Kázání na neděli 4.9.2022

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 4. 9. 2022 0:00

Deuteronomium 30,15-20
.. vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé
potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha,
poslouchal ho a přimkl se k němu.
Filemonovi 1- 2
Lukáš 14, 25 - 33

Lukáš 14, 25-33

Šli s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl: „Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. ‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘ Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru. Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.

O rozhodnutí se pro Krista

Milí přátelé, milé sestry a bratři, pokoj Vám v Kristu Ježíši.

Jsme připoutáni k zemi, ke svým rodinám, blízkým, ke své půdě, svým nedostavěným babylónským věžím, uděláme si plán, rozpočet, spočítáme nadšence i žoldnéře našeho vojska a mohli bychom říci, že tento náklad, tuto tíži neuneseme, padáme pod tíhou tohoto kříže.

Ale jaký je to kříž? Je to ten, který máme od Hospodina, nebo to, co jsme si postupně na sebe ve svém životě navalili, čeho se nemůžeme nebo spíše nechceme a neumíme vzdát?

Postupně či najednou v prozření a pochopení Kristovy podané ruky máme šanci, velikou milost, odseknout a vyhodit zátěže z koše našeho balónu duše. Ten vzlétne, poskočí lehkostí, unášen vanutím míří výš. Ne přímočaře, může jím zmítat proudění, může poskočit při překážce, ale míří dál a výš, aniž by ztrácel ze zřetele, co jej poutalo. Ale vše je viděno a chápáno z vyšší perspektivy.

Vždyť co si s sebou vezmeme, Pane? Abychom Tě mohli obejmout, nemůžeme mít v rukou celý svět. Ale když se od něj odpoutáme, pustíme co chceme pevně držet a řídit a obejmeme Tebe, hle, v Tobě nalézáme vše. Svou rodinu, svou lásku, svůj pokoj, svůj příbytek, své vše. Ten kříž máme často sami se sebou.

Kriste Ježíši, perlo nejvzácnější, odcházíme daleko, abychom Tě hledali...

A Ty jsi tu! Jsi blíž než naše myšlenka, blíž než kdokoliv z našich bližních, jsi blíž než člověk sám sobě. Snažíme se prozkoumat zdroj světla, jeho rychlost, intenzitu jasu...

Nechť.
Otec Nebeský řekl: „Budiž Světlo!“
...Jsi...

Jan Amos Komenský

Vzdálený jsem byl od tebe, Bože, sladkosti věčná, ale ty smilovav se, přiblížil ses ke mně, bloudil jsem, ale tys mě upamatoval, motal sem se, nevěda kam jít, ale tys mě navedl na pravou cestu, zašel jsem od tebe a ztratil jsem tebe i sebe, ale tys mne navrátil mně i sobě.

Nebe a země od tebe jsou a dobré jsou a krásné jsou a žádostivé jsou, protože od tebe jsou, avšak nejsou ani tak dobré, ani tak krásné, ani tak žádostivé jako ty, Učinitel jejich, proto duše hledající potěšení nemohou se nasytit.
Ty jsi, Pane, plnost plností, srdce naše je neuspokojené, dokud nezakotví v tobě. Zdržuj mě, Pane, veď mne, nes mě, abych od tebe nebloudil a neklesal.

Dej, ať tě miluji milováním věčným a vedle tebe nemiluji žádné věci. leč pro tebe a v tobě, lásko neskonalá. Duch tvůj dobrý spravuj mě a tvé milosrdenství mě sprovázej po cestách mých.

Jana Šmardová Koulová, Farářka Církve československé husitské ve Tmani