Historie pražské diecéze

Podrobnosti

Kategorie: O nás

Zveřejněno 6. 6. 2013 18:24

Episkopát pražské diecéze měl jednu osobitost. Patriarchové v prvých desetiletích církve byli zároveň pražskými biskupy.

Prvým patriarchou- biskupem byl Dr. Karel Farský. Jeho biskupství započalo dnem 6. ledna 1925. Jak píše o zřizování prof. Dr. M. Kaňák v knize Znamení kříže a kalicha (str. 104): „slavnostní kazatel farář Janeš mohl hovořit zcela oprávněně o církvi československé jako o vlastním díle Dr. Farského". V pamětních knihách náboženských obcí lze číst o bezpočtu informativních přednášek a bohoslužeb, nejednou sloužených pod širým nebem, které Dr. Farský vykonal. Jeho charakteristická osobnost se projevovala v každém směru tvořící se církve. Vypracoval jedinečné základy nové cesty za Kristem v nové církvi, pro kterou připravil vlastní Liturgii, Zpěvník, učebnice, pracoval na článcích a kázal (kázání byla vydána např. ve sbírce Postily). Dr. Karla Farského vyčerpávaly cesty a velké úsilí, které věnoval dílu církve. Cestoval například 30. srpna 1925 na ekumenickou konferenci do Stockholmu a 7. prosince téhož roku ještě do USA. Církev s velkým zármutkem ztratila svého prvního biskupa-patriarchu Farského 12. 6. 1927.

Nástupcem prvního patriarchy Farského a tudíž i pražským biskupem byl zvolen východočeský biskup Dr. Gustav Adolf Procházka (1928 - 1942). Úřadu se ujal 1. 3. 1928. Již tehdy měla CČSH 194 náboženské obce a z nich 171 volila br. Procházku. Značný díl těchto hlasů pocházel z pražské, tehdy západočeské diecéze. Volilo se velmi demokraticky a levně - každá náboženská obec písemně oznámila ústředí církve, koho zvolila. Dr. Gustav Adolf Procházka byl dynamickou osobností s novinářským nadáním. Kromě pokračování v ekumenických snaženích se zasloužil o hospodářskou stabilitu církve. Nejen tím, že uhájil státní dotace na platy duchovních, ale podařilo se mu značně oddlužit sbory církve, jimž někdy hrozilo, že budou zabaveny. Pražská diecéze si může přičíst k historickým vkladům, že byla první, která podpořila osobitý bohoslovecký směr Farského proti orientaci pravoslavné a že se výrazně podílela na pokračování 1. sněmu ve dnech 28. - 30. března 1931 a na jednomyslném přijetí Kalousova a Spisarova Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé i Ústavy církve československé. Církev se tak jasně za patriarchátu Gustava Procházky profilovala bohoslovecky i právně.

 Úmrtí Dr. Gustava Adolfa Procházky 9. února 1942, a to, že německé protektorátní úřady zakázaly volbu nového patriarchy a biskupa, způsobilo složité provizorium. Správcem diecéze se stal nedoceněný a statečný Jan Lomoz, který zde působil do svého zatčení v roce 1944.

Jeho místo zaujal tehdejší správce církve slezský biskup Ferdinand Stibor. Pražská diecéze tak přijala jako správce biskupa Stibora. Možná i toto se brzy po ukončení II. světové války stalo podnětem pro oddělení funkce biskupa pražského od funkce patriarchy celé církve.

Samostatní biskupové pražské diecéze

Biskup pražské diecéze a pozdější patriarcha Dr. Miroslav Novák (1946 - 1962) převyšoval své okolí mimořádnými jazykovými schopnostmi i společenským vystupováním. Byl po určitou dobu profesorem vědy starozákonní na Husově fakultě, též vynikajícím znalcem staroegyptského jazyka. Jako mladý profesor náboženství se živě účastnil činnosti Společnosti Farského a práce s mládeží. Jevil se být předurčen k diplomatickému poslání. Prostoru k církevní diplomacii nebylo mnoho, když byla bezprostředně po květnu 1945 uvalena na CČS tzv. Ústřední národní správa. Okolnosti, jež k ní vedly, nelze zachytit v této krátké charakteristice. I když o pět let později se takový politický vliv uplatnil ve všech církvích ČSR, nelze zakrývat, že působení Ústřední národní správy CČS způsobilo ochlazení vztahu mnoha našich věřících k církvi.

Episkopát Dr. Miroslava Nováka je ozdoben mnohostrannou prezentací naší církve na mezinárodním fóru, budováním náboženských obcí v českém pohraničí, získáním vlastní budovy diecézní rady i oddělením plzeňské diecéze.

Dr. Josef Kupka (1962 - 1982), druhý samostatný biskup pražské diecéze, zůstal v očích těch, kdo „pod ním sloužili", starostlivým otcem se vším všudy, někdy i s káráním, ale jeho starostlivost a píle byly příkladné. Přestože Kupkův episkopát nebyl tak zasažen perzekucemi, zatýkáním a povoláváním duchovních do Pomocných technických praporů (PTP), jako tomu bylo v padesátých letech, přece za jeho působení prošli mnozí z duchovenského sboru těžkým životním obdobím.

Třetí samostatný biskup pražské diecéze Mgr. Miroslav Durchánek (1982 - 1988) oplýval i uměleckým nadáním. Byl velmi literárně nadán a působil i na tiskovém odboru ústřední rady. Rád zpíval křesťanské songy doprovázeje se na kytaru. Vždy udivoval vynikající znalostí Písma, i jako debatér. Udržoval živé styky s německými teology a jejich pracovními skupinami. Samozřejmě nebyl ušetřen problémů s ustanovováním duchovních a vybalancování těžkých životních rozhodnutí. Před rokem 1989 však takovým rozhodovacím procesům byli vystaveni všichni církevní představitelé, kteří zůstali v tehdejším Československu.

Od svého zvolení v září 1989, zastával až do 2. 10. 1999 biskupský úřad čtvrtý samostatný biskup Mgr. René Hradský (1989 - 1999), působící do té doby jako farář v Praze Horních Počernicích. Byl znám svou prací s mládeží, kterou konal již v době totality. Působil otcovsky, káral i napomínal, ale snažil se též o podchycení nových duchovních vyrůstajících na Husitské teologické fakultě Karlovy univerzity. Společně se současným biskupem Tonzarem také vedl seminář uvádějící začínající bohoslovce do studia teologie. Po ukončení svého episkopátu nastoupil do služby faráře v náboženské obci Benátky nad Jizerou.

V letech 1999 - 2007 byl pražským biskupem Mgr. Karel Bican (1999 - 2007), který spoluzaložil Církevní základní uměleckou školu Harmonie, stál u zrodu Husitského centra, o.p.s., Dětského domu v Dubenci a podporoval i vznik Mateřské i základní školy Archa v Petroupimi. Podporoval činnost církve v sociálních, kulturních i obecně prospěšných aktivitách. V roce 2007 abdikoval na svou funkci.

16. 2. 2008 byl šestým samostatným pražským biskupem zvolen Doc. ThDr. David Tonzar, Th. D. (2008 - dosud)