Vidíme nově? - 4. neděle po Velikonocích

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Aktualizováno 15. 5. 2022 0:00

Zveřejněno 15. 5. 2022 0:00

Zjevení Janovo 21,1-6: A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, všecko tvořím nové.“ A řekl: „Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.“ A dodal: „Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé.

Je to pár dní, co jsme se sešli při synodě duchovních a dalších pracovníků diecéze. Vikáři, vikářky a biskup i patriarcha nám sdělovali to, co v náboženských obcích zažívají. Co vnímají kladně a co nikoli. Většina příspěvků patřila k těm povzbuzujícím ve víře. Neděsí nás a nemalomyslníme - až na výjimky - z toho, že nejsme nijak zvlášť početní. Soustředíme se na službu, pomoc, budování, opravování a vzájemné sdílení, na modlitby za sebe navzájem. Učíme se pokorně a postupně znovu mezi sebou budovat vztahy přátelství, bratrství a sesterství. Hledáme ve vztazích k druhým kolegům, v náboženských obcích, vikariátech, diecézích a ústředí církve možnosti a cesty, jak podat ruku na usmířenou, jak projevit o druhé zájem a povzbudit je. Když se nám to daří, začínáme vidět nově: Odpuštění – milost Boží je pro každého, ale ve chvíli, kdy ji člověk současně nepřeje druhému, propadá duchovní smrti. Je to dar pro nás a nepřejeme-li jej druhému, přichází trest.

Číst dál...

Z Jeruzaléma do Emaus a zpátky do Jeruzaléma

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Aktualizováno 12. 4. 2022 17:17

Zveřejněno 18. 4. 2022 0:05

L 24, 13 - 35

Milé sestry, milí bratři,

vzpomeňme si, jak nám bylo, když jsme byli malí a ocitli jsme se najednou ve tmě; třeba tehdy, kdy zhaslo světlo: zmocnila se nás úzkost a hledali jsme někoho, kdo by nám poskytl spolehlivou ochranu,- někoho, s nímž jsme vždy měli dobrou zkušenost a jemuž jsme plně důvěřovali. Obvykle to byl někdo z našich rodičů či prarodičů; jakmile přišel a přitiskl nás k sobě, tu jsme se uklidnili. Tma trvala dál, ale úzkost byla pryč, - vždyť jsme byli v ochraně milující bytosti!

Nejen jako děti, ale i jako dospělí prožíváme mnohou úzkost: nebývá to už strach ze tmy, ale všeliké trápení, starost, bolest, různé kříže života.

Kde lze najít sílu, naději, jistotu a radost? – Člověk víry ji hledá a nalézá v Boží lásce, která se k němu sklání ve vzkříšeném Kristu. Živý Pán, jenž je neviditelně a přece poznatelně přítomen skrze svědectví sv. Písma a svátost sv. Večeře, dává porozumět pravdě Života; - každé setkání s ním lidský život proměňuje k větší poslušnosti Pána Boha a k obětavé lidskosti; vede k odpovědnosti za život druhých.

Číst dál...

Zamyšlení 12. neděle po Duchu sv.

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Aktualizováno 15. 6. 2023 14:50

Zveřejněno 13. 8. 2023 0:03

Matouš 14, 22 - 33: „Já jsem to, nebojte se!“

Při čtení příběhu z Matoušova evangelia sledujeme plavbu učedníků na lodi po moři. Nastává večer, zesilují vlny i vítr. Navíc se zjevuje Ježíšova postava kráčeje po moři k učedníkům. Ti začnou zděšením křičet strachem. Ježíš na ně promlouvá slovy: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se (Mt 14,27)!“V tu chvíli reaguje Petr jako první. Přesto, že se někdy v evangeliích jeví jako slabý a váhavý, zde je to naopak. Jako první překonává strach, vystoupí z lodi, vykročí na vodu a jde k Mistrovi. Kdo by se toho z nás odvážil? Petr to dokázal. Ale ve chvíli, jak zafouká silný vítr, dostane strach, začne tonout a vykřikne: „Pane, zachraň mne (Mt 14,30b)!“

Číst dál...

Zamyšlení na neděli 28.08.2022

Podrobnosti

Kategorie: Kázání a promluvy

Aktualizováno 18. 8. 2022 12:26

Zveřejněno 28. 8. 2022 0:00

Žd 13, 1-8. 15-16 Lk 14, 7- 14

V evangeliích se poměrně často vyskytuje zpráva o tom, že Pán Ježíš byl u někoho na návštěvě, většinou na večeři. Byl známý, mnohými obdivovaný a oblíbený a lidé si považovali za čest, když ho mohli přivítat ve svém domě. Byl ochoten přijít kamkoliv ho pozvali, což poněkud kazilo náladu těm, kteří si mysleli, že jenom oni jsou hodni takové návštěvy. Nešlo jim na rozum, že nepřijal jejich rozdělení lidí na „hodné a nehodné“ a že to má často nastavené obráceně než oni. Nejen kvůli tomu panovalo mezi Ježíšem a farizeji určité napětí. I v tom dnešním textu jsme to mohli vypozorovat: „Vešel do domu jednoho z předních farizeů a oni si na něj dávali pozor.“ A přesto, že tohle napětí musel vnímat, nastolil téma, které atmosféru příliš neodlehčilo, protože se týkalo přímo jich : lidí, kteří si na sobě zakládali a rádi přijímali pocty a přední místa. To, co Pán Ježíš řekl mohlo některým z nich připravit horkou chvilku, ale pokud byli moudří, měli mu být vděčni, ostatně stejně jako my všichni. Vždyť kdo z nás někdy nepotřebuje být odkázán do patřičných mezí.

Číst dál...

Bohoslužby s omezenou účastí v nouzovém stavu

Podrobnosti

Kategorie: Ostatní

Aktualizováno 16. 10. 2020 19:12

Zveřejněno 16. 10. 2020 18:59

Materiál naukového odboru týkající se bohoslužeb v čase nouze s omezeným počtem účastníků, prosíme, seznamte se s předkládaným textem, a využijte ho ve vztahu k vašim aktuálním podmínkám a situaci. Posílejte nám, prosím, vaše zkušenosti, náměty a otázky týkající se vaší liturgické služby v této nelehké době.

Číst dál...