Hostomice pod Brdy

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 10. 8. 2016 13:37

Zveřejněno 16. 9. 2013 12:36

Po prohlášení Církve československé 8. ledna 1920 se bratři a sestry rozjeli do svých domovů. Tak zvěst o nové církvi přišla i do Hostomic. V Hostomicích byly vykonány první bohoslužby dne 10. dubna 1921 bratrem farářem A. Koulou na náměstí naproti katolické faře s přednáškou br. řídícího Zajíčka z Lounína. Teprve tyto bohoslužby byly skutečným podnětem k přestupům z katolické církve a k vytvoření ustavujícího výboru. Ten se prvně sešel na schůzi v červnu 1921 za přítomnosti br. Čabouna, Vendera, řídícího Ruprechta, Sedláčka, Moravce, Beránka, Hlusičky a sestry Hájkové. Ale do října 1921 se konaly bohoslužby v Hostomicích pouze pětkrát.

Proto byla podána žádost tehdejší Obecní správní komisi o povolení spoluužívání katolického kostela. Té nebylo vyhověno. Na radu správce diecéze dr. K. Farského byla podána žádost Zemské správě politické do Prahy. Ale ani tam nebyla schválena, proto byla v říjnu 1921 místním příslušníkům CČS propůjčena prostorná místnost v městské radnici.

Dne 1. června 1921 se konal první pohřeb CČS v Hostomicích br. Josefa Komínka. Nemohl se konat z kostela katolického, a tak byla pohřební pobožnost vykonána v tělocvičně. Ještě v tomtéž roce v říjnu následovala první valná hromada, na níž byla zvolena místní rada starších pro Hostomicko, předsedou byl zvolen Jan Čaboun. V tomto roce se hlásilo v Hostomicích k Církvi československé 264 příslušníků a bratr farář Koula vyučoval v místní obecné škole 48 dětí a v měšťanské 36 dětí. Hostomice v té době spadaly pod tmaňskou duchovní správu a po stránce hospodářské patřily k okresní radě starších v Berouně, jejichž schůze se konaly ve Zdicích. Dne 25. listopadu 1921 na schůzi této okresní rady se jednalo o rozdělení okresu na čtyři farní obce: Tmaň, Žebrák, Hostomice a Beroun. Na pomoc přetíženému br. faráři Koulovi přijížděl do Hostomic příbramský farář prof. Kalous a bratr Emil Dlouhý-Pokorný z Prahy.

Dne 10. března 1923. bylo ustavení náboženské obce v Hostomicích schváleno diecézní radou v Praze a 18. března 1923 byl biskupem dr. Karlem Farským, který toho dne vykonal v Hostomicích bohoslužby, slavnostně ustanoven br. Vojtěch Frolík ze Svaté Kateřiny u Nýrska jako první farář CČS v Hostomicích. Dle záznamů měla obec 1028 členů a 1. října se zvýšil počet na 1361.

V dalších letech byli v Hostomicích ustanoveni faráři: Josef Jokl, Ladislav Böhm, Jan Mráz, František Moc, Josef Šlapák, František Štěrba, František Fiedler, Jan Židlický a Mi- roslav Mevald.

Během roku 1927 bylo významné založení stavebního fondu s výhledem na výstavbu vlastního sboru. Od 1. ledna 1928 do srpna 1930 se stává br. profesor František Kalous, farář v Příbrami, administrátorem náboženské obce v Hostomicích. Obci se tím dostalo obětavého duchovního, který vykonával bohoslužby ve všech obcích, někde pravidelně, někde příležitostně. Kromě tohoto cenného duchovního zisku dostává obec i zisk hmotný, neboť profesor Kalous požadoval pro sebe z úhrady, vyplácené ústřední radou, jen jednu třetinu, druhé dvě třetiny věnoval stavebnímu fondu.

V květnu roku 1932 navštívil Hostomice patriarcha G. A. Procházka, aby přijal slib věrnosti od 56 biřmovanců. V tomto roce je založen stavební odbor, v naději, že bude brzy kladně vyřízena žádost o prodej pozemku na výstavbu sboru. Dále byla v roce 1932 založena Jednota mládeže v Hostomicích, která se scházela k „Večerům mládeže". Ve stejném roce bylo rozhodnuto, na podnět rady starších v Hostomicích, o vydávání věstníku podbrdských náboženských obcí s názvem „Husitské Podbrdsko".

V roce 1934 je v Hostomicích založen a začal pracovat sociální odbor náboženské obce. Významnou událostí roku 1935 byly dne 27. října slavnostní vikariátní bohoslužby. Byla při nich odhalena husitská vlajka a svůj slib na ni složila Jednota mládeže. Slavnostní bohoslužby s biřmováním 72 mladých členů církve vykonal 18. září 1949 patriarcha dr. František Kovář.

Dne 1. září 1944 získává náboženská obec stavební místo na náměstí, ke stavbě však nedošlo. Po všechna další léta usiluje rada starších o získání vlastního domu, který by se dal upravit na modlitebnu. Teprve v roce 1955 rada starších kupuje dům v ul. kpt. Jaroše. Návrhy a plány na přestavbu zdarma vypracoval pan Adolf Šavlík s dcerou Věrou. V listopadu 1956 nastupuje novokněz Miroslav Fiedler z Děčína. Ten zde vykonal mnoho cenné, obětavé práce. Působil zde 16 let až do roku 1973.

Sbor v Hostomicích byl slavnostně otevřen dne 31. srpna 1958, za přítomnosti pražského biskupa dr. Miroslava Nováka. Otevření vlastního Husova sboru znamenalo prohloubení duchovní péče a náboženského života. Z Hostomic byla několik let administrována obec v Žebráku a dlouhodobě i náboženská obec ve Tmani. Po roce 2000 se pokusila současná duchovní správa náboženské obce, ve spolupráci s radou starších, o obnovu náboženské obce a generální opravu sboru. Usiluje navázat na dobré dílo předchozích generací.

Původní trhovou ves Hostomice povýšili na počátku 14. století Zajícové z Valdeku, držitelé zdejších pozemků, na městečko. Do historie Hostomic se však nejvíce zapsalo privilegium císaře Karla, který na žádost obce povýšil dosavadní městečko na město a udělil mu v r. 1738 znak, korunovaného českého lva v červeném poli. Dříve se obyvatelé většinou živili cvočkařstvím. První zmínky o tomto řemesle pocházejí z roku 1421. Dalším řemeslem, které se zde rozvinulo, bylo hrnčířství. Nevelké Hostomice se pyšní mohutným náměstím. V jeho dolní části stojí kostel, uprostřed budova někdejší školy a bývalo tu také několik rybníčků, které k svému řemeslu potřebovali hrnčíři. Rozsáhlá plocha přímo vyzývala, aby se na ní stále něco konalo. Nejčastěji to ovšem byly trhy. Ty běžné dvakrát v týdnu, a pak hlavní, neboli výroční; ty byly také dva. Na výroční se sjeli kramáři i z velké dálky, jejich stánky a vozy kryté plachtami přeměnily náměstí v cosi jako dnešní veletrh, který si obyvatelé širokého okolí nenechali ujít.