Odvaha znovuobjevit domov
- Podrobnosti
- Kategorie: Kázání a promluvy
- Zveřejněno 27. 3. 2022 0:10
V textech pro dnešní neděli se prolínají dvě výrazná témata: překročení limitu a odvaha.
Izraelité se v příběhu knihy Jozue po překročení Jordánu ocitají na prahu svého domova, do kterého se dlouhou a namáhavou cestou vracejí a který musí znovuobjevovat. Návraty bývají obtížnější než odchody. Je-li k odchodu potřeba odvaha, k návratu je nutná odvaha nejméně dvojnásobná. O tom ostatně barvitě vypráví známé podobenství o marnotratném synu v Lukášově evangeliu. Aby se syn vrátil k otci, potřebuje o mnoho větší odvahu, než jakou sbíral při cestě z domova ven. A právě tuto synovu odvahu také otec při jeho návratu oceňuje a oslavuje. Odvahu k návratu, odvahu ke znovuobjevování domova - všeho toho, co se zdálo už samozřejmé, fádní a navíc zatížené nekonečnou obyčejnou prací. Tuto odvahu nemůže pochopit druhý otcův syn. Odvahu k návratu nemůže pochopit ten, kdo nepodlehne touze po marnotratnosti a následně neprovede sebereflexi, nábožensky řečeno pokání – samostatné a svobodné uznání hodnot veškerých životních možností a příležitostí, které využíval zadarmo, které zadarmo dostal z rukou Božích.
K jakým návratům se můžeme odvážit my? Jaké domovy můžeme znovuobjevit a znovudocenit? Z čeho všeho, co je udržováno a rozvíjeno obyčejnou prací, můžeme mít radost? Můžeme být po dnešní neděli vděčnější za domovy ve svých příbytcích? Můžeme být vděčnější za domov své náboženské obce? Za domov své církve a jejích husitských a modernistických hodnot? Za domov společných křesťanských hodnot?
Na cestě domů, na cestě sebereflexe, na cestě pokání obvykle musíme překročit různé limity. Často se ukáže, že naše odvaha má krátký dech a kdyby nebyla podpořena manou, neměli bychom pro ni odkud čerpat síly. Tak jako na cestě Izraele z Egypta do Kannánu. A na druhé straně také my máme stejně jako Izraelité naději na příchod do Gilgálu, kde mana už nebude zapotřebí a kde se naše identita může očistit a obnovit, kde se každý z nás může stát novým, jiným člověkem, kde se už nemusíme spoléhat na zázraky, ale můžeme se znovu, s Boží pomocí, spoléhat opět sami na sebe.
V listu do Korintu čteme: „Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ Před Bohem naštěstí platí každý pokus o to být lepším člověkem více než všechna předchozí selhání. A Bůh naštěstí i po dlouhé cestě plné naivity, netrpělivosti, vzdoru, únavy a mnohdy také zbabělosti počítá každý poslední pokus o pokání, o odvahu a o návrat k pravým hodnotám více než předchozí selhání. Spoléhat se na to s přesvědčením, že si tedy ještě nějaký kus cesty můžeme dovolit v touze po marnotratnosti, by byl ovšem neodpustitelný kalkul, který jen těžko může nabídnout místo pro opravdové pokání.
Bůh nám nabízí, že od nás převezme tíhu sebepochybností, výčitek a sebeobviňování a umožní nám být v kteroukoli chvíli lepším člověkem, lepší církví, lepším národem. Gilgál, domov, kde je hodně každodenní práce a kde je možné žít zajímavý, příjemný, odvážný a dobrý život na nás čeká!
Jiří Chvála, farář v Týnci nad Sázavou
Nejnovější z našich rubrik
- Časopis Husita(09.10.2024)
- Časopis Husita(27.08.2024)
- Časopis Husita(24.06.2024)
- Časopis Husita(29.03.2024)
- Časopis Husita(28.02.2024)
- Časopis Husita(13.12.2023)
Bohoslužby
23.říjen 2024, st, 18:00 Benešov - večerní společná modlitba |
23.říjen 2024, st, 19:00 Praha 10 - Vinohrady - Studenstká bohoslužba |
24.říjen 2024, čt, 14:00 Praha 7 - Holešovice -DD "U studánky" |
24.říjen 2024, čt, 14:00 Praha 16 - Radotín |
24.říjen 2024, čt, 18:00 Praha 7 - Holešovice |
26.říjen 2024, so, 14:00 Nové Strašecí |
27.říjen 2024, ne, 08:00 Kadaň |
27.říjen 2024, ne, 08:45 Most |