LIPANY – Pietní akt 2019

Podrobnosti

Kategorie: Aktuality

Zveřejněno 20. 6. 2019 9:53

V neděli 2. června 2019 zástupci úvalské a uhlířskojanovické náboženské obce Církve československé husitské (CČSH) uctili v Lipanech u mohyly pietním aktem památku 585. výročí BITVY U LIPAN (30. května 1434). Květiny položila devadesátiletá členka NO v Uhlířských Janovicích ses. Miluška Andrlová.

Při pietním aktu připomněli tak památku bojovníků – účastníků bitvy, k níž došlo nedaleko Českého Brodu, jež dodnes v české historii slouží jako nešťastný příklad a symbol české nesvornosti.

V bitvě se střetla polní vojska táboritů a sirotků – radikálních husitů (na jedné straně) a umírněných husitů v koalici s českými katolíky, včetně panské jednoty vedené Divišem Bořkem z Miletínka (na druhé straně). Bitva skončila katastrofální porážkou polních vojsk, zahynulo v ní prý až na deset tisíc mužů. Nejhůře dopadlo sirotčí polní vojsko, o jeho existenci po bitvě prameny mlčí. Většina polního vojska táborského Lipany přežila, ale radikálové se z tohoto úderu ani politicky ani mocensky již nevzpamatovali. Jistě k tomu přispěla i skutečnost, že v bitvě padli Prokop Holý zvaný Veliký (jeden z největších husitských vojevůdců a politiků), Prokop Malý řečený Prokůpek a další hejtmani.

Koalice umírněných husitů a českých katolíků pak, aby vrátila zemi klid, uzavřela mírové dohody s koncilem v Basileji (kompaktáta – kompromis mezi stanoviskem římskokatolické církve a husitským programem – čtyřmi artikuly pražskými) a s císařem Zikmundem Lucemburským, kerý byl tak českými stavy i městy přijat za českého krále (v Jihlavě v červenci 1436). Tak bylo českým kališníkům povoleno přijímání pod obojí.

Česká historická tradice i většina českých historiků se shoduje v názoru, že bitvy se (na straně vítězů) zúčastnil i čtrnáctiletý Jiří z Kunštátu a z Poděbrad (1420-1471), budoucí český král (1458-1471).

(BK, jSk, NO Úvaly, NO Uhlířské Janovice)