Pouť lounských husitů do Prahy

Podrobnosti

Kategorie: Aktuality

Zveřejněno 3. 4. 2014 11:51

Pouť lounských husitů do Prahy
Naše náboženská obec byla už před několika týdny potěšena zprávou o pozvání lounské sestry farářky do chrámu sv. Mikuláše v Praze na jednu z bohoslužeb, které zde probíhají po celé postní období. Sestra předsedkyně rady starších iniciovala myšlenku uspořádat zájezd do Prahy a bratři a sestry tento nápad vděčně přijali.

Někteří se pro nemoc nebo jiné povinnosti nemohli nakonec zúčastnit a předem toho litovali. Nebývá totiž tak častým jevem, aby členové naší obce putovali do hlavního města a ještě k tomu do chrámu, který je pro naši církev významným centrem jejího života. V posledním březnovém pondělí jsme tedy prožili postní bohoslužbu v nádherném prostředí chrámu sv. Mikuláše. Bohoslužbu vedla a Božím slovem i svátostí Večeře Páně sloužila lounská farářka Helena Smolová. Čtením Písma svatého se na bohoslužbě podíleli členové staroměstské obce a na varhany nás doprovázel zdejší varhaník Petr Tvrdek.
Texty Písma Iz 58, 1-8a. 10-12, Ř 12, 1-2, Mt 6, 16-18 nám pomáhaly hledat odpovědi na naléhavé otázky, které nám v postním čase pokládá naše společnost. Obraz, jaký si o nás křesťanech a církvích vytvářejí lidé, je mnohdy nelichotivým soupisem nejrůznějších nectností. Je náš půst skutečně postem, který chce Hospodin? Nejsme podobni spíše pokrytcům, kteří sami sobě a hlavně druhým něco o sobě a o své službě a oběti života nalhávají?
Nešlo nám o zhodnocení různých způsobů postní praxe, ale o to, co je podstatné pro naše svědectví víry. Slovo Písma nám jednoznačně připomnělo, že tím nepodstatnějším je naše schopnost vnímat vedle svých vlastních zájmů a potřeb také svého bratra či sestru, jinak řečeno, náš ohled na bližního.
Náš neklid vzhledem k obrazu církve ve společnosti a k vnitřnímu stavu církve je jistě na místě. Není zároveň důvodem k zoufalství, ale příležitostí ke změně. Ze života jednotlivců se skládá obraz církve. Prosba za naše vlastní obrácení, touha po obnovení našeho vnitřního života se jeví jako neopominutelný krok, chceme-li předávat dobrou zprávu o spáse v Kristu, chceme-li, aby církev byla místem, kde lidé najdou duchovní domov. Povzbuzeni slovem i svátostným pokrmem, potěšeni vřelým společenstvím náboženské obce na Starém Městě jsme se ze své pouti vrátili do Loun. Už teď se těšíme na další podobná pozvání a setkání, při nichž si můžeme uvědomovat, že církev není jen naše obec, ale že jsme součástí širšího společenství. Ještě jednou moc děkujeme sestře farářce Renatě Wesleyové za pozvání a za možnost prožít postní bohoslužbu v chrámu sv. Mikuláše. Helena Smolová, farářka NO CČSH LOUNY