Únorový operní večer v Kutné Hoře

Podrobnosti

Kategorie: Pozvánky

Zveřejněno 19. 1. 2018 9:51

Hlas odvál stín smrti, živá vzpomínka zůstává

Čarovně znějící vokální témbr ruského barytonisty Dmitrije Hvorostovského ( 1962 - 2017 ) pravidelně rozechvíval dychtivá srdce vděčných milovníků operního umění v hledištích všech světově prestižních operních scén, počínaje milánskou La Scalou přes Covent Garden v Londýně či Vídeňskou státní operu a konče Metropolitní operou v New Yorku. Od svého debutu v r. 1990 uchvacoval své obdivovatele emocionálně vytříbenou kantilénou, v níž spontánně dotvářel osobnostní profil jevištních aktérů, prioritně v partech opusů W.A. Mozarta ( 1756 - 1791 ) či G. Verdiho ( 1813 - 1901 ), ovšem i dalších renomovaných komponistů. I když od roku 1994 trvale pobýval v Londýně, rád se vracel do své vlasti a rovněž několikrát navštívil Českou republiku, např. v rámci Pražského jara ( 2001 ) či hudebního festivalu v Českém Krumlově ( 2012 ). Lyrický kolorit italského bel canta se u D. Hvorostovského jímavě snoubil s typicky ruskou melancholií a spolu s vizuálně impozantním zjevem se tak na jevišti prezentoval vskutku ideální profil barytonisty, který je předurčen pro výrazné postavy svého hlasového oboru.

I když nebyla utajena informace o fatální diagnostické prognóze  pěvcova onemocnění, přesto smutná zpráva o jeho předčasném skonu ( 22.11. 2017 ) bolestně zasáhla celý hudební svět. Ano, světová operní pódia přichází o fenomenálního umělce, ale je alespoň trochu utěšující, že jeho odkaz je nám všem k dispozici prostřednictvím celého souboru audiovizuálních nahrávek, které pro nás i nadále budou přinášet radost a hřejivé duchovní obohacení.

Pro pietní vzpomínku na D. Hvorostovského jsem účelově zvolil excelentní DVD projekci dramatické opery Giuseppe Verdiho " Trubadúr " ( " Il trovatore ", premiéra 19.1. 1853 ), kde se pěvec bytostně vtělil do stěžejního a dramaticky navýsost vypjatého partu hraběte di Luny. Domnívám se totiž, že právě tento náročný part nám adekvátně připomene originalitu umělcova pokorného přístupu k odkazu Verdiho vysoce invenční tvorby. V důstojných prostorách věhlasné Královské opery v Londýně ( The Royal Opera House, Covent Garden ) se v roce 2002 realizovalo unikátní představení zmíněného Verdiho opusu, kde se kromě D. Hvorostovského se svým exponovaným  vokálním projevem prezentovali i tenorista José Cura ( Manrico ), sopranistka Veronica Villarroel ( Leonora ) nebo mezzosopranistka Yvonne  Naef. Dirigentem večera byl Carlo Rizzi.

Rád se spolu s příznivci našich hudebních večerů potěším v úterý 20. února 2018 ( od 18. 00 hod. ) v milém interiéru kutnohorské Střední průmyslové školy, Masarykova 197 vzpomínkou na jednoho z nevýznamnějších vokálních umělců současnosti.

Karel Bican