Netvořice

Podrobnosti

Kategorie: Náboženské obce

Aktualizováno 13. 2. 2021 8:54

Zveřejněno 18. 9. 2013 13:36

Vznik nové Církve československé dává v r. 1920 příležitost mnoha obyvatelům Netvořicka, aby se vrátili k víře svých předků – podobojí. Již 11. července 1920 sloužil v Netvořicích bohoslužby CČS br. Karel Janda z Nuslí. Bohoslužby se konaly na náměstí u křížku. Pravidelné bohoslužby se konaly v Netvořicích, kam dojížděli kněží z Neveklova, kde vznikla v té době samostatná náboženská obec.

Sloužil zde farář Josef Frey a farář Vilém Straka (oba admin. z Neveklova), nejprve v učebně školy, později v sokolovně. V r. 1930 měla CČS na Netvořicku 274 příslušníků. K osamostatnění Netvořic od Neveklova, a tím i k založení n. o. v Netvořicích, došlo 25. září 1932; v té době měla náboženská obec již 1036 příslušníků, byla však i nadále administrována z Neveklova.

V březnu 1934 se náboženská obec dočkala svého prvního faráře br. Antonína Studeného, který však zemřel v roce 1936 na tuberkulózu. Po dobu jeho nemoci jej zastupovali duchovní z okolí a na přechodnou dobu jmenovaní diecézní radou.

Od počátků samostatné n. o. bylo přáním věřících vlastnit sbor. V roce 1936 do Netvořic nastoupil jako farář duchovní Stanislav Staněk a s jeho jménem je spojeno postavení Sboru Spasitele. V dubnu 1937 byl položen základní kámen ke stavbě. Provedení stavby sboru bylo zadáno staviteli Antonínu Budilovi z Krhanic. V říjnu téhož roku byl sbor slavnostně otevřen za přítomnosti patriarchy ThDr. G. A. Procházky. Sbor dekoruje obraz F. Pojkara „Šli za ním", umístěný v čele sboru, a na čelní stěně oltáře plastika sochaře Kotyzy „Utišení bouře". Sboru vévodí 21 metrů vysoká věž. Sbor Spasitele v Netvořicích byl v letech 1943–1945 přeměněn okupanty na skladiště německé armády. Jeden ze zvonů – „Jiří z Poděbrad" – byl odeslán do Německa k přetavení na zbraně. Díky velké obětavosti věřících i duchovních byl po válce sbor obnoven a slouží věřícím dosud.

Ke konci měsíce srpna 1950 přišel do Netvořic farář Jiří Kostelecký. V r. 1952 byla do Netvořic ustanovena duchovní sestra Svatava Mendelová, která zde působila do r. 1960. V lednu roku 1962 nastoupila do Neveklova farářka Marie Tichá, která administruje náboženskou obec Netvořice. Je snahou všech věrných členů sboru i současné farářky, aby sbor sloužil svému poslání a byl důstojným stánkem Božím.

První písemná zpráva, potvrzující existenci Netvořic, pochází z roku 1205. Tehdy český král Přemysl Otakar I. potvrdil darovací listinu rytíře Časa z Netvořic, stvrzující odstoupení pozemků Ostrovskému klášteru na Vltavě. Tam se poprvé objevuje latinský název Netvoricium. K roku 1350 je připomínán mezi farními kostely benešovského děkanátu i zdejší původní kostel. Jestliže k netvořické farnosti patřily další obce, znamená to, že Netvořice byly z nich největší. Podle soupisu z roku 1384 byla v benešovském děkanátu netvořická fara podle výše odváděných desátků hned za farností benešovskou. Majitelé Netvořic obsazovali místní kostel knězi podobojí. Mezi nejvýznamnější patřili kněz Stanislav, který v roce 1555 dal zhotovit novou cínovou křtitelnici, a ve druhé polovině 16. století pak vynikající český kontrapunktik Jan Trojan Turnovský, autor vícehlasých skladeb, uložených v rukopisném kancionálu benešovském. Okolo roku 1573 jej uspořádal benešovský kolář Václav Rotárius. Stejně jako Netvorští, tak i další majitelé Netvořic – Hodějovští, upadli po porážce českého stavovského povstání v roce 1620 v nemilost u nových vládců země, spojenou se ztrátou majetku. Hodějovských část majetku získal na krátký čas, jako celé konopišťské panství, Albrecht z Valdštejna, který je zakrátko prodal Pavlu Michnovi z Vacínova. Tím došlo ke spojení celých Netvořic pod jednoho majitele. Nový majitel Pavel Michna z Vacínova vypudil z Netvořic (viz historie Neveklova) protestantské kněze a snažil se zdejší obyvatele obrátit na víru katolickou. Ke katolizaci byli do Netvořic povoláni roku 1624 jezuité, což vyvolalo u obyvatel odpor. Část jich prchla do okolních lesů. Pomalu se ale přece jen jezuitům dařilo jejich úsilí. Došlo však k nečekanému obratu. Obyvatelé Netvořic ve velkém počtu znovu opustili obec, v okolí se ozbrojili a spolu s obyvateli okolních vsí se chystali přepadnout netvořickou tvrz, sídlo Michnova hejtmana. Asi 300 vzbouřenců stanulo před tvrzí, ale zpráva o blížícím se Michnově vojsku je od záměru odradila. Vojáci pak zjednali klid násilím a dopouštěli se i rabování. Tak skončilo poslání jezuitů pod ochranou vojska. Netvořická fara, původně stojící při severní straně kostela, opuštěna protestanty, se dostala do rukou katolíků.