Vzpomínkový večer v Lounech

Podrobnosti

Kategorie: Aktuality

Zveřejněno 23. 11. 2015 10:14

V pátek 13. listopadu 2015 v podvečerních hodinách jsme si v lounské náboženské obci připomněli listopadové události roku 1939 a 1989. Začali jsme zprávou ČTK ze 17. 11. 1989, na niž navázalo přiblížení politického dění, jež listopadu 1989 předcházelo a předznamenávalo rozpad komunistického režimu v zemích východního bloku od počátku 80. let 20. století.

Vyvrcholením těchto dlouhodobých tendencí byl právě rok 1989. V naší zemi ho uvedl „Palachův týden“, který skončil zatčením Václava Havla a jeho odsouzením na 21 měsíců za podněcování veřejných nepokojů. V reakci na to v červnu 1989 vydala „Charta 77“ petici „Několik vět“ požadující propuštění politických vězňů, protestující proti omezování občanských svobod, politické manipulaci nebo nerespektování oprávněných požadavků věřících. Do konce měsíce ji podepsalo skoro dva tisíce lidí, na podzim jich bylo již 40 000! V srpnu proběhl v Praze obvyklý policejní zásah proti demonstraci připomínající 21. výročí okupace Československa sovětskými vojsky. 28. 10. pražská policie zatkla 355 lidí.
17. listopadu 1989 se konala ohlášená vzpomínková akce u příležitosti 50. výročí úmrtí studenta Jana Opletala, na jejíž přípravě se podílela také organizace „SSM“. V průběhu pokojné pietní akce však došlo k neplánované změně trasy průvodu, část mladých lidí se přemístila z Vyšehradu do centra na Národní třídu. Připomínka protinacistického protestu tak přerostla v projev odporu proti vládnoucímu komunistickému režimu. Po brutálním zákroku československé policie, při němž bylo zraněno 568 lidí, začala revoluce, která později dostala název „sametová“ pro svůj nenásilný charakter ze strany demonstrujících.
Verše básníka Aloise Volkmana ze sbírky „Stopy, co doby tropí“ nás přenesly do atmosféry před listopadem i po něm. Písničky legendární skupiny „Spirituál kvintet“, jejíž vystoupení neodmyslitelně patřila k projevům „občanské neposlušnosti v mezích zákona“ před rokem 1989, jsme si s radostí zazpívali za hudebního doprovodu našeho hosta. Z provenience stejné skupiny byl i zápis z jednání na odboru kultury v Plzni z 30. 6. 1989 ve věci vystoupení tohoto uměleckého tělesa ve Švihově s přiléhavým popiskem „Soudružka Stuchlová zachraňuje soudruha Fojtíka“, (jenž v baladě o Fojtově malém synkovi nemůže skončit jinak než oběšením, neboť je zloděj...). Nasmáli jsme se dost, přestože soudružka Stuchlová myslela svoji vizitační zprávu velmi vážně! Jelikož jsme všichni listopad 1989 zažili, každý také připojil své vlastní vzpomínky, jak prožíval revoluční dny ve svém zaměstnání nebo na studiích.
Bohu díky, že dnes již můžeme na dobu před listopadem 1989 jen vzpomínat! Ta dnešní má dost svých vlastních nedostatků, starostí i tragických událostí, jak jsme se měli za několik hodin poté dozvědět ze zpravodajství, nicméně do času soudruhů by se asi nikdo z nás nechtěl vracet.
Slovem tento večer provázeli Helena Smolová a Vladimír A. Hons, na kytaru nám hrál a s námi zpíval Zdeněk Macek. Helena Smolová, farářka NO CČSH Louny