PD CCSH

Rozhovor s terapeutkou a ředitelkou poradny VIGVAM, Mgr. Sylvii Stretti

ssOtázky k rozhovoru:

1. Jste zakladatelkou poradny VIGVAM. Tato poradna se zaměřuje na pomoc dětem a dospělým, které potkala smrt či ztráta někoho blízkého. Co Vás vedlo k jejímu založení?

Myšlenka ve mně začala zrát již před několika lety, snad osmi či deseti, nevím přesně. Pracovala jsem na Lince bezpečí a při kontaktech s dětmi, které někoho ztratily, jsem si uvědomovala, že nemají kde žádat o pomoc. Např. děti, kterým zemře sourozenec, kamarád, bývají často opomenuty. Žádný úřad o tom neví, a tak zůstávají většinou opravdu velmi osamoceny. Chybí systematická podpora pro děti a jejich rodiny, které někoho ztratily, aby mohli společně situaci přijmout, zpracovat ji a naučit se s ní žít.

V naší poradně pracujeme se ztrátou. Jednak se ztrátou v úzkém smyslu, jakým je smrt blízkého člověka (rodiče, sourozenci, kamarádi...) tak i ve smyslu širším, kdy může jít o ztrátu své rodiny (např. v kontextu náhradní rodinné péče, výkonu trestu...).

2. Proč zrovna název VIGVAM?

Protože Vigvam je indiánské obydlí, které chrání před zimou a větrem - je tam teplo, světlo, klid. Rádi bychom zajistili lidem, kteří k nám přijdou, natolik bezpečné prostředí, abychom mohli společně pracovat na tak náročném tématu, jakým je právě ztráta.

3. Nedávno jsem narazila na článek upozorňující na tabuizaci smrti, která je popírána a vytlačována na okraj našeho zájmu. Je toto "šetrné řešení" správnou volbou především pro děti, které opustil milovaný člověk?

Řekla bych, že se to pomalu lepší, ale opravdu velmi pomalu. Celá tabuizace smrti je dohledatelná ve dvacátém století. Tehdy institucionální péče zažívala boom, a lidé (tedy i děti) byli pomalu odtrháváni od bolesti, kterou život přináší,od nemoci, umírání, smrti. Šetrnost v neříkání je pouze pro sdělovatele a navíc je dočasná. Dochází zde k narušování důvěrného kruhu, a tím i k narušení bezpečí. My nevíme, jak o smrti mluvit, a už vůbec ne s dětmi. Neumíme s nimi pořádně mluvit ani o početí života. I přesto, že to to téma je mnohem radostnější, je tabu podobně jako smrt. Děti bývají často dospělými podceňovány, a člověk snadno znejistí. Tak moc se "připravuje", co kdy a jak říci, že je vše překombinované. Přitom existuje funkční zásada, jak s náročnými tématy zacházet - být upřímní a odpovídat pouze na to, na co se děti ptají. Nepotřebují vždy znát diagnózu, dědičnost a detailní popis smrti. Potřebují odpovědi na otázky, na které se ptají: Už nikdy babičku neuvidím? Znamená to, že taky umřu? A ty mi taky umřeš? apod... Vyhýbání se odpovědi vzletnými popisy typu: "On nám odešel", "Babička usnula napořád", děti velmi matou a u malých dětí mohou vyvolat mylný dojem, že ten člověk je pouze v nějakém změněném stavu a vrátí se. Nebo naopak vyvolávají úzkost v podobě strachu, když někdo odchází nebo mají jít spát.

V loňském roce jsme natočili krátký film na téma ztráty. Vystihuje jeden z možných důsledků, kam může nemluvení vést, a obsahuje i ukázky naší práce. Odkaz na film lze dohledat u nás na webu. S filmem pracujeme i v kurzech pro pedagogy: Děti a ztráta. V současnosti čekáme na výsledky akreditace pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách.

4. Říká se, že děti umí některé situace zvládat lépe než dospělí. Platí to i v případě těchto velkých ztrát?

Ono se to říká, ale pravda to tak docela není. Dětí mají tendenci své blízké dospělé chránit, pomáhat jim. V případě, jak vy říkáte, velkých ztrát, jakým je třeba úmrtí někoho blízkého, mají tendenci pomoci. Existuje riziko, že ve snaze neubližovat se uzavřou. Přijetí úmrtí je dostihne v životě později, například v podobě nějaké patologie (závislost, sebepoškozování apod.). Dále je tu riziko, že si s dospělým prohodí role. Děti budou těmi, kdo pečují, chrání, pomáhají (jsou jaksi "moc" hodné). Rodiče se snaží překonat svou bolest, a ta jim nedovoluje tuto změnu vidět. Řekla bych, že když dítě o něčem nemluví, nebo působí dojmem, že to lehce zvládá, ještě neznamená, že situaci opravdu zvládá. Spíše lépe maskuje a zakrývá.

5. Jaké podpůrné techniky používáte při práci s rodinami?

Primárně pracujeme s celým systémem rodiny na základě krizové intervence a různých terapeutických směrů. Východiskem pro naši práci je model Krizové terapie, který podobně využívají např. ve švédské Ericafoundation. Základem pro práci s dospělými je rozhovor. Pro práci s dětmi je to bezpečné prostředí her (kresba, písek apod.). U dětí to hodně závisí na věku, přeci jen je jiná práce třeba s dvou či tříletým dítětem a jiná je komunikace s třináctiletým dospívajícím, který je schopen jiné formy sdílnosti v rozhovoru.

6. Míra snášení bolesti je individuální. Existuje nějaký recept na to, jak se vůči bolesti lépe obrnit?

Myslím, že neexistuje. Na základě zkušenosti se učíme svou bolest přijímat a každá další životní rána a ztráta už není tak neznámá. Zjistíme však, že rozhodně nebolí méně.

Mgr. Sylvie Stretti

Je absolventkou Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor Psychosociální studia - Husitská teologie. Dále je absolventkou výcviku v Systemické rodinné terapii (pořádaným Centrem rodinné terapie v Motole) včetně povinné supervize v celkovém rozsahu 620h. Přednáší předměty sociální práce, krizové intervence a pastoračního poradenství na HTF UK. Lektoruje kurzy zaměřené na komunikaci, specifické skupiny, soft skills dovednosti pro neziskové organizace. Je zakladatelkou poradny Vigvam z.ú., kterou vede a zároveň pracuje v přímé práci s dětmi i dospělými. Spolupracuje s mezinárodními jeslemi a školkou Bambíno, s pedagogy, dětmi i rodiči. Spolupracuje s Církví československou husitskou jako externí duchovní.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
Share
Krátký odkaz na článek (shURL): http://www.ccshpraha.cz/3x6fk

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější komentáře

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

25.listopad 2017, so, 17:00
Pěvecký a houslový podzim
27.listopad 2017, po, 18:00
Operní večer na Žižkově
28.listopad 2017, út, 17:30
Romsko-česká bohoslužba na Žižkově
06.prosinec 2017, st, 18:00
Žižkovský operní večer
12.prosinec 2017, út, 18:00
Operní večer v Kutné Hoře
19.prosinec 2017, út, 14:00
Přednáška „Význam Vánoc a jejich tradice“ v Modřanech

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde