatních předpisů a řádů církve nesmí být v rozporu s Ústavou, jinak jsou taková ustanovení neplatná. Rozhodnutí o neplatnosti vydá Právní rada Církve československé husitské. (5) Pro účely účasti na diecézních shromážděních a na církevním sněmu se za duchovního považuje duchovní podle čl. 10 této Ústavy. (6) Okrsky a okrskové orgány podle Zřízení a Organizačního řádu platného před účinností této Ústavy se považují za vikariáty a vikariátní orgány podle této Ústavy. (7) V rámci působení církve ve veřejné sféře je oprávněna též diecéze nebo náboženská obec zřizovat a provozovat školy v souladu s příslušnými právními předpisy. (8) Zvolený člen církevního orgánu, popřípadě celý církevní orgán, může být před uplynutím funkčního období odvolán usnesením církevního orgánu, který jej zvolil; odvolání biskupa nebo patriarchy se řídí samostatnými ustanoveními této Ústavy (čl. 30 odst. 4, čl. 52 odst. 4) s výjimkou rozhodnutí Církevního kárného výboru podle Kárného řádu Církve československé husitské.

Článek 66 USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ (1) Tato Ústava Církve československé husitské byla schválena na 3. zasedání VIII. sněmu Církve československé husitské konaném dne 19. října 2002. Její novelizace byla schválena na 4. zasedání VII I. sněmu Církve československé husitské konaném dne 25. června 2005 a nabývá účinnosti okamžikem jejího vyhlášení v Úředních zprávách církve; tímto dnem pozbývá platnosti dosavadní znění Ústavy Církve československé husitské. (2) Všechny církevní řády a jiné církevní předpisy či jejich změny nabývají po svém schválení účinnosti dnem jejich vyhlášení v Úředních zprávách církve a vyvěšení na úřední desce s dálkovým přístupem na www.ccsh.cz. Podrobnosti stanoví Organizační řád.

ThDr. Tomáš Butta patriarcha

Ústava Církve československé husitské, schválena 3. zasedáním VIII. sněmu 19. října 2002 v Praze, novelizována 4. zasedáním VIII. sněmu 25. června 2005 v Praze a 5. zasedáním VIII. sněmu 26. ledna 200 8 v Praze

Část čtvrtá - Církev a Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy

Článek 64 (1) Vnitřní předpisy Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (dále jen „HTF UK“) schvaluje Církev československá husitská usnesením církevního zastupitelstva. (2) Statut HTF UK musí obsahovat zejména tato ustanovení: a) HTF UK, zřízená na základě zák. č.163/1990 Sb. v souladu s vůlí Církve československé husitské, a to inkorporací Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze, zřízené vládním nařízením č.112/1950 Sb.; ta byla nástupcem Husovy československé evangelické bohoslovecké fakulty v Praze zřízené podle zákona č.197/ 1919 Sb., resp. Československé sekce této fakulty, vzniklé v r. 1935 na základě vládního nařízení o změně a doplnění Organizačního statutu Husovy československé evangelické bohoslovecké fakulty v Praze č.9/1935 Sb. Tato fakulta uchovává a rozvíjí husitské bohosloví, které tvoří teologický kmen jejího studijního programu; b) sloučení, popřípadě zrušení HTF UK podléhá schválení sněmem Církve československé husitské; c) děkan nebo proděkan HTF UK musí být knězem Církve československé husitské; d) členem vědecké rady HTF UK je patriarcha nebo usnesením stálého předsednictva církevního zastupitelstva určený biskup Církve československé husitské, případně člen církevního zastupitelstva; e) církevní akademické pracovníky, vyučující na HTF UK ve studijním programu husitské teologie, pověřuje k výkonu jejich činnosti a toto pověření zrušuje církevní zastupitelstvo Církve československé husitské; f) katedry systematické, biblické a praktické teologie jsou obsazeny vždy minimálně dvěma kněžími Církve československé husitské, a to profesorem nebo docentem a odborným asistentem na každé z těchto kateder; výjimky povoluje církevní zastupitelstvo Církve československé husitské. Zrušení či sloučení těchto kateder podléhá schválení církevním zastupitelstvem Církve československé husitské; g) zřizování dalších a zrušení stávajících teologických oborů na HTF UK podléhá schválení církevním zastupitelstvem Církve československé husitské; h) spirituálem HTF UK je vždy kněz Církve československé husitské, kterého jmenuje a odvolává církevní zastupitelstvo Církve československé husitské; i) k podpoře řádného pěstování husitského bohosloví se ustavuje z učitelů, kteří jsou členy Církve československé husitské, „Sbor učitelů husitského bohosloví“; v čele tohoto sboru je předseda sborem zvolený, zpravidla kněz Církve československé husitské.

Část třetí - Náboženská obec, diecéze, církev

HLAVA I. NÁBOŽENSKÁ OBEC

Článek 17
VZNIK, ÚZEMNÍ ZMĚNY A ZÁNIK NÁBOŽENSKÉ OBCE

(1) Náboženská obec vzniká na základě usnesení ustavujícího shromáždění o založení náboženské obce a o zvolení jejích orgánů podle této Ústavy a Organizačního řádu, dnem uvedeným v rozhodnutí diecézní rady, jímž se schvaluje vznik náboženské obce, její název a stanoví se její územní nebo jinak určený obvod. Proti zamítavému rozhodnutí diecézní rady se může odvolat řádně zvolená rada starších k diecéznímu shromáždění, jehož rozhodnutí je konečné; v tomto případě je dnem vzniku náboženské obce den uvedený v rozhodnutí diecézního shromáždění. (2) Ustavující shromáždění, jehož se účastní členové církve projevující vůli o založení náboženské obce, svolává přípravný výbor. Zvolená rada starších předloží diecézní radě návrh na schválení vzniku náboženské obce, k němuž připojí zápis o ustavujícím shromáždění, údaje o složení zvolených orgánů a seznam zakládajících členů.
(3) Náboženská obec může se souhlasem diecézní rady a) sloučit se s jinou územně sousedící náboženskou obcí. Tímto sloučením slučovaná náboženská obec zaniká a právním nástupcem se stává náboženská obec, s níž se dosavadní náboženská obec sloučila, b) splynout s jinou čí s několika jinými územně sousedícími náboženskými obcemi. Tímto splynutím zanikají dosavadní náboženské obce a vzniká jediná nová náboženská obec, která je právním nástupcem všech náboženských obcí, které takto splynuly, c) rozdělit se na několik nových náboženských obcí. Tímto rozdělením zaniká dosavadní náboženská obec a náboženské obce vzniklé rozdělením jsou právními nástupci zaniklé náboženské obce v rozsahu podle usnesení o rozdělení, d) dohodnout se s územně sousedící náboženskou obcí, či s několika územně sousedícími náboženskými obcemi, o změně územního obvodu náboženské obce, tj. o připojení části náboženské obce do jiné náboženské obce a o převzetí práv a povinností s tím spojených.
(4) Náboženská obec může se souhlasem diecézní rady též rozhodnout o svém zrušení bez právního nástupce; s tímto zrušením je spojena likvidace, o jejímž postupu a způsobu naložení s likvidačním zůstatkem vždy rozhoduje diecézní rada usnesením alespoň tříčtvrtinové většiny všech členů diecézní rady.
(5) V záležitostech uvedených v odst. 3 a 4 rozhodují shromáždění dotčených náboženských obcí usnesením přijatým nejméně dvoutřetinovou většinou přítomných členů. Usnesení shromáždění náboženské obce nabývá platnosti teprve po jeho schválení diecézní radou a je účinné dnem uvedeným v rozhodnutí diecézní rady o schválení. Dotýká-li se rozhodnutí náboženských obcí dvou či více diecézí, vyžaduje se schválení všemi zúčastněnými diecézními radami. Proti zamítavému rozhodnutí diecézní rady je přípustné odvolání k diecéznímu shromáždění, jehož rozhodnutí je konečné.
(6) Ze závažných důvodů může o záležitostech uvedených v odst. 3 a 4 rozhodnout diecézní rada usnesením alespoň dvoutřetinové většiny všech svých členů. Proti takovému rozhodnutí je přípustné odvolání náboženské obce k diecéznímu shromáždění, jehož rozhodnutí přijaté alespoň dvoutřetinovou většinou přítomných členů je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
(7) Organizační řád blíže upravuje záležitosti vzniku, územních změn a zániku náboženské obce.

Článek 18
POSTAVENÍ A ZÁKLADNÍ ÚKOLY NÁBOŽENSKÉ OBCE

(1) Náboženská obec uskutečňuje v rámci svého obvodu ve společenství členů základní poslání církve uvedené v této Ústavě (čl. 2) a v církevních řádech a podílí se tak na životě církve v diecézi a v církvi. Náboženská obec se podílí též na hmotném zabezpečení potřeb církve v rozsahu a způsobem uvedeným v Hospodářském řádu. Při plnění svých úkolů spolupracuje na ekumenickém díle a rozvíjí styky s územněsprávními institucemi na místní úrovni. Ve své činnosti se řídí touto Ústavou, církevními řády a usneseními církevních orgánů vydanými v souladu s Ústavou a církevními řády.
(2) Náboženská obec je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet vstupovat do práv a povinností, nabývat majetek a nakládat s ním, sjednávat smlouvy se třetími osobami v souladu se svými úkoly; tato Ústava, Organizační řád či Hospodářský řád církve stanoví, ve kterých případech je podmínkou platnosti a následné účinnosti smluvních ujednání předchozí souhlas k tomu příslušného vyššího církevního orgánu. Bez předepsaného souhlasu je smluvní ujednání od počátku neplatné i vůči třetím osobám. Náboženská obec je též oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet sjednávat podle obecných pracovněprávních předpisů smlouvy a dohody se svými zaměstnanci (např. správce budovy – sborovník, varhaník, účetní, úklid apod.), pokud není usnesením diecézní rady stanoveno jinak.
(3) V rámci náboženské obce uskutečňuje ve vztahu k poslání církve ve veřejné sféře svou činnost Farní úřad v rozsahu a způsobem stanoveným Organizačním řádem a Řádem duchovenské služby v mezích státních zákonů (církevní sňatky, vyučování náboženství ve státních školách apod.). Farní úřad je veden duchovním s kněžským svěcením, ustanoveným v náboženské obci, který za svou činnost odpovídá biskupovi.
(4) Organizační řád blíže upravuje postavení a úkoly náboženské obce a Farního úřadu.

SPRÁVNÍ ORGÁNY NÁBOŽENSKÉ OBCE

Článek 19
ZÁKLADNÍ ORGÁNY NÁBOŽENSKÉ OBCE

Náboženská obec má tyto správní orgány
a) shromáždění náboženské obce jako nejvyšší orgán,
b) radu starších jako výkonný a statutární orgán,
c) revizory či revizní finanční výbor jako kontrolní orgán,

Článek 20
SHROMÁŽDĚNÍ NÁB OŽENSKÉ OBCE

(1) Shromáždění náboženské obce tvoří zletilí členové církve uvedení v seznamu členů náboženské obce.
(2) Shromáždění náboženské obce jako její nejvyšší orgán projednává a rozhoduje v duchu poslání církve všechny zásadní věci náboženské obce, zejména zásadní věci týkající se její existence a činnosti, hospodaření, nabývání a převodu majetku a obdobných záležitostí; tato Ústava, Organizační řád nebo Hospodářský řád stanoví, ve kterých případech podléhá rozhodnutí shromáždění náboženské obce schválení vyšším církevním orgánem, aby takové rozhodnutí nabylo platnosti.
(3) Shromáždění náboženské obce volí na funkční období šesti let
a) předsedu a nejméně dva další členy rady starších spolu s náhradníky členů,
b) revizory účtů nebo nejméně tříčlenný revizní finanční výbor, spolu s náhradníky,
c) zástupce – laiky pro diecézní shromáždění, spolu s náhradníky,
d) zástupce – laiky pro církevní sněm, spolu s náhradníky. Volitelným je v den volby alespoň osmnáctiletý, právně způsobilý, mravně a občansky bezúhonný člen církve vedený v seznamu náboženské obce; do funkce pod písm. a) a b) nelze zvolit člena církve, který je zaměstnancem náboženské obce. Bližší podmínky volitelnosti pro jednotlivé funkce může stanovit Organizační řád.
(4) Shromáždění náboženské obce svolává rada starších podle potřeby, nejméně však jednou za rok, a to vždy nejpozději 15 dní před konáním diecézního shromáždění. Shromáždění náboženské obce musí být svoláno též na žádost diecézní rady nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů náboženské obce, a to nejpozději do 30 dnů od doručen( této žádosti, obsahující důvody pro svolání a navrhovaný program jednání. Svolání se děje nejméně 6 dní přede dnem konání shromáždění vyhlášením při nedělních bohoslužbách a současně vyvěšením pozvánky na místě ve sboru určeném pro oznamování zpráv členům.
(5) Řádně svolané shromáždění náboženské obce je způsobilé jednat a usnášet se, jeli podle prezenční listiny přítomen alespoň počet členů náboženské obce přesahující počet zvolených členů rady starších.
(6) Organizační řád blíže upravuje působnost shromáždění náboženské obce, dále postup pro jeho svolávání, způsobilost k jednání a usnášení, dále podmínky volitelnosti do orgánů náboženské obce a okolnosti, které jsou překážkou pro zvolení a výkon funkce.

Článek 21
RADA STARŠÍCH

(1) Rada starších je správním a výkonným orgánem náboženské obce. Spolu s duchovní správou pečuje o křesťanský život v náboženské obci, provádí usnesení shromáždění náboženské obce a vyšších církevních orgánů a zajišťuje běžné záležitosti náboženské obce. Je orgánem statutárním, který je oprávněn činit ve všech věcech právní úkony náboženské obce; jsou-li právní úkony náboženské obce podle této Ústavy nebo podle Organizačního řádu či Hospodářského řádu vázány na souhlas vyššího církevního orgánu, může je rada starších učinit teprve po doručení tohoto souhlasu, jinak jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy).
(2) Členy rady starších jsou předseda rady starších zvolený shromážděním náboženské obce, farář a případně další v náboženské obci ustanovení duchovní a další nejméně dva laici zvolení z řad členů shromážděním náboženské obce (čl. 20 odst. 3, písm. a) Ústavy).
(3) Rada starších se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, svolaném předsedou rady starších nejpozději do 15 dnů od svého zvolení. Na ustavujícím zasedání zvolí z řad svých členů místopředsedu a finančního zpravodaje, popřípadě též další funkcionáře rady starších (např. zapisovatele či tajemníka, správce budov apod.). Poté složí do rukou biskupa nebo jeho zástupce slib věrného a odpovědného plnění úkolů, jež jsou radě starších Ústavou a církevními řády svěřeny. Složení rady starších a rozdělení funkcí oznamuje rada starších nejpozději do 10 dnů po ustavujícím zasedání diecézní radě stejnopisem podepsaného zápisu z ustavujícího zasedání rady starších, k němuž se přikládá stejnopis podepsaného zápisu ze shromáždění náboženské obce.
(4) Řádně svolaná rada starších je způsobilá jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných, pokud Organizační řád nebo Hospodářský řád nepředepisuje vyšší kvalifikovanou většinu.
(5) Za radu starších jménem náboženské obce jedná společně předseda nebo místopředseda a farář. Písemné právní úkony, z nichž vznikají práva či povinnosti (smlouvy apod.), podepisují společně předseda nebo místopředseda rady starších, finanční zpravodaj a farář, jinak jsou od počátku i vůči třetím osobám neplatné. Pokud je podle této Ústavy nebo podle Organizačního řádu či podle Hospodářského řádu potřebný k právnímu úkonu náboženské obce souhlas vyššího církevního orgánu (odst.1), je bez tohoto souhlasu právní úkon od počátku neplatný i vůči třetím osobám, a to i v případě, že byl řádně jménem náboženské obce podepsán.
(6) K plnění svých úkolů a úkolů náboženské obce může rada starších zřizovat komise složené z členů náboženské obce; komise jsou iniciativními a poradními orgány rady starších a jsou jim svěřovány dílčí úkoly. Podrobnosti o zřizování komisí a zásadách jejich činnosti upravuje Organizační řád.
(7) Organizační řád blíže upravuje působnost rady starších, dále postup pro její svolávání, jednání a rozhodování, spolu s Hospodářským řádem dále upravuje náplň činnosti finančního zpravodaje.

Článek 22
REVIZOŘI, REVIZNÍ FINANČNÍ VÝBOR

podané odvolání má odkladný účinek. Rozhodnutí ústřední rady je konečné. Tím není dotčena působnost Právní rady. (2) Diecézní rada, která jmenovala zmocněnce, je oprávněna určovat mu konkrétní úkoly, které však nesmí překročit rozsah běžné působnosti rady starších. Zmocněnec je povinen svolat shromáždění náboženské obce ke zvolení rady starších ve lhůtě stanovené usnesením diecézní rady. (3) Organizační řád církve blíže upraví záležitosti v tomto článku uvedené.

DUCHOVNÍ SPRÁVA V NÁBOŽENSKÉ OBCI

(1) Kontrolu hospodaření náboženské obce provádějí revizoři nebo nejméně tříčlenný revizní finanční výbor. Revizní finanční výbor se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, svolaném jeho nejstarším členem; na tomto zasedání zvolí svého předsedu, popřípadě též místopředsedu a složí slib věrného a odpovědného plnění úkolů, jež jsou reviznímu finančnímu výboru svěřeny Ústavou a církevními řády; slib skládají do rukou biskupa nebo jeho zástupce. Revizoři a revizní finanční výbor nejsou podřízeni či nadřízeni radě starších a odpovídají za svoji činnost pouze shromáždění náboženské obce.
(2) Revizoři či zástupci revizního finančního výboru jsou oprávněni účastnit se s hlasem poradním jednání rady starších. Revizoři – revizní finanční výbor se vyjadřují k projednávaným záležitostem hospodářské povahy, provádějí kontrolu účetní závěrky a hospodaření a vyjadřují k nim stanovisko na zasedání shromáždění náboženské obce, vyjadřují se k návrhu rozpočtu, předkládaného ke schválení shromáždění náboženské obce. Dále jsou oprávněni navrhovat radě starších nebo shromáždění náboženské obce opatření k odstranění zjištěných nedostatků a požadovat zprávu o jejich plnění. Podrobnosti o působnosti revizorů či revizního finančního výboru, dále o svolávání, jednání a usnášení revizního finančního výboru stanoví Organizační řád, popřípadě též Hospodářský řád.

Článek 23
ZMOCNĚNEC DIECÉZNÍ RADY

(1) Radu starších, která neplní své povinnosti, jedná v rozporu s touto Ústavou nebo s církevními řády či s usneseními oprávněných církevních orgánů, anebo radu starších, jejíž složení neodpovídá této Ústavě a církevním řádům, či nebyla zvolena v souladu s řády církve, může diecézní rada rozpustit a na přechodnou dobu do zvolení nové rady starších pověřit výkonem funkce rady starších svého zmocněnce, jmenovaného usnesením diecézní rady. Zmocněnec zajišťuje běžnou činnost správy náboženské obce v působnosti rady starších a jejího předsedy; nesmí však činit právní úkony, které by byly nad rámec této běžné činnosti. Proti rozhodnutí diecézní rady je přípustné odvolání k ústřední radě, které lze podat nejpozději do 15 dnů od doručení rozhodnutí diecézní rady; včas

Článek 24 VEDENÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY V NÁBOŽENSKÉ OBCI

Vedení duchovní správy v náboženské obci přísluší faráři ustanovenému pro tuto náboženskou obec. Úkoly duchovní správy či některé z těchto úkolů případně vykonávají pod vedením faráře též další, v náboženské obci ustanovení, duchovní. K vedení duchovní správy přísluší též zastupování náboženské obce v těchto věcech, vedení Farního úřadu a zastupování církve ve věcech Farního úřadu.

Článek 25
FARÁŘ

(1) Farář je duchovní, který vede a plní úkoly duchovní správy v obvodu náboženské obce, v níž je podle církevních řádů ustanoven, vede plněni úkolů duchovní správy, vykonávané případnými dalšími duchovními ustanovenými v náboženské obci, zastupuje náboženskou obec ve všech věcech duchovní správy a jedná jménem církve ve věcech působnosti Farního úřadu. (2) Farář je odpovědný za řádné plnění veškerých úkolů duchovní správy v náboženské obci, které vykonává sám či spolu s ním a pod jeho vedením další duchovní ustanovení v náboženské obci (čl. 10 odst. 2 a 3 této Ústavy). (3) Farář je odpovědný za řádné vedení a plnění úkolů Farního úřadu, tvořeného farářem, popřípadě dalšími duchovními ustanovenými v náboženské obci; činnost Farního úřadu spočívá v plnění poslání a úlohy církve ve veřejné správě podle církevních řádů (čl. 18 odst. 3 této Ústavy) ve shodě se státními zákony. (4) Farář, jako člen rady starších, je povinen účastnit se jednání a činnosti rady starších a podporovat ji v plnění úkolů stanovených jí touto Ústavou a církevními řády. Farář může být volen v radě starších do kterékoliv funkce, vyjma funkce předsedy a finančního zpravodaje.

(5) Faráře, popřípadě další duchovní v náboženské obci, ustanovuje svým usnesením diecézní rada na návrh biskupa, po předchozím projednání v náboženské obci; při ustanovení se postupuje podle církevních řádů. (6) V náboženské obci, v níž není ustanoven farář, je duchovní správa svěřena administrátorovi. (7) Bližší náležitosti vedení duchovní správy v náboženské obci a administrování upravuje Organizační řád a Řád duchovenské služby.

c) rozdělením na dvě či více diecézí, čímž zaniká dosavadní diecéze a právními nástupci zaniklé diecéze jsou nové diecéze vzniklé rozdělením, a to v rozsahu podle usnesení církevního sněmu, jímž bylo o rozdělení rozhodnuto, d) zrušením diecéze bez právního nástupce, s nímž je spojena likvidace; způsob a postup likvidace a naložení s likvidačním zůstatkem určuje církevní sněm v usnesení, jímž rozhodl o zrušení diecéze. (7) Organizační řád blíže upravuje náležitosti vzniku, územních změn a zániku diecéze.

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

Žádné události

                          -- reklama --

r pisne

125x125

psyche


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde