Rozhovor s Petrem Wagnerem

Kategorie: Ze společenství
Zveřejněno 1. 7. 2015 6:50

WAGNER FOTO 1Po dvojjazyčném italsko-českém gymnáziu odešel studovat HTF UK. Rok vedl časopis Tón, posléze psal o hudbě a komiksech do Magazínu AD, ještě později o hudbě do Full Moonu. S kapelami Noi a Goro vydal několik nahrávek, v současnosti pracuje na nové desce s texty českých duchovních básníků s kapelou Safenat Paneach. Je ženatý, vyženil 3 holky 13, 12 a 7 let a s jeho ženou Lenkou mají čerstvě čtyřletého Benjamína.

 

1.Petře, vy jste se stal novým vikářem v Benešově, co toto povýšení pro Vás znamená a kdo se ho musí zasloužit?

Ze všech farářů v našem vikariátu jsem nejmladší, takže jsem si funkci určitě nezasloužil duchovenskými a asi ani obecně životními zkušenostmi. Řekl bych, že to prostě v určitou dobu bylo potřeba, aby se vikářování někdo ujal - což jsem udělal s tím, že jsem otevřený radám a vedení svých starších a moudřejších spolubratří a sester. Za tu dobu, co vedle sebe sloužíme, jsou, myslím, dobře známy moje možnosti i nedostatky. Myslím, že ostatní mě přijímají takového, jaký jsem. Což by podle mě mělo být v církvi stále.

2.Jaké nejčastější problémy ve své funkci řešíte?

Je velký nedostatek duchovních. Tím myslím především těch skutečně obrácených a upřímně věřících duchovních, co jsou ochotni snažit se s Boží pomocí zachránit nezadržitelně vymírající náboženské obce. Poctiví kněží a farářky staré generace v mnoha případech řadu let přesluhují, ale často marně vyhlížím mladé faráře, kterým by bylo možné předat štafetu. Jedině farář, co žije pro Krista a s Kristem, má šanci na živé společenství - i když se to neděje automaticky, úspěch nelze nikdy zaručit.

3.Máte velkou rodinu, jak se s Vaší práci faráře (a teď nově vikáře) vyrovnává?

Myslím, že moje žena tak nějak akceptuje, že to asi jinak nešlo. Možná, že v mojí práci pro naši církev dokonce spatřuje i jistý smysl Ale to byste se museli zeptat přímo jí. A děti? O těch už vůbec nelze říct, co se jim honí v hlavě, když mě vidí dělat to, co dělám.

4.Kromě práci v církvi se věnujete mnoha dalším aktivitám, které to jsou?

Už čtvrtým rokem děláme pro Český rozhlas Radio Wave náboženský pořad Hergot!, který navázal na starší náboženské vysílání, ve kterém jsem něco dělal od roku 2007. Je to nesmírně zajímavá práce, která mě udržuje jak v kontaktu s ekumenou, tak i obecně v obraze o tuzemské náboženské scéně. Na to, jak jsme údajně ateistická země, se zde v Česku najde nepřeberné množství náboženských směrů, hnutí a skupin. Ještě zdaleka nejsme s mapováním u konce, zvláště když se snažíme průběžně sledovat i aktuální dění ve společnosti, kde se často mísí náboženské motivy s politikou a podobně. Pořád docela hodně poslouchám hudbu, i když už o ní nepíšu a po letech jsem začal znovu hrát, se starými přáteli v kapele Safenat Paneach, kde zhudebňujeme české duchovní básníky.

5.Kdybyste měl něco popřát našim čtenářům, co byste jim popřál především?
Přeju jim to, co si přeju i pro sebe: aby se zuby nehty drželi Krista, jako Jan Hus. V tom by podle mého kus té naší církevní identity mohl vězet.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/