Mělník

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 1. 8. 2016 9:01

Zveřejněno 18. 9. 2013 10:45

První bohoslužby v českém jazyce se v Mělníku konaly v dubnu 1921 v českobratrském kostele a sloužil je br. farář Josef Lugr z Vetlé. Volba rady starších proběhla 17. dubna 1921 v Tyršově domě za účasti 35 členů. Druhé bohoslužby se konaly v květnu na náměstí Svobody před radnicí a br. Lugr vykonal též dva křty. Další bohoslužby pak probíhaly každou čtvrtou neděli. Členové obce se scházeli i k večírkům, které vydělávaly peníze na chudé děti.

V listopadu 1923 získala náboženská obec státní souhlas a zakoupila talár pro faráře, prvofarářem se stal br. Josef Vorlíček. V únoru 1924 sloužil bohoslužby v českobratrském kostele a přednášel v Tyršově domě br. dr. Karel Farský. Na koupi vlastního domu – sboru – se skládala celá náboženská obec po malých i větších částkách, podle svých možností. Úsilí však přerušila válka a teprve v roce 1946 byl sborový dům zakoupen. V něm byla upravena modlitebna, kde se konají bohoslužby dodnes.

Mělník je okresní město ve Středočeském kraji. Leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy; historické centrum se rozkládá na vyvýšenině obtékané potokem Pšovkou. Území dnešního města Mělník je osídleno už od neolitu. V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha. Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Koncem 10. století se zde začala pěstovat vinná réva. První zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila v listině Přemysla Otakara II. z roku 1274. Natrvalo Mělník za královské věnné město stanovil až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství. V době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s Pražany. Za vlády Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15. století však stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let. Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostor, jež je pozvolna zpřístupňována. Za příklad může sloužit nejširší studna v České republice. S Mělnickem jsou spjaty například tyto osobnosti: kněžna Ludmila, Jan Jindřich Lucemburský, Josef Václav Myslbek, Viktor Dyk, Jan Palach, Jaroslav Seifert, Kamil Hilbert, Jiří Zahajský, František Žilka, Antonín Zápotocký, Jiří Lobkowicz a mnoho dalších.