PD CCSH

Část třetí - Úkoly diecéze

Článek 27 POSTAVENÍ A ZÁKLADNÍ Ú KOLY DIECÉZE

HLAVA II. DIECÉZE

Článek 26 V ZNIK, ÚZEMNÍ ZMĚNY A ZÁNIK DIECÉZE

(1) Vznik diecéze a její územní působnost schvaluje církevní sněm.
(2) Diecézi tvoří náboženské obce určitého území.
(3) Ustavující diecézní shromáždění svolává patriarcha, který současně určuje pořad jednání. Na ustavujícím diecézním shromáždění vždy musí být zvolen biskup a další členové diecézní rady, dále předseda a další členové diecézního revizního finančního výboru.
(4) Územní změny diecézí schvaluje církevní zastupitelstvo usnesením, schváleným nejméně tříčtvrtinovou většinou členů církevního zastupitelstva, na základě návrhu zúčastněných diecézí, schváleného alespoň tříčtvrtinovou většinou členů zúčastněných diecézních shromáždění. Za územní změny se považuje změna územního obvodu diecéze, tj. připojení jedné či více náboženských obcí s jejich územním obvodem do jiné diecéze a převzetí práv a povinností s tím spojených.
(5) Zánik diecéze schvaluje církevní sněm na návrh diecézního shromáždění, schválený nejméně tříčtvrtinovou většinou členů diecézního shromáždění, u sloučení a splynutí na návrh diecézních shromáždění všech zúčastněných diecézí. Sněm je oprávněn rozhodnout o zániku diecéze či více diecézí z důležitých důvodů též z vlastního podnětu.
(6) K zániku diecéze může dojít a) sloučením s jinou územně sousedící diecézí, při němž slučovaná diecéze zaniká a právním nástupcem se stává diecéze, s níž byla zanikající diecéze sloučena, b) splynutím s jinou diecézí, při němž dosavadní diecéze či několik dosavadních diecézí zanikají a vzniká jediná nová diecéze, která je právním nástupcem diecézí, které takto splynuly,

(1) Diecéze uskutečňuje v rámci svého obvodu v součinnosti s náboženskými obcemi a vikariáty základní poslání církve uvedené v této Ústavě (čl. 2) a plní úkoly stanovené v této Ústavě a v církevních řádech. (2) Diecéze uskutečňuje a zajišťuje, kromě úkolů výslovně uvedených v jiných ustanoveních této Ústavy a v církevních řádech, tyto úkoly: a) pomáhá náboženským obcím a vikariátům svého obvodu při plnění poslání církve a dozírá na jejich plnění, dále dozírá na zachovávání této Ústavy a církevních řádů v činnosti náboženských obcí, vikariátů a jejich orgánů. Spolupracuje s ústřední radou na církevní výchovné a vzdělávací činnosti a na organizování a zajišťování církevně kulturních akcí, b) dozírá na činnost Farních úřadů při náboženských obcích, c) sdružuje finanční prostředky do společných diecézních finančních fondů a hospodaří s nimi; podrobnosti stanoví Hospodářský řád, d) ve své dozorčí hospodářské činnosti dozírá na hospodaření náboženských obcí a rozhoduje či schvaluje rozhodnutí orgánů náboženských obcí ve věcech uvedených v této Ústavě, v Organizačním řádu a v Hospodářském řádu, e) plní úkoly příslušející jinak zaměstnavateli ve vztahu k duchovním, působícím v územním obvodu diecéze podle Organizačního řádu a Řádu duchovenské služby, f ) spolupracuje na ekumenickém díle a rozvíjí ekumenické styky. (3) Diecéze je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet vstupovat do práv a povinností, nabývat majetek a nakládat s ním, sjednávat smlouvy s třetími osobami v souladu se svými úkoly, tato Ústava, Organizační řád a Hospodářský řád stanoví, pro která smluvní ujednání majetkové povahy je potřebný předchozí souhlas vyššího církevního orgánu, bez něhož je smluvní ujednání od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy). (4) Diecéze je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet sjednávat pracovněprávní vztahy se svými zaměstnanci. (5) Diecéze je oprávněna zřizovat právnické osoby podle platného právního řádu, zejména za účelem spolupráce při plnění poslání církve a při správě majetku; podrobnosti stanoví Organizační řád. (6) Organizační řád blíže upraví postavení a úkoly diecéze.

b) členové diecézního finančního výboru a členové diecézního kárného výboru, c) učitelé husitské teologie na Husitské teologické fakultě UK, kteří jsou členy Církve československé husitské a mají trvalé bydliště v obvodu diecéze. (4) Pokud by počet členů diecézního shromáždění podle odst. 2 písm. a) činil méně než dvacet členů, stanoví církevní zastupitelstvo výjimku z tohoto ustanovení.

ORGÁNY DIECÉZE

Článek 30

Článek 28 ZÁKLADNÍ ORGÁNY DIECÉZE

Diecéze má tyto orgány:
a) diecézní shromáždění,
b) diecézní radu,
c) diecézní revizní finanční výbor,
d) diecézní kárný výbor,
e) orgány duchovní správy v diecézi.

DIECÉZNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

Článek 29

(1) Diecézní shromáždění je shromážděním zástupců náboženských obcí v územní působnosti diecéze a dalších účastníků s právem hlasovacím v této Ústavě uvedených (dále též jen „členové diecézního shromáždění“).
(2) Členy diecézního shromáždění ve smyslu odst. 1 s právem hlasovacím jsou
a) zvolení zástupci – laici ze všech náboženských obcí v obvodu diecéze, a to po jednom zástupci na každých započatých tisíc členů církve v seznamu náboženské obce, přičemž každá náboženská obec musí být zastoupena alespoň jedním svým zástupcem – laikem,
b) faráři a další duchovní ustanovení v jednotlivých náboženských obcích v působnosti diecéze,
c) duchovní ustanovení při diecézní radě,
d) členové diecézní rady a tajemníci diecézní rady,
e) zástupce Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, který je knězem Církve československé husitské a má trvalé bydliště v obvodu příslušné diecéze, povolaný usnesením diecézní rady příslušné diecéze.
(3) Na zasedání diecézního shromáždění jsou zváni s hlasem poradním
a) zástupci diecéze zvolení za členy církevního zastupitelstva, za členy ústřední rady, za členy církevního finančního výboru, církevního kárného výboru a členové Právní rady s trvalým bydlištěm v dané diecézi, duchovní a kazatelé ustanovení při ústřední radě s trvalým bydlištěm v dané diecézi,
(1) Diecézní shromáždění jako nejvyšší orgán diecéze projednává a rozhoduje v duchu poslání církve všechny zásadní věci diecéze jako celku, zásadní věci týkající se vikariátů a náboženských obcí, které jsou v působnosti diecéze, zejména též zásadní věci týkající se existence, činnosti a hospodaření, nabývání, převodu či zatížení nemovitého majetku, anebo týkající se obdobných zásadních záležitostí; schvaluje rozpočet diecéze, řádnou účetní závěrku a výsledky hospodaření diecéze, projednává rozpočty a výsledky hospodaření náboženských obcí a vikariátů, schválené jejich orgány.
(2) Diecézní shromáždění volí na funkční období v trvání šesti let
a) osm až dvanáct členů diecézní rady, s potřebným počtem náhradníků,
b) členy diecézního revizního finančního výboru v počtu šest až deset členů, s potřebným počtem náhradníků,
c) členy diecézního kárného výboru v počtu šesti členů, s potřebným počtem náhradníků,
d) člena ústřední rady z řad laiků za diecézi a náhradníka,
e) člena církevního revizního finančního výboru za diecézi a náhradníka,
f ) člena církevního kárného výboru za diecézi a náhradníka,
g) zástupce diecéze pro církevní zastupitelstvo a potřebný počet náhradníků tak, že na každých i započatých deset náboženských obcí v diecézi volí po jednom zástupci a náhradníku tak, aby počet duchovních zpravidla nepřesahoval polovinu počtu všech zástupců za diecézi a polovinu všech náhradníků zvolených v rámci diecéze.
(3) Volitelným do funkcí uvedených v odst. 2 je v den volby alespoň dvacetipětiletý, právně způsobilý, mravně a občansky bezúhonný člen církve z náboženské obce v územní působnosti diecéze. Bližší podmínky volitelnosti pro jednotlivé funkce stanoví Organizační řád.
(4) Biskup je volen ve zvláštním zasedání diecézního shromáždění, svolaném pouze k tomuto účelu (čl. 42); ze své funkce může být odvolán před uplynutím funkčního období usnesením nejméně třípětinové většiny přítomných členů diecézního shromáždění, na jeho zvláštním zasedání, svolaném pouze k tomuto účelu za podmínek podle Organizačního řádu.
(5) Diecézní shromáždění schvaluje statut diecézní rady a statut diecézního revizního finančního výboru, dále potvrzuje jednací řády těchto orgánů, jimi schválené.
(6) Diecézní shromáždění svolává diecézní rada podle potřeby, nejméně však jednou za rok, vždy nejpozději do 31. května běžného roku. Diecézní shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o svolání z vážných důvodů ústřední rada s uvedením jmenovitých důvodů a s návrhem pořadu jednání, dále požádá-li o svolání nejméně jedna třetina z celkového počtu náboženských obcí v diecézi na základě usnesení, přijatých shromážděními náboženských obcí. V těchto případech musí být diecézní shromáždění svoláno nejpozději do 60 dnů od doručení žádosti o svolání. Svolání diecézního shromáždění se děje oběžníkem doručeným všem náboženským obcím v působnosti diecéze, církevním orgánům, jejichž členové jsou členy diecézního shromáždění, a osobám, které jsou podle této Ústavy členy diecézního shromáždění nebo jsou na diecézní shromáždění zvány s hlasem poradním. Oběžník musí být odeslán nejpozději 4 týdny před datem konání diecézního shromáždění a musí v něm být uvedeno datum, místo a hodina konání a pořad jednání diecézního shromáždění.
(7) Řádně svolané diecézní shromáždění je způsobilé jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Není-li ve stanovenou hodinu způsobilé diecézní shromáždění jednat a usnášet se, koná se diecézní shromáždění za každého počtu jeho členů o 30 minut později, pokud tento počet alespoň přesahuje počet členů diecézní rady; takové shromáždění však nemůže rozhodovat o územní změně či o zániku diecéze. Usnesení diecézního shromáždění se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud tato Ústava nebo Organizační řád nevyžaduje vyšší kvalifikovanou většinu. Diecézní shromáždění jedná podle jednacího řádu, schváleného v úvodu jeho zasedání.
(8) Organizační řád církve může upravit další působnost diecézního shromáždění, dále podrobnosti pro jeho svolávání, jednání a rozhodování.

DIECÉZNÍ RADA
Článek 31

(1) Diecézní rada je správním, výkonným a dozorčím orgánem diecéze. Zejména pečuje o křesťanský život a naplňování poslání církve v diecézi, provádí usnesení diecézního shromáždění a vyšších církevních orgánů a zajišťuje běžné záležitosti v působnosti diecéze. Dozírá na plnění úkolů v činnosti náboženských obcí a je jim přitom nápomocná. Schvaluje usnesení orgánů náboženské obce v zásadních věcech majetkové a organizační povahy uvedená v této Ústavě, v Organizačním řádu a v Hospodářském řádu a předem schvaluje právní úkony rady starších v těchto věcech. Rozhoduje o zřízení a zrušení vikariátů, určuje či mění jejich územní působnost, napomáhá v jejich činnosti a na jejich činnost dozírá.
(2) Diecézní rada ustanovuje, převádí či překládá a z funkce odvolává faráře, další duchovní a kazatele v náboženských obcích po předchozím projednání v příslušné náboženské obci a dále duchovní při diecézní radě (čl.10 odst. 2 této Ústavy), schvaluje pověření duchovního k výkonu duchovenské činnosti ve veřejné sféře a toto pověření odnímá, schvaluje pověření k vymezenému výkonu duchovenských činností (čl. 11 této Ústavy), a to způsobem a za podmínek uvedených v této Ústavě a v Řádu duchovenské služby.
(3) Diecézní rada je oprávněna z vlastního podnětu nebo na návrh diecézního revizního finančního výboru pozastavit (sistovat) výkon usnesení orgánu náboženské obce a vyžadovat jeho změnu či zrušení, pokud je takové usnesení v rozporu s Ústavou, církevními řády nebo s usneseními k tomu příslušných církevních orgánů, anebo je v rozporu s právními předpisy. Proti rozhodnutí diecézní rady je přípustné odvolání k ústřední radě, jejíž rozhodnutí je konečné. Nebude-li orgánem náboženské obce učiněna náprava podle pravomocného rozhodnutí v přiměřené lhůtě, určené v rozhodnutí, je diecézní rada oprávněna předložit Právní radě návrh na zrušení sistovaného usnesení orgánu náboženské obce.

Článek 32

Diecézní rada je statutárním orgánem diecéze, který je oprávněn činit ve všech věcech právní úkony diecéze; jsou-li právní úkony diecéze vázány podle této Ústavy nebo podle Organizačního řádu či podle Hospodářského řádu na souhlas vyššího církevního orgánu, může je diecézní rada učinit teprve po doručení tohoto souhlasu, jinak jsou od počátku neplatné i vůči třetím osobám (čl. 7 této Ústavy).

Článek 33

(1) Členy diecézní rady jsou biskup, který je jejím předsedou, a další členové zvolení diecézním shromážděním (článek 30 odst. 2 písm. a) této Ústavy), z nichž alespoň polovina musí být laici. Do zasedání diecézní rady je vždy zván zástupce diecézního revizního finančního výboru, který má hlas poradní.
(2) Diecézní rada se ustaví na svém prvním (ustavujícím) zasedání, na němž zvolí z řad svých členů – laiků místopředsedu diecézní rady a finančního zpravodaje, popřípadě další funkcionáře diecézní rady; členové diecézní rady složí do rukou svého předsedy – biskupa, popřípadě do rukou místopředsedy slib věrného a odpovědného plnění úkolů, svěřených diecézní radě Ústavou a církevními řády.
(3) Řádně svolaná diecézní rada je způsobilá jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných, pokud tato Ústava, Organizační řád nebo Hospodářský řád neurčuje požadavek vyšší kvalifikované většiny.
(4) Za diecézní radu jménem diecéze jedná biskup jako předseda diecézní rady a v jeho zastoupení místopředseda nebo jiný diecézní radou pověřený její člen. V běžných věcech duchovní správy, vyjma svěcení kněžstva, zastupuje dočasně nepřítomného biskupa usnesením diecézní rady pověřený člen diecézní rady – farář, případně biskupem pověřený vikář; pověření může případně udělit diecézní rada. Písemnosti hospodářské povahy, jako jsou smlouvy a podobně, podepisují společně biskup, místopředseda a finanční zpravodaj diecézní rady; je-li některý z nich dočasně nepřítomen, podepisuje za něho jiný usnesením diecézní rady pověřený člen diecézní rady. Smlouvy mandátní, smlouvy o zastupování, plné moci a podání ke správním, soudním, či jiným orgánům podepisují nejméně dva zástupci statutárního orgánu; nemůže-li některý z nich přijaté usnesení podepsat, podepisuje jiný, diecézní radou usnesením určený její člen. Nebudou-li tyto písemnosti předepsaným způsobem podepsány, jsou právní úkony v nich obsažené od počátku neplatné. Pokud se podle této Ústavy, Organizačního řádu církve nebo Hospodářského řádu vyžaduje pro právní úkon diecézní rady souhlas vyššího církevního orgánu (čl. 32 této Ústavy), je bez tohoto souhlasu právní úkon od počátku neplatný též vůči třetím osobám i v případě, že byl platně diecézní radou podepsán.
(5) K plnění svých úkolů a úkolů diecéze může diecézní rada zřizovat komise diecézní rady (diecéze), které jsou poradními a iniciativními orgány diecézní rady a jsou jim svěřovány dílčí úkoly. Podrobnosti o zřizování komisí a zásadách jejich činnosti upravuje Organizační řád.

Článek 34

Organizační řád, Hospodářský řád a Řád duchovenské služby upravuje blíže působnost diecézní rady a způsob jejího usnášení; Organizační řád též blíže upravuje způsob svolávání a jednání diecézní rady.

DIECÉZNÍ REVIZNÍ FINANČNÍ VÝBOR
Článek 35

Diecézní revizní finanční výbor je kontrolním orgánem diecéze, který provádí kontrolu hospodaření diecéze a náboženských obcí. Není podřízen ani nadřízen diecézní radě a za svou činnost odpovídá pouze diecéznímu shromáždění. Na ustavující schůzi zvolí diecézní revizní finanční výbor svého předsedu a místopředsedu a složí do rukou svého předsedy popř. místopředsedy slib věrného a odpovědného plnění úkolů svěřených tomuto výboru Ústavou a církevními řády.

Článek 36

Diecézní revizní finanční výbor se vyjadřuje k důležitým hospodářským záležitostem projednávaným diecézní radou nebo diecézním shromážděním. Provádí kontrolu řádné účetní závěrky diecéze a kontrolu jejího hospodaření a vyjadřuje k nim stanovisko na zasedání diecézní rady a diecézního shromáždění. Vyjadřuje se k návrhu rozpočtu předkládaného k projednání diecéznímu shromáždění. Je oprávněn navrhovat diecézní radě nebo diecéznímu shromáždění návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků a vyžadovat zprávu o plnění těchto opatření. Organizační řád, popřípadě Hospodářskýřád blíže stanoví působnost, svolávání, jednání a usnášení diecézního revizního finančního výboru.

DIECÉZNÍ KÁRNÝ VÝBOR
Článek 37

(1) Diecézní kárný výbor je orgánem diecéze, který: a) projednává a rozhoduje v kárných záležitostech vedených proti členům církve, duchovním, kazatelům i laikům v územní působnosti diecéze, vyjma kárných řízení týkajících se biskupa. Proti rozhodnutím diecézního kárného výboru je odvolacím orgánem církevní kárný výbor, vyjma případů, kdy je rozhodnutí diecézního kárného výboru konečné, b) je odvolacím org ánem proti rozhodnutím biskupa učiněným vůči duchovním podle čl. 41 této Ústavy; v těchto věcech je rozhodnutí diecézního kárného výboru konečné. (2) Pro ustavující schůzi diecézního kárného výboru se použije obdobně ustanovení čl. 35 této Ústavy.

Článek 38

(1) Kárné řízení se zahajuje buď na návrh orgánu náboženské obce nebo diecéze, anebo z vlastního podnětu diecézního kárného výboru. Kárné řízení lze zahájit nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se diecézní kárný výbor o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy bylo k árné provinění spácháno.
(2) Blíže je působnost diecézních kárných výborů, jejich svolávání, jednání a rozhodování a druhy kárných opatření diecézními kárnými výbory ukládaných, stanoveno v Kárném řádu.

VIKARIÁTY
Článek 39

Vikariáty jsou organizační jednotky diecéze bez právní subjektivity; jejich postavení, působnost a org ány upravuje Organizační řád. Vikariáty zřizuje či zrušuje a jejich územní působnost stanoví či mění diecézní rada v souladu s Organizačním řádem.

DUCHOVNÍ S PRÁVA V DIECÉZI

Článek 40 VEDENÍ DUCHOVNÍ SPRÁVY V PŮSOBNOSTI DIECÉZE

(1) Vedení duchovní správy v územním obvodu diecéze přísluší biskupovi.

(2) Vedení duchovní správy jsou podřízeni všichni duchovní a kazatelé v územní působnosti diecéze, ať ustanovení či pověření v náboženských obcích nebo při diecézi, anebo pověření k výkonu duchovenské služby v rámci diecéze ve veřejné sféře. (3) Záležitosti duchovní správy projednává též diecézní synoda duchovních, která je jako poradní a iniciativní orgán diecéze shromážděním všech duchovních, včetně osob pověřených k výkonu některých duchovenských činností (čl.11 této Ústavy) v rámci diecéze; na jednání synody je zván patriarcha církve. Synodu svolává biskup. B ISKUP Článek 41

(2) Volitelným je duchovní splňující podmínky obecné a zvláštní způsobilosti podle této Ústavy (čl.10 odst.1) a podle Organizačního řádu, který vykonává v roce volby alespoň po dobu deseti let po sobě jdoucích od kněžského svěcení duchovenskou službu v církvi, včetně služby z pověření církve ve veřejné sféře či funkce učitele Husitské teologické fakulty UK, a v roce volby nepřesáhne věk šedes áti pěti let.
(3) Biskup může být volen do své funkce i opakovaně.
(4) Postup volebního řízení upravuje Organizační řád.
(5) Postup zřizování biskupa a uvedení v úřad upravuje Řád duchovenské služby.

Článek 43

(1) Biskup je v čele duchovní správy v diecézi s právy a povinnostmi duchovního správce v celé diecézi; vede duchovní správu a je ve věcech duchovní správy nadřízen všem duchovním a kazatelům ustanoveným v rámci diecéze (čl. 40 odst. 2 této Ústavy). Je předsedou diecézní rady.
(2) Biskup vede a plní v diecézi úkoly duchovní správy, vykonává pastýřskou péči, udílí svátost biřmování a s předchozím souhlasem příslušné ústřední rady udílí svátost svěcení kněžstva. Vykonává řídící a dozorčí činnost uloženou v oblasti duchovní správy diecézím a diecézním radám, jmenuje do funkce vik áře, určuje jejich působnost v duchovní správě a z funkce je odvolává.
(3) Biskup je oprávněn duchovnímu nebo kazateli uložit opatření za porušení služební povinnosti při výkonu funkce, a to způsobem a za podmínek podle Řádu duchovenské služby. Proti rozhodnutí biskupa je přípustné odvolání k diecéznímu kárnému výboru podle Kárného řádu.
(4) Biskup je oprávněn z důvodů závažnějšího a opakovaného porušení služebních povinností duchovního nebo kazatele v rámci územní působnosti diecéze, po předchozích pravomocně uložených alespoň dvou opatřeních podle odst. 3, předložit diecézní radě návrh na odvolání duchovního nebo kazatele z funkce bez současného návrhu na skončení služebního poměru (dále „zproštění služby“), jestliže porušování povinností nedosahuje závažnosti vyžadující skončení služebního poměru. Proti rozhodnutí diecézní rady o zproštění služby je přípustné odvolání k ústřední radě, jejíž rozhodnutí je konečné. Bližší podmínky a postup a další personální náležitosti spojené se zproštěním služby upravuje Řád duchovenské služby.

Článek 42

(1) Biskup je volen ve zvláštním zasedání diecézního shromáždění, svolaném pouze k tomuto účelu, na funkční období sedmi let.

(1) Nemůže-li biskup dočasně vykonávat svou činnost, je zastupován způsobem uvedeným v čl. 33 odst. 4 této Ústavy.
(2) Uprázdní-li se z trvalých důvodů funkce biskupa před uplynutím jeho funkčního období, pověří diecézní rada správou diecéze ve funkci označené jako „správce diecéze“ některého z vikářů nebo jiného duchovního, kteří mají způsobilost jinak vyžadovanou pro volbu biskupa; může jej též z funkce odvolat. Správce diecéze má všechna práva a povinnosti biskupa, vyjma svěcení kněžstva; má rovněž práva a povinnosti předsedy diecézní rady. Diecézní rada je povinna v nejbližší možné době svolat zasedání diecézního shromáždění ke zvolení nového biskupa.

Článek 44

Organizační řád a Řád duchovenské služby blíže upravuje záležitosti duchovní správy v diecézi, včetně působnosti synody duchovních a účasti duchovních, kteří z funkce duchovního odešli do důchodu, na jednání synody, popř. na jednání některých dalších diecézních církevních orgánů.

Článek 45
ÚŘAD DIECÉZE

Organizační řád upravuje působnost úřadů diecézí, které především vykonávají odborné, organizační a správní úkoly k zajištění činnosti diecézních orgánů a metodickou pomoc orgánům náboženských obcí. Tyto úřady nemohou nahrazovat působnost diecézních církevních orgánů stanovenou v Ústavě a v církevních řádech; za podmínek a v rozsahu uvedeném v Organizačním řádu, mohou příslušní vedoucí pracovníci úřadů činit některé běžné právní úkony jménem diecéze, pokud jsou nezbytné pro běžný chod úřadu, nemohou však činit právní úkony příslušející diecézním církevním orgánům.

Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/ax

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

27.listopad 2017, po, 18:00
Operní večer na Žižkově
28.listopad 2017, út, 17:30
Romsko-česká bohoslužba na Žižkově
06.prosinec 2017, st, 18:00
Žižkovský operní večer
12.prosinec 2017, út, 18:00
Operní večer v Kutné Hoře
19.prosinec 2017, út, 14:00
Přednáška „Význam Vánoc a jejich tradice“ v Modřanech

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde