PD CCSH

Služme Pánu, žijme s vděčností i v různě pokřiveném světě

Číst dál...Skutky 9, 1 – 20, Jan 21, 1 – 19

Drazí a milí v Pánu Ježíši Kristu,

když se řekne 1. květen, vybaví se nám v mysli mnoho obrazů a vzpomínek. Od těch čistě lidských či politických až po nejrůznější biblické výjevy.

Víra, naděje, láska – co si tak pod nimi můžeme představit?

Víra v nás vzbuzuje radost z rozvíjející se jarní přírody. Bůh je s námi a stále se projevuje svými úžasnými zázračnými činy.

Naděje v nás vytváří pocit obnovující se síly. Máme radost z dobře vykonané práce a máme skutečně co slavit, protože bez vlastní činorodosti by byl člověk smutný a nešťastný.

Láska je pak završením všeho dobrého. Od nedávno připomínaného Kristova vzkříšení o Velikonocích přechází k „naší lidské“ květnové, tak jak kdysi v roce 1836 vyjádřil i básník Karel Hynek Mácha ve své lyrickoepické skladbě Máj:

„Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj...“

Číst dál...

Kázání na neděli 8. května

Číst dál...Text: J 10,11. 27-30

Mezi nejznámější, a zároveň krásné texty, kde najdeme obraz pastýře a ovcí jsou asi tato dvě místa: Ž 23: „Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku“ a Iz 40,11: „Hospodin... jako pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede“.

V Písmu ale najdeme i místa, kde je obraz pastýře spojen s kritikou zlých politických i náboženských vůdců, jako třeba u Ez 34,2n: „Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe....“, či u Zach 11,15n: „Běda pastýři ničemnému, který opouští stádo!“.

Číst dál...

1. neděle po velikonocích

Číst dál...Jan 20,19-31

Dnešní první neděle po velikonocích nám přináší text o apoštolu Tomášovi. Biblické postavě, která se dostala do známého úsloví „nevěřící Tomáš“. Tomášův příběh láká k tomu, vidět v něm jakýsi pravzor dnešních pochybovačů a skeptiků.

„Nepochybuj a věř!“ „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Velikonoce jsou za námi, a co bude dál? Možná, že podobně uvažovali učedníci, kteří se sešli ještě ten nedělní večer, co se dozvěděli tu neuvěřitelnou zprávu, že Ježíšův hrob je prázdný. Petr s Janem se byli na vlastní oči přesvědčit, a skutečně v hrobu našli pouze lněná plátna a šátek, kterým byla ovázána Ježíšova hlava, ale dokazuje to něco? Mohou skutečně uvěřit ženám, doopravdy se Marie Magdalská setkala se Vzkříšeným Pánem? Učedníci mají strach a obavy, aby se nestali terčem pronásledování. Všichni je přece vídali denně chodit s Ježíšem. Velký Pátek a Velikonoční neděle, to byl pro ně obrovský zlom jak pochopit a porozumět nastalé události. Do této situace náhle vstupuje Vzkříšený. Je tu ale někdo, pro koho nejsou překážkou ani zavřené dveře, ani sevřená srdce. Vzkříšený Ježíš ve svém oslaveném těle je náhle přítomen uprostřed učedníků. Zármutek a strach se promění v radost – učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Nemůže být pochyb, poznávají ho podle ran po hřebech a kopí. „Pokoj vám“. Přání pokoje byl a je obvyklý židovský pozdrav, šalom alejchem, zde to není fráze, zde je to slovo, které má moc.

Číst dál...

Z Jeruzaléma do Emaus a zpátky do Jeruzaléma

Číst dál...L 24, 13 - 35

Milé sestry, milí bratři,

vzpomeňme si, jak nám bylo, když jsme byli malí a ocitli jsme se najednou ve tmě; třeba tehdy, kdy zhaslo světlo: zmocnila se nás úzkost a hledali jsme někoho, kdo by nám poskytl spolehlivou ochranu,- někoho, s nímž jsme vždy měli dobrou zkušenost a jemuž jsme plně důvěřovali. Obvykle to byl někdo z našich rodičů či prarodičů; jakmile přišel a přitiskl nás k sobě, tu jsme se uklidnili. Tma trvala dál, ale úzkost byla pryč, - vždyť jsme byli v ochraně milující bytosti!

Nejen jako děti, ale i jako dospělí prožíváme mnohou úzkost: nebývá to už strach ze tmy, ale všeliké trápení, starost, bolest, různé kříže života.

Kde lze najít sílu, naději, jistotu a radost? – Člověk víry ji hledá a nalézá v Boží lásce, která se k němu sklání ve vzkříšeném Kristu. Živý Pán, jenž je neviditelně a přece poznatelně přítomen skrze svědectví sv. Písma a svátost sv. Večeře, dává porozumět pravdě Života; - každé setkání s ním lidský život proměňuje k větší poslušnosti Pána Boha a k obětavé lidskosti; vede k odpovědnosti za život druhých.

Číst dál...

Hod Boží velikonoční

Číst dál...Texty: I.Kor.15,19-26 ,Lk24,1-12

Sestry a bratři,

slavíme dnes nejvýznamnější křesťanský svátek-Hod Boží velikonoční. Všechno, co jsme slyšeli a prožívali od Květné neděle, během celého pašijového týdne,má jediný smysl: svědčit o vzkříšení Božího syna a našeho Spasitele Ježíše Krista. S Ježíšem jsme šli do Jeruzaléma na velikonoční svátky, byli jsme tam ve čtvrtek,když se loučil s učedníky při poslední večeři a ustanovil ji jako památku na svou oběť,která se slaví při bohoslužbě,šli jsme s ním do Getsemanské zahrady, na Velký pátek vystoupili na Golgotu a prožili jeho utrpení, mučení a smrt.

Číst dál...

Velký pátek - památka utrpení a smrti Páně

Číst dál...Velkopáteční příběh budil vždy velké emoce a pochybnosti. Od kritiků křesťanství často slyšíme názor, že biblické pojetí Ježíšova odsouzení je účelovou lží. Tvůrci evangelia prý vše sepsali tak, aby hlavní zodpovědnost padla na židovskou veleradu, židovský zástup, který „nebohého“ Piláta donutí vydat Ježíše smrti. Menší podíl viny přece staví římskou moc do lepšího světla a dává naději, že nebude pronásledovat vznikající církev. Při pozorném pohledu na biblický text však vidíme, že veškeré události kolem Ježíšovy smrti jsou více než reálné. Chování jednotlivých aktérů ukazuje na běžné lidské reakce na Boží přítomnost. Ukazuje na naše reakce k Božímu slovu.

Židovští předáci představují všechny, kdo jsou přesvědčeni o své pravdě a správnosti svých skutků. Své jednání nehodlají změnit, ani když slyší oprávněnou a konstruktivní kritiku. Proč přemýšlet o vlastních chybách, když můžeme zničit toho, kdo nám nepříjemná slova říká? Vždyť může ohrozit naši vážnost a postavení. Není kritik, není problém. Náš život může pokračovat ve starých a v sebejistých kolejích.

Číst dál...

Kázání na Zelený čtvrtek

Číst dál...Biblické texty: Ex 12,1-4.11-14 1K 11,23-26 L 22,14-30

„Toto je mé tělo, které se za vás vydává. Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ To jsou zásadní Ježíšova slova pro naši víru. Skutečně věřím a z celého srdce vyznávám, že Kristus se vydal na kříž i za mě? Že Spasitelova krev byla prolita i za mé hříchy? Za hříchy světa, ale zcela osobně i za mé provinění? Dokud toto bytostně neprožijeme, dokud si to neuvědomíme, nemůžeme plně prožít pašijový týden ani radost ze vzkříšení.

Číst dál...

Květná neděle (Palmarum)

Číst dál...Lk 19, 28b-40

Milé sestry a milí bratři,

milost Vám a pokoj od Boha, Otce našeho i Pána Ježíše Krista!

Dnešní – poslední postní neděle je šestá v pořadí a nese označení Květná, taky se jí někdy říká palmarum – to podle palmových listů, které u jsou u nás v kostelích nahrazeny zelenými ratolestmi.

Postní doba končí a vstupujeme do velikonočního týdne. Budeme opět stát čelem (a srdcem) tváří v tvář největším událostem v dějinách naší spásy, prožijme – a snad i procítíme celý závěr příběhu Ježíšova života - od utrpení, po kříž a hrob, až po odvalený kámen a setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem Kristem.

Květnou nedělí to všechno znova a znova začíná. Ježíš právě vjíždí na oslátku do Jeruzaléma a lidé volají: požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově.

V Kristu se naplnilo jedno z dávných proroctví proroka Zachariáše, v Bibli čteme: Rozjásej se, siónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol, přichází k Tobě Tvůj král, spravedlivý a spásu nesoucí, pokořený jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.“ (Za 9,9).

Číst dál...

Kázání na 5. neděli postní - Judica

Číst dál...Fp 3, 3-11

Pavlovo slovo je vzácným osobním svědectvím o jeho životní proměně, kterou způsobilo setkání s Kristem. Apoštol se křesťanům ve Filipech představuje jako poctivý účetní, který předkládá bilanci. Překvapivě se netýká jeho hospodaření s prostředky, které mu Filipští poskytli (Fp 4,15). Je to bilance životní. Co v ní patří na stranu zisků, co naopak odepsat jako ztrátu?

V Pavlově účetnictví před Kristem je ziskem to, na čem si můžeme zakládat, na co můžeme spoléhat. Ačkoli apoštol myslí zejména na to, co z nás obstojí před Bohem, neuděláme chybu, když k takovým ziskům připočítáme vše, čím se vykazujeme před druhými a na čem si budujeme svoji pověst mezi nimi (srov. Mt 6,1.5). Vše, čím si chceme najít a získat pro sebe místo pod sluncem, naše cesta sebepotvrzení (via afirmativa). Snad jsou to úspěchy, dovednosti a znalosti (kulturní kapitál), užitečné známosti (sociální kapitál), bezúhonnost ...

Číst dál...

Odvaha znovuobjevit domov

Číst dál...V textech pro dnešní neděli se prolínají dvě výrazná témata: překročení limitu a odvaha.

Izraelité se v příběhu knihy Jozue po překročení Jordánu ocitají na prahu svého domova, do kterého se dlouhou a namáhavou cestou vracejí a který musí znovuobjevovat. Návraty bývají obtížnější než odchody. Je-li k odchodu potřeba odvaha, k návratu je nutná odvaha nejméně dvojnásobná. O tom ostatně barvitě vypráví známé podobenství o marnotratném synu v Lukášově evangeliu. Aby se syn vrátil k otci, potřebuje o mnoho větší odvahu, než jakou sbíral při cestě z domova ven. A právě tuto synovu odvahu také otec při jeho návratu oceňuje a oslavuje. Odvahu k návratu, odvahu ke znovuobjevování domova - všeho toho, co se zdálo už samozřejmé, fádní a navíc zatížené nekonečnou obyčejnou prací. Tuto odvahu nemůže pochopit druhý otcův syn. Odvahu k návratu nemůže pochopit ten, kdo nepodlehne touze po marnotratnosti a následně neprovede sebereflexi, nábožensky řečeno pokání – samostatné a svobodné uznání hodnot veškerých životních možností a příležitostí, které využíval zadarmo, které zadarmo dostal z rukou Božích.

Číst dál...

Kázání na 3. neděli postní

Číst dál...Milé sestry a milí bratři,

evangelium dnešní 3. neděle postní začíná zprávou o Pilátem násilně zabitých Galilejcích.

A náš Mistr a Pán to komentuje otázkou: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.“ To bylo téma úmyslného usmrcení.

Pak pokračuje tématem usmrcení z nešťastné náhody: „Nebo si myslíte, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“ Domýšlet se, co by Pán řekl do dnešní situace, je vždy ošidné, a proto Mu do úst nic nevkládejme, ale sami sebe se zeptejme:

„Myslím si, že ti Ukrajinci i Rusové a další, kteří padli ve válce na Ukrajině, byli větší hříšníci než já?“ ... „A myslím si, že ti, kteří v poslední době podlehli COVIDu-19 (nebo rakovině, nebo infarktu atd.) byli větší hříšníci než já? Já, který jsem to přežil/-a/? (Pro zatím přežil/-a/ ...)“.

Jak si odpovíme?

Jsme-li aspoň trochu moudří, rozumíme, že nejsme o nic menší hříšnici než Galilejci nebo Ukrajinci nebo oběti současné pandemie. Jsme hříšníci úplně stejní, ne-li ještě větší. To se ostatně jednou dozvíme veřejně na posledním soudu. Z podobenství o něm víme jistě jen jednu věc: všichni budeme překvapeni ! Jak ti co půjdou napravo se budou divit, tak ti co půjdou nalevo. Všichni se diví. (Mt 25,31nn) Zajímavé také je, i když to je na jinou úvahu, že v podobenství jsou zmiňovány výlučně skutky tzv. tělesného milosrdenství: sycení hladových, oblékání neoblečených atd., k čemuž se nám v současné krizi naskytuje nová záplava příležitostí.

Z toho dnešního evangelia ale plyne především naléhavé připomenutí, že náš pozemský čas, že můj pozemský čas, může být radikálně kratší než doufám. V dnešním evangeliu však naštěstí dostáváme srozumitelnou instrukci, co si počít. Tj. naše situace není beznadějná. (Viz i dnešní starozákonní text: Iz 55, 1-9)

Číst dál...

Kázání na druhou postní neděli

Číst dál...Filipským 3,17-4,1
Lk 13,31-35

Dnešní neděle podle tradičního rozdělení církevního roku je druhou postní nedělí. Starokřesťanská církev ji označila slovem „ remeniscere“ podle prvního slova šestého verše dvacátého pátého žalmu v latinském překladu. „Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti.“

Celá církev se za to modlí. Církev je do značné míry zproblematizována. Jsme nuceni abychom si revidovali svůj pohled na církev a abychom se vždy znovu ptali, zdali úkol, který je nám svěřen, skutečně plníme. Posláním církve v tomto světě je zvěstování. Má svěřenou zprávu, kterou má vyřizovat lidem. Ale to zvěstování není jen slovy, ale také i skutky. A právě dnešní doba nám to připomíná, že slova jsou málo, že ani ta nejkrásnější slova nemusí ještě nic znamenat, když za nimi nestojí pravda, život.

Číst dál...

love uk

Nejnovější zprávy z Aktuálně

Odběr novinek E-mailem

Pražská diecéze CČSH

Nejnovější z našich rubrik

Kalendář událostí

25.červen 2022, so, 08:00
Pouť na Sázavě

Youtube kanál PD CČSH

yt ch

Nově ve fotogalerii

                          -- reklama --

baner cssh

r pisne

125x125

psyche

ZS ccshpraha25x125


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace

Rozumím

Abychom vyhověli novému legislativnímu nařízení EU, musíme, jako naprostá většina všech stránek na internetu, získat souhlas návštěvníků s použitím cookies.

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.

Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.

Detailní informace naleznete třeba zde