Litoměřice

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 7. 8. 2019 9:38

Zveřejněno 17. 9. 2013 14:40

Litoměřice původně patřily do n. o. Bohušovice nad Ohří, kde v té době sloužil br. farář Syrovátka. Ten v poválečném období vykonával bohoslužby v litoměřickém kostele sv. Václava a když ten musel být z nátlaku děkanského úřadu vyklizen, v kostele evangelickém. Samostatná náboženská obec Litoměřice byla schválena 9. července 1948 s prvofarářem br. Vlastimilem Zítkem. V prvním roce svého fungování zažila obec 60 svateb, 300 křtů a jen 5 pohřbů. Bohoslužby navštěvovalo pravidelně 40, o svátcích až sto věřících. Prvním předsedou rady starších se stal předseda MNV Jaroslav Kyselka, což napomohlo tomu, že obec získala do vlastnictví farní budovu a později i kostel. Náboženství bylo vyučováno ve všech školách a k tomu ještě nedělní škola na faře měla 120 dětí. Takový rozsah práce nemohl zvládat jeden člověk, a tak vypomáhaly katechetky a učitelky náboženství.

Jiná situace nastala po roce 1950, kdy bylo církvi zakázáno vést matriky a náboženství ve školách přestalo být povinným předmětem. Obec přesto udržovala bohatý církevní život. V padesátých letech ale přišel skutečný otřes. Nejprve to byl odchod z církve těch, kteří sloužili v uniformě, což byla nejméně třetina mužských členů n. o. Potom odešli učitelé a státní zaměstnanci, včetně předsedy rady starších (ten se musel vzdát své funkce na MNV).

Návštěva bohoslužeb byla pořád ještě hojná, vyučování převzala sestra Zítková a s ním i farářskou službu, když v roce 1951 byl bratr Zítek povolán na vojnu k útvaru PTP. Sestra Libuše Zítková dálkově studovala, vedla n. o., vyučovala a sama měla dvě malé děti. Z vyčerpání skončila na dlouhý rok v nemocnici a tím byl na několik měsíců náboženský život ochromen. Obnovil se teprve po návratu br. faráře z vojny, ale br. Zítek musel všechno budovat od počátku. V r. 1989 byl ThDr. Vlastimil Zítek zvolen biskupem olomoucké diecéze a po jeho odchodu na Moravu se správy ujala zase Libuše Zítková. Od roku 1995 do současnosti slouží v náboženské obci sestra jáhenka Libuše Mikušková. Bohoslužebné středisko Štětí bylo přiděleno k náboženské obci Litoměřice. V současnosti jsou zde konány bohoslužby jednou měsíčně.

Husitství (1419–1435) – přelom v dějinách Litoměřic přinesla husitská revoluce. Myšlenky husitství v této oblasti hlásal především zeman Zikmund Řepanský, jemuž patřily Třebívlice. Kázal zde i Husův předchůdce, Konrád Waldhauser, který působil v děkanském kostele Všech svatých. Pronikání husitských myšlenek usnadnilo i to, že zdejším kapitulním proboštem byl Zdislav ze Zvířetic, Husův přítel a zastánce reformních myšlenek. I jeho kostnický koncil počítal mezi přední kacíře. Katolická reakce však byla v Litoměřicích silná. Na Vánoce r. 1419 došlo k rozsáhlému zatýkání přívrženců kalicha. Ve věži u Michalské brány bylo uvězněno 24 měšťanských synků a následujícího roku byli popraveni utopením v Labi. Na probošství byl podniknut útok a sám probošt se zachránil jen včasným útěkem. Hrozba obležení města Janem Žižkou z Trocnova roku 1421, jehož útok však byl odražen, vedla k tomu, že se v květnu 1421 Litoměřice připojily k pražskému svazu husitských měst. Žižka poté dal vybudovat vlastní hrad nad Třebušínem, nazvaný Kalich. Postupná radikalizace postojů Litoměřic vedla nakonec až k tomu, že zdejší oddíly bojovaly ještě roku 1434 na straně vojsk Prokopa Holého v bitvě u Lipan.