Neděle 10.9.

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Zveřejněno 10. 9. 2023 0:04

Ezechiel 3, 17-11
Římanům 13, 8-14
Matouš 18, 15-20

Milé sestry a bratři v Kristu Ježíši,

Je 23. neděle v mezidobí, neboli 15. neděle po Svatém Duchu.

Jsme v době nazývané mezidobím. Svým názvem povětšinou letních nedělí, svým způsobem dobře vystihujeme dobu mezi zrozením a smrtí. Je časem našeho vlastního života? Nikoli.

Je časem /mezičasem, kdy si pravidelně opakujeme v církevním liturgickém roce příběh života Ježíše. Je mezičasem než dojdeme k dalšímu opakování jeho života. To je čas od adventních proroctví ke Zrození, Vzkříšení, Nanebevstoupení k Svatodušnímu svátku. Mezidobí je časem utvrzování správné morálky. Co jsme se z Kristova života naučili, z toho skládáme zkoušku, vnášíme do našeho života, samostatně žijeme, obhajujeme své etické postoje, aplikujeme do svých situací.

Čas mezi naším křtem a dnem příchodu Páně.

Dnešní téma by se dalo nazvat „ Jak odstranit zlo ze svého středu .“

Myšleno je zlo a nesvár, které rozpoutá člověk.

Slovo starozákonní a novozákonní nám tvoří protínající se linky. Velmi konkrétní, praktickou a velmi poetickou, těžko definovatelnou, neměřitelnou, existenciální. Respekt k pravidlu kontra vedenost prožitkem, láskou. Na jedné straně jasný příkaz způsobu chování oproti neustálému ověřování, hledání, zkoumání.

Slovo epištolní je jasné. Nebuďte nikomu nic dlužni, než abyste se navzájem milovali.. Napadne nás kdy? Navracení dluhu prokazovanou láskou, vstřícností, porozuměním. Je to úkon v čase tak zvaně průběžném, stále probíhajícím do konce života.

Lehkost jednoduchého pravidla je znesnadněna požadavkem každodenní vnímavosti ke světu, bližním, svému svědomí a osobnímu poslání utvářeném našimi talenty.

Ale pak se apoštol přece jen vysloví konkrétně a vyjmenuje:“ nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš….“, v další větě se ale zase navrátí k vyjádření nevyslovitelného slovem náznaku proměny a proměňování v nás, v našich srdcích.

„…co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku…noc pokročila, den se přiblíil, odložme skutky tmy a oblecme se ve zbroj světla“ a apoštol pomůže k porozumění dalším vyjmenováním onoho temného: „ hýření a opilství, nemravnosti a bezuzdnosti … sváru a závisti , abyste nepropadali vášním “.

Rozpomínám se na sbírku kázání profesora praktické teologie ETF-UK Pavla Filipiho. Nesla název inspirovaný právě těmito slovy z Písma. „ Kolik zbývá z noci ´´. (Vydal KALICH 2006)

Na obalu sbírky charakterizuje jeho styl profesor starozákonní vědy Martin Prudký těmito slovy: „Kolik odborné práce tu lze sledovat a jak jednoduše přitom vyznívá výsledný tvar – důkladná příprava na straně jedné a lehkost, až elegance projevu na straně druhé jako by ani nepůsobily proti sobě! Zřejmě proto, že tyto aspekty jsou podřízeny zvěstnému zájmu a prodchnuty „kvalitou“, jež přichází shůry, zmocňuje se kazatele a uchvacuje jeho posluchače.“

Otvírám tuto sbírku kázání a cituji jeho slova, která jsou pro mne živá a srozumitelná i proto, že si dobře vybavuji autora díky našemu potkávání , většinou na schodišti, neboť jsem s ním sdílela, on bytem, já kanceláří, více než deset let stejnou adresu pověstného domu v Praze 2, Belgická 22, který byl za první republiky sídlem České evangelické diakonické práce, kde diakonky žili a zároveň poskytovaly službu, chvíle odpočinku pak trávily v pečlivě udržované zahradě v přilehlé části vnitrobloku. Po politické změně v roce 1948 musela být činnost Diakonie ukončena a dům využila ETF – UK pro své profesory. Doba další politické změny v roce 1989 postupně umožnila návrat obnovené Diakonie ČCE na tuto adresu.

Pavel Filipi komentuje text Římanům 13, 11-14 : „Noc pokročila, den se přiblížil. Blíží se hodina procitnutí, nemůžete pořád spát. Blíží se hodina vysvobození; nebudete pořád trpět. Vy přece víte, co znamená tento čas, tento Boží čas. Čas mezi vzkříšením Páně a jeho opětným příchodem. Od chvíle, kdy jste uvěřili a přijali křest, je váš příběh vložen do tohoto času. A ten čas nestojí a nekličkuje, není sem a tam….Kdo jsi přijal křest, jako bys nasedl do vlaku který jede a jede kupředu…jednou dojede do jitra, do stanice Den. Noc pokročila…To je ten okamžik, kdy se tma zdá nejčernější, kdy se čerti v pohádkách nejzběsileji vztekají, ta chvíle nejvyššího počtu sebevražd…zvěstuje se, abychom vystřízlivěli, odložili skutky tmy…hýření, opilství, nemravnosti a bezuzdnosti. Jsou to skutky, které nesnášejí denní světlo. Jsou to skutky, které člověk dělá, aby protáhl svůj den do noci, aby rozptýlil kvačící noc, rozptýlil její temnotu, překřičel její běsy, její signály smrti….pitky a orgie ku poctě Bakcha, vzrušenou pohlavností zaháněli pohané smrt, kterou noc připomíná. Noc probdělá ve víru vášní nedá, co slibovala: jasnější jitro, radostnější den, bohatší život. …Nestřídmě a nestřízlivě vršíme jeden zážitek za druhým, jde o to, abychom život jakoby zesílili, překročili svá omezení, zahnali svůj soumrak. …Ale touto cestou ještě nikdo svou věčnost nestvořil. Svou věčnost přijímáme z Boží ruky. Apoštol Pavel připojuje ještě svár a závist…a ty se neskrývají do tmy, klidně se rozvalují na denním světle. Berou na sebe převleky pravdivosti, jasnozřivosti, Jde o to, abychom zlaskavěli.“

Starozákonní text z knihy proroka Ezechiele Je houslovým klíčem a předznamenáním slovům apoštola i Ježíše. Rozumíme textu to, že Hospodin Ezechielovi nařizuje MLUV, ty musíš mluvit, POVZBUZUJE, dává mu stejnou sílu, jako bude mít jeho protivník, VYZBROJUJE ho proti lidu tvrdého čela rovněž tvrdým čelem. Musíš mluvit …ať už poslechnou nebo ne. MUSÍŠ mluvit slovo Hospodina !

Apoštol také pojmenovává, varuje, vysvětluje, protože poznal srdcem, ušima slyšel a nemůže mlčet.

Ježíš připomíná a naplňuje starozákonní pravidla laskavostí. Ke starému pravidlu pro soudce týkající se naplňování spravedlnosti , přidává pravidlo lásky, mírnosti a vyváženosti. Laskavost je zřejmá, přečteme-li související slova, která mají být zákonem pro práci soudců z knihy Deuteronomium 17,6.7. Ten, kdo má zemřít, bude usmrcen na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. Nebude usmrcen na základě (pouze !) jediného svědka…Tak odstraníš zlo ze svého středu. A také Deuteronomium 19,15. Nepovstane jen jediný svědek proti někomu v jakémkoli zločinu, v jakémkoli prohřešku a při jakémkoli hříchu, jehož se někdo dopustil. Soudní výrok bude vynesen podle výpovědi dvou nebo tří svědků.

Tentokrát je radostnou zprávou z Ježíšových úst do obvyklého postupu vloženo pravidlo laskavého upozornění Matouš18,15.16

Ježíš řekl svým učedníkům: „ Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď. Jestliže ani potom neuposlechne, oznam to církvi, jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.“

Co vkládá Ježíš navíc? „…pokárej mezi čtyřma očima…“ My si ještě utvrdíme pro své pochopení, když si do svého života vštípíme pravidlo: neudávej, nenapráskej, nežaluj! Promluv se svým bližním, napomeň a upozorni, vysvětli, je-li nechápavý a necitlivý. Výzvu k napomenutí můžeme zjemnit tím, že neupozňujeme se vztyčeným prstem, ale položíme otázku: „je toto dobré…?“ Dá-li si říci, doufejme, že dojde k pochopení, porozumění a vděčnosti, předejde se totiž nepříjemnostem, veřejnému rozpitvání a rozmazání hříchu a veřejnému odsouzení.

Teprve neuposlechne-li, nastupuje již známá starozákonní praxe. Zpráva o hříšném jednání se má oznámit tentokrát nikoli soudci, ale církvi, tedy těm, kteří mají zodpovědnost, autoritu, vědomost o správném jednání.

Není tento postup pro nás nepříjemný a snad i nebezpečný ? Ano, může být. Nemusíme po dobře míněném upozornění získat bratra, který pochopil a prozřel. Ježíš nás proto vyzbrojuje, ne jako Ezechiela tvrdým čelem, ale ujištěním o SOULADU A JEDNOMYSLNOSTI církve nebeské a církve pozemské, posíleni jsme ubezpečením stálé propojenosti: „kde jsou dva nebo tři ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“. Myslí se ti dva nebo tři, kteří jsou v církvi, kteří jsou pokřtěni, scházejí se ke společným modlitbám a hledají cestu VE SVĚTLE dne, pobídnuti apoštolem Pavlem : “ Odložme skutky tmy a oblečte se ve zbroj světla“ . Jsou to slova o vyzbrojení a zpevnění díky blízkosti vzkříšenému Kristu v Duchu svatém, nikoli o moci církve pozemské, jak se na první pohled může zdát.

Kolik zbývá z noci,… abys odstranil ze svého středu zlo?

Libuše Roytová, NO Praha 1 - Staré Město