Archiv

Verdiho Nabucco - nadějný hymnus svobody

Podrobnosti

Zveřejněno 18. 4. 2018 9:46

Když byla premiérována a publikem spontánně aplaudovaná v pořadí třetí opera italského komponisty Giuseppe Verdiho ( 1813 - 1901 ) " Nabucco" ( premiéra 9.3. 1842, milánská La Scala ), započala se heroizace jejího tvůrce. Ta se následně potvrdila dalším skvostem z Verdiho invenční dílny, a to opusem " La bataglia di Legnano " ( " Bitva u Legnana " , 1848 ). Verdi se tak stává symbolem Itálie, osvobozující se z jha rakouské nadvlády. Jeho jméno je vnímáno coby signifikantní a národní hrdost posilující motto prvního krále sjednocené Itálie: V.E.R.D.I. - " Vittorio Emanuele Re D´Italia " a Giuseppe Verdi je tak prezentován jako nezvratně  legitimní  " maestro della rivoluzione ". Primárně pak strhující ansámblové scény jeho skvostných partitur rozněcovaly v publiku až freneticky akcentované vlastenecké nadšení.

Libreto k hudebně fenomenálnímu projektu vypracoval básník Temistocle Solera ( 1815 - 1878 ), který byl inspirován starozákonním odkazem na osobnost novobabylonského krále Nebúkadnesara II. ( 624 - 562 př.Kr. ), který se " proslavil" zničením starobylého jeruzalemského  chrámu (586 př. Kr. ) a následně vynuceným exodem Židů do potupy babylonského zajetí. Je možná pro tohoto despotického monarchu příznačné, že v určité životní fázi byl stižen klinickou lykantropii, kdy pacient sám sebe registruje obrazem zvířete, prioritně pak vlka.

Ovšem dějová linka Solerova scénáře je osnována již mimo historické reálie a vrcholí vskutku optimisticky: krutý vladař v kontextu svého fantaskního  osudu, který mu libretista ve své tvůrčí potenci určil, přijme víru v Hospodina a poskytuje zajatým Židům kýženou svobodu.

Detailnější zajímavosti o podobě tohoto velkolepého Verdiho hudebního odkazu si již povíme osobně a poté se necháme umělecky inspirovat velkoplošnou DVD projekcí opusu "Nabucco" , abychom se i my stali alespoň zprostředkovaně účastníky výjimečně unikátního představení, které na dominantní scéně - "Arena di Verona " - bylo v roce 2007 realizováno za účasti světově proslulých pěvců: barytonisty Leo Nucciho ( Nabucco ), tenoristy Fabia Sartori ( Ismaele ), basisty Carla Colombara ( Zaccaria ) či sopranistky Marie Guleghiny ( Abigaille ). Dirigentskou taktovkou noblesně vládl Daniel Oren.

Upřímně se těším, že se v aule Husova institutu teologických studií, Roháčova 66, Praha 3 potkáme v pondělí 21. května 2018 ( 18, 00 hod. ). 

Karel Bican